(18.10 hodin)
(pokračuje Berenika Peštová)
Čl. II. bod 17 přitom v souvislosti s vymezením dotčených subjektů uvádí, že alespoň 75 % jejich obratu musí být vytvořeno ze zmíněných vybraných činností. Navrhované nařízení novely však tuto definici nepřevzalo s argumentem, že jde velmi administrativně zatěžující opatření, které nemá zásadní ekonomické opodstatnění. Domníváme se, že tato úvaha není správná ani důvodná. Novela navíc rozšiřuje seznam odvětví specifikovaných v nařízení o další odvětví, jako je výroba a rozvod elektřiny a podobně. Pokud by novela byla přijata v navrhovaném znění, bude její dopad podle posouzení Svazu chemického průmyslu České republiky zásadně a nedůvodně negativní pro celou řadu poplatníků, jejichž hlavní činnost, předmět podnikání nijak nesouvisejí s rozhodnými činnostmi specifikovanými v novele, a již vůbec ne s rozhodnými činnostmi specifikovanými v nařízení. Jako příklad uvádím skupinu podniků v chemickém či jiném energeticky náročném průmyslu, které v rámci svého výrobního závodu mají také výrobní energetické zdroje. Obdobným případem mohou být skupiny podniků v oblasti zemědělské prvovýroby a dopravních podniků, kde běžně dochází k prodejům pohonných hmot. Při současném znění novely tyto podniky mohou kumulativně naplnit definici skupiny podniků s neočekávanými příjmy.
Na úrovni jednotlivých poplatníků vede návrh novely k situaci, kdy například výrobce chemických látek s tržbami v řádech několika miliard korun bude muset uplatnit daň z neočekávaných zisků na celý svůj základ daně, byť nižší než v předchozích obdobích, a to pouze z důvodu, že realizoval prodej elektrické energie třetím stranám působícím v areálu, které však nejsou členy skupiny, v řádech milionů korun. To zcela jistě není smyslem, který nařízení sledovalo, přičemž není jakkoliv důvodné, aby takový cíl sledovala, ať již záměrně, nebo nedopatřením, právní úprava v České republice.
Je třeba také vzít v úvahu fakt, že mnohé výrobní firmy mají energetické zdroje založené na spalování zemního plynu, tudíž by tyto firmy byly finančně postiženy nejméně dvakrát. Tyto firmy se musejí již několik měsíců těžce vyrovnávat s platbami za vysoké ceny zemního plynu a k tomu by musely zaplatit z neočekávaných zisků, což by bylo velmi diskriminačním opatřením. K výjimce týkající se závodní energetiky, která je upravena v odst. 7 § 17c návrhu novely, dodáváme, že text tohoto ustanovení, který pracuje ve vztahu k poplatníkovi s pojmem "stejná skupina podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní", není v souladu s tím, co uvádí komentář v daném ustanovení, který zmiňuje vztah vůči skupině podniků s neočekávanými zisky, což ovšem nejsou totožné pojmy.
Výjimka uvedená v odst. 7 tak, jak je její text navržen, již nyní působí výkladové problémy. Z výše uvedeného je zřejmé, že současné znění novely může velmi citlivě zasáhnout poplatníky dosahující příjmy, které slouží k zajištění návratnosti v minulosti či v současnosti realizovaných investičních projektů, převážně z jiných odvětví, než na které zamýšlená úprava má mířit. Takový dopad novely považuje Svaz chemického průmyslu České republiky za koncepčně zcela nesprávný a ve svém důsledku kontraproduktivní, mimo jiné i s ohledem na řadu investičních projektů, které byly realizovány s předchozí podporou státu či Evropské unie.
Rádi bychom vás požádali o zvážení našich připomínek a o příslušnou úpravu navrhovaných znění novely. Zároveň mi dovolte vás zdvořile požádat, abyste dané věci věnoval maximální možnou pozornost, a to i s ohledem na současnou stránku plánovaného přijetí novely. Předem děkuji za váš čas a zpětnou vazbu. V případě jakéhokoliv navazujících dopadů mě prosím neváhejte kdykoliv kontaktovat."
A tady se stala ta chyba. Svaz chemického průmyslu zaslal, ale nikdo už neodpověděl. Proto zde vznikla ta diskuse, která zde vzniká, a já věřím, protože samozřejmě ten čas byl velice krátký a jelikož to do systému bylo dáno 21. 10., což je v pátek minulý týden, a dneska máme pondělí (úterý?), tak věřím, že jeden z těch pozměňovacích návrhů, který jde na pozměňovací návrh pana ministra Stanjury, toto řeší. A já děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím další přihlášenou do rozpravy a to je paní poslankyně Lucie Šafránková. Máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi v krátkosti představit tři pozměňovací návrhy, které za hnutí SPD předkládám k novele zákona o dani z přidané hodnoty.
Obecně platí, že SPD prosazuje zvýšení hranice příjmů pro možnost vstupu OSVČ do paušálního daňového režimu, protože podporujeme tím živnostníky. Nemůžeme však souhlasit s obsahem a provedením této úpravy ze strany vlády. Zejména pak odmítáme rozdělení tohoto paušálního daňového režimu na tři daňová pásma lišící se dramaticky výší odváděné paušální daně, respektive zálohy na ni.
Z tohoto důvodu chci svým prvním pozměňovacím návrhem, což je sněmovní dokument číslo 1079, v zákoně ponechat pouze navýšení hranice ročních příjmů OSVČ pro vstup do paušálního daňového režimu bez jejího dalšího dělení na různá daňová pásma a rovněž tak navrhuji vypustit z návrhu zákona všechna ustanovení týkající se zavedení daňových pásem v rámci paušálního daňového režimu OSVČ. Vládní návrh na změnu režimu paušální daně pro živnostníky v předkládané podobě je totiž administrativně náročný a nespravedlivý. Zejména jde o ona daňová pásma. První pásmo má platit pro roční příjmy do 1 milionu korun, druhé od 1 do 1,5 milionu korun a třetí od 1,5 do 2 milionů korun. Tato pásma jsou ještě navíc komplikovaně navázána na takzvané výdajové paušály dle typu podnikání, takže by zde existovalo mnoho výjimek.
Pro příští rok by podle vládního návrhu měla být výše paušální daně, což je daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění v prvním pásmu 6 500 korun měsíčně, ve druhém pásmu by výše dosahovala 16 000 korun měsíčně a ve třetím pásmu pak dokonce 26 000 korun za měsíc. Uvedu jenom pro ukázku malý příklad. Živnostník s ročním příjmem 1 milion korun by za jeden rok na paušální dani zaplatil 78 000 korun, jeho kolega s ročním příjmem 1 000 001 korun by na této dani odvedl za stejný časový úsek 192 000 korun - rozdíl v ročních příjmech 1 koruna, rozdíl ve výši daně 114 000 korun. ***
