(12.20 hodin)
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil ke svému pozměňovacímu návrhu pod písmenem G, sněmovní tisk 254. Tento pozměňovací návrh měl řešit situaci, respektive reagoval na obavy ze zemědělského sektoru, nebo zejména ze zemědělského sektoru, že by do zdanění mimořádných zisků spadla také výroba energie z bioplynek, respektive bioplynových stanic a obnovitelných zdrojů, to znamená výroba, která je pro činnost těchto podniků důležitá, nicméně netvoří zásadní zdroj příjmů. My jsme na to konto, nebo respektive já jsem na to konto podal pozměňovací návrh, který to měl nebo který to nějakým způsobem řeší.
Byla k tomu poměrně velká diskuse i s Ministerstvem financí, kdy jsme se snažili vyjasnit, nakolik je ten pozměňovací návrh důležitý, respektive nutný, či ne. Ministerstvo financí argumentovalo, že tak, jak už je ten zákon jako takový, respektive pozměňovací návrh pana ministra Stanjury, načten, není potřeba tento pozměňovací návrh. Měli jsme k tomu ještě včera schůzku s vedením zemědělského výboru a s náměstkem Koubou z Ministerstva financí, kde jsme se snažili dojít k nějakému řešení. To řešení jsme nakonec nalezli.
To řešení je takové, že za prvé, bude načtena legislativně technická úprava pozměňovacího návrhu poslance Zbyňka Stanjury, která upřesní celou citaci textu tak, aby byly odstraněny obavy a pochybnosti, které se v průběhu projednávání daně z neočekávaných zisků vyskytly, a to ohledně výkladu, jaké příjmy se testují pro účely kvalifikace poplatníka pro daň z neočekávaných zisků. Jedná se tedy pouze o zpřesnění či potvrzení, že příjmy rozhodujícími pro splnění limitu 2 miliardy jsou pouze příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků, nikoliv veškeré příjmy poplatníka, přičemž se pro výši rozhodných příjmů vychází z ročního úhrnného čistého obratu pouze z těchto rozhodných činností. Tento výklad již plyne sice z navrhovaného paragrafu 17c odst. 3 ve spojení s odst. 4 a 6, navrhovanou úpravou se pouze pro vyšší právní jistotu potvrzuje i v jeho odst. 7. Takže tímto zpřesněním dojde zcela jasně k potvrzení a vyvrácení obav, které měly zemědělské podniky.
Jsem rád, že jsme si toto mohli potvrdit i napříč vedením zemědělského výboru, to znamená, se zástupci všech stran v Poslanecké sněmovně. Já tuto legislativně technickou úpravu načtu v podrobné rozpravě. (Předsedající žádá, aby ji načetl v tuto chvíli.) Teď, jo? Takže ji načtu teď, ano. Tak ji s dovolením načtu teď: "Legislativně technická úprava Pozměňovacího návrhu poslance Ing. Zbyňka Stanjury k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 254." Načítám tedy text té legislativně technické úpravy. "V bodě 1 pozměňovacího návrhu pod bodem C se v navrhovaném § 17c odst. 7 písm. A za slovo "účetnictví" vkládají slova ,z těchto činností‘." Odůvodnění jsem už řekl, nicméně ještě rychle ho přečtu: "Navrhovaná legislativně technická úprava doplněného § 17c odst. 7, zákona o daních z příjmu má za cíl odstranit obavy či pochybnosti, které se v průběhu projednávání daně z neočekávaných zisků vyskytly, a to ohledně výkladu, jaké příjmy se testují pro účely kvalifikace poplatníka pro daň z neočekávaných zisků." Jedná se pouze o zpřesnění či potvrzení, že příjmy rozhodujícími pro splnění limitu 2 miliardy jsou pouze příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků, nikoliv veškeré příjmy poplatníka, přičemž se pro výši rozhodných příjmů vychází z ročního úhrnu čistého obratu pouze z těchto rozhodných činností. Tento výklad již plyne z navrhovaného § 17c odst. 3 ve spojení s odst. 4 a 6. Navrhovanou úpravou se pouze pro vyšší právní jistotu potvrzuje i v jeho odst. 7."
Tolik tedy návrh legislativně technické úpravy. Díky tomu, že tato legislativně technická úprava byla načtena, tak pozbývá nutnost načíst, respektive hlasovat, o mém pozměňovacím návrhu pod písmenem G. Tímto navrhuju tento pozměňovací návrh stáhnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, oba vaše návrhy jsem si poznamenal - stáhnout pozměňovací návrh pod písmenem G a na začátku hlasovat o legislativně technické úpravě.
Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jakub Michálek a připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám velkou radost, že se nám podařilo dotáhnout tuto záležitost do konce, protože daň z neočekávaných zisku byl návrh, o který jsme usilovali už od května tohoto roku. Samozřejmě, kdybychom se byli nedohodli, tak bychom stát připravili o mnoho desítek miliard korun a tím bychom zatížili státní rozpočty.
Nyní pár slov ke změně, kterou navrhuji. Navrhuji a považuji za správné, aby na náklady války a zdražování přispívaly i banky střední velikosti, které mají zisk z úroku přes 2 miliardy korun. Tento návrh by ve výhledu přinesl asi 8 miliard korun do státního rozpočtu během tří let, které jinak banky střední velikosti odvedou svému vlastníkovi. Vzhledem k výši státního dluhu se domnívám, že si nemůžeme takové náklady dovolit.
Vzhledem k tomu, že předmětem daně nejsou příjmy ani všechny zisky, ale pouze mimořádné zisky nad 20% pásmem, podle mého názoru a podle názoru bankovních expertů, s kterými jsem to konzultoval, nehrozí destabilizace bankovního trhu při schválení tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych jenom v souvislosti s tímto návrhem chtěla upozornit na takových pár omylů. Vládní pětikoalice hodlá předepsat daň z neočekávaných zisků. Já se domnívám, že se jedná o omyl, protože nejde o neočekávané zisky. Ve skutečnosti jde přece o neočekávané příjmy a mezi příjmem a ziskem je dost velký rozdíl. Já se obávám, že až v březnu a v červnu roku 2024 budou firmy postižené tímto daňovým manévrem odevzdávat svá daňová přiznání, zjistíte do očí bijící neočekávaný příjem a do očí bijící neočekávaný moc malý zisk.
Druhý omyl spočívá v tom, že tento úskok jste prezentovali jako mimořádný, jako by tu nikdy taková daň nebyla. Já bych jenom upozornila na krátkou paměť, protože v roce 2010 byla zavedena takzvaná solární daň. Shodou okolností byl předsedou vlády předseda ODS a tato daň platí doposud, pokud mám správné informace. Tudíž váš návrh je jenom reakcí na jakousi zpackanou podporu, kterou jste měli zavést asi dříve na úrovních, které zvolili vaši evropští kolegové. Ti to ovšem neřešili v Bruselu a nečekali na to, co se rozhodne v Bruselu, a řešili to doma ve svých zemích. Takže pokud byste se takto dohodli i vy, mohli jsme mít strop někde možná okolo 2 000 korun tak, jako to mají v okolních státech, a rozhodně jsme nemuseli mít strop 6 050, jako ho máme dnes. Mohli jste se dohodnout zavést strop u výrobců a mohli tak i celý trh ochladit. Za tuto vaši chybu zaplatíme desítky miliard korun a doufám, že se trhy uklidní a ceny nám nebudou stoupat výš. ***
