Kdybychom uplatnili jeden strop pro výrobce elektrické energie bez ohledu na zdroj, který k výrobě ten producent používá, tak by - snažím se odpovídat, ale pana poslance to nezajímá, to nevadí, já tomu rozumím, nijak to nezpochybňuji - zopakuji, kdybychom použili jeden strop pro odvody z vyrobené megawatthodiny bez ohledu na typ zdroje, tak by byl nižší výběr z těchto odvodů, tím pádem vyšší mimořádný zisk, a tím pádem vyšší příjem z mimořádné windfall tax, to je úplně jednoduché. To jsem říkal v prvém čtení, říkám to v druhém čtení, říkám to ve všech rozhovorech, ve všech mediálních vystoupeních. Kdo chce, to pochopí, kdo nechce, tak to nepochopí.

Vláda navrhla - a bude se to v pátek projednávat - stropy stanovit podle zdroje. Princip, který jsme zvolili, je cost plus, to znamená náklady plus přiměřený zisk. Se všemi klíčovými výrobci elektrické energie jsme trpělivě vedli mnoho týdnů na denní bázi expertní jednání, kdy oni dodávali podklady k tomu, abychom férově stanovili podle typu zdroje ty náklady, a to se stalo. Tudíž z tohoto nástroje vybereme fiskálně více než z windfall tax.

Ale pořád platí to, co je v rozpočtu. To, co byl můj závazek, který jsem tady řekl v prvém čtení, že z obou těch dvou nástrojů dohromady vybereme 100 miliard korun. To není žádné žonglování, to je částka opřená o odborná stanoviska dvou sekcí Ministerstva financí. A jenom jsem řekl a na tom trvám, že ty parametry spolu souvisí. Když fiskálně zvýšíme význam jednoho opatření, fiskálně tím snížíme dopad druhého, význam druhého opatření, a naopak.

Vláda přistoupila k tomu, že fiskálně významnější - pokud to schválí Poslanecká sněmovna, Senát, podepíše prezident republiky, to znamená, pokud to projde celým legislativním procesem - že fiskálně významnější budou odvody. Tady odpadají při použití tohoto nástroje veškeré pochybnosti o údajné optimalizaci nákladů a optimalizaci daňové povinnosti. Tady žádná optimalizace probíhat prostě nemůže. Je to efektivní, je to spravedlivé a přesně to naplňuje mimořádnost situace - z mimořádných příjmů, výrobci elektrické energie, nebo část mimořádných příjmů formou těchto odvodů, my je použijeme pouze a jenom na opatření a kompenzaci vysokých cen energií. Tento politický závazek vlády platí.

Moc dobře víte, že zastropované ceny od 1. ledna platí pro všechny domácnosti, pro ty, kteří poskytují veřejné služby, a s nějakým omezením pro celý sektor malých a středních podniků a v této chvíli jsme ve finální fázi vyjednávání s našimi podnikatelskými svazy o tom, jaká by mohla být pomoc pro velké firmy v roce 2023. Dočasný krizový rámec, to, co bylo včera notifikováno v Bruselu, to, co včera bylo spuštěno, je pomoc pro velké firmy v roce 2022.

Pokud dojdeme k řešení, ke kterému se schyluje, je předpoklad, že kompenzace budou vyšší než 100 miliard, takže pokud bude vyšší výnos těchto dvou opatření, tak se to zase opět použije pouze na ty kompenzace. A logicky, dokud jsme neměli pravidla pro pomoc velkým firmám od 1. ledna - a tam je skutečně potřeba evropská debata, a ta intenzivně probíhá pod českým předsednictvím - tak jsme tam tu částku nemohli zakomponovat.

Takže já té kritice vlastně nerozumím. Před třemi týdny: Určitě nevyberete sto miliard, dneska, když jsme zvolili fiskálně jistější řešení, najednou je problém, že: Vyberete určitě více. Přitom jsem říkal, že to bude součet a že je to konzervativní odhad.

Takže ten závazek, který jsem tady veřejně učinil, že z těchto dvou opatření vybereme 100 miliard, trvá a já pevně věřím, že to dodržíme. Rozsoudí nás čas. Můžeme se přít na konci listopadu, na začátku prosince, kolik to bude, ale zhruba za dvanáct měsíců budeme mít plnění minimálně prvních deseti měsíců toho odvodu a budeme vědět, zda ty odhady, ty kvalifikované, Ministerstva financí, se naplnily, zda byly realistické, pesimistické nebo optimistické. Já v tom žádný problém nevidím.

A říkám, současně tady nehrozí - já jsem říkal, že to není tak jednoduché, jak mnozí říkali, ani tomu nevěřím - že by docházelo k nějaké daňové optimalizaci, jiné, než dochází standardně. Pokud je to všechno legální, tak je to v pořádku. Pokud je to nelegální, máme na to Specializovaný finanční úřad pro velké firmy, celou Finanční správu, aby takové nekalé a nelegální praktiky odhalily. To se dělo, děje a bude dít, v tom není žádná změna. To si myslím, že proti tomu nemůže nikdo protestovat.

Takže ten základní - ta výhrada, že těch 100 miliard nenaplníme, vidíte, že podle kvalifikovaných odhadů je to realistické, že těch 100 miliard vybereme. Možná podle těch parametrů v jiném poměru, ale od začátku jsem tvrdil, že to bude součet obou nástrojů.

V okamžiku, kdy jsme chystali nebo kdy chystala daňová sekce odhad příjmů z windfall tax, nebyly známy parametry. Jediný parametr byl, že je 180 eur pro všechny výrobce, ale současně možnost na národní úrovni to... a podle těch zdrojů, a já si myslím, že to je správné a že je to spravedlivější. Takže tuto obavu bychom mohli opustit, že se těch 100 miliard nevybere. Pokud o tom přesvědčíme i opozici, a z vyjádření vystoupení paní předsedkyně Schillerové jsem pochopil, že už tu obavu nemá, že spíš říká, že to bude víc, tak vlastně co se týče budoucího deficitu, je to dobrá zpráva. Ale já, ale to určitě znáte, paní předsedkyně, prostřednictvím paní předsedkyně, že Ministerstvo financí je ve svých odhadech spíše konzervativní než přehnaně optimistické, aby si namalovalo nějaké příjmy a pak v půlce roku nevědělo, co dělat, když ty příjmy se neplní. Tento postup jsme zvolili, tento postup je v návrhu státního rozpočtu a tento postup - a děkuji všem vládním poslancům - schválí v prvém čtení. A tím pádem se vracím k tomu, že máme schváleny základní parametry toho rozpočtu.

A myslím si, že řešení, které vláda navrhla Sněmovně, Senátu, je dobré. Věřím, že získá širší podporu než pouze vládních poslanců nebo vládních senátorů a umožní nám to najít zdroje na kompenzace vysokých cen energií pro všechny domácnosti, všechny samosprávy, jejich firmy, pro všechny, kteří poskytují veřejnou službu, ať už mají charakter soukromé, veřejnoprávní, státní organizace, a všem malým, středním podnikatelům. A jak jsem říkal, blížíme se řešení pro pomoc velkým firmám v roce 2023. Pro rok 2022 to už máme vyřešeno.

Takhle děkuju oběma místopředsedům Poslanecké sněmovny, že umožnili reagovat bezprostředně, abych mohl na ty základní dotazy, které zazněly, reagovat z pohledu ministra financí. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, já budu pokračovat v dících oběma místopředsedům i paní předsedkyni, protože nyní by vystoupil pan poslanec Richtr a - Richter, pardon - a následovat budou oni s přednostními právy. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Richter: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, na začátek mi nejprve dovolte, abych vám všem poděkoval za to, že jsem mohl vystoupit ještě před přednostními právy. Z mých vážných rodinných důvodů budu muset pak Sněmovnu ještě rovnou opustit.

Takže v krátkosti se vyjádřím ke dvěma pozměňovacím návrhům ke státnímu rozpočtu na rok 2023 pod číslem 315, které jsem do systému zadal. V pár bodech okomentuji.

Donekonečna mohu hovořit o tom, jak se vláda postavila k energetické krizi, nejen k občanům České republiky, ale zejména ke sportovním organizacím, svazům a klubům. Samozřejmě, cena energie v první řadě dopadala na firmy a na rodiny, domácnosti a tomu se vláda měla věnovat primárně. Ale co se týká sportovního prostředí, to bylo daleko horší v tom, že kluby nevytváří a ani nemohou vytvářet z dotačních peněz dlouhodobé rezervy, které by v dobách horších mohly použít. A tak se stalo, že finance, které dostaly ve druhé polovině letošního roku, vzhledem k provizoriu okamžitě použily na zvýšené energie, respektive pardon, v první polovině letošního roku, použily na zvýšené energie, a finance, které dál se měly promítnout do těch programů, jako je údržba a provoz, jsme schvalovali až včera, co se přehlasovalo veto pana prezidenta. A tam se obávám, jestli vůbec ty peníze dokážou ještě vyčerpat a zprocesovat tak, aby to bylo všechno v pořádku, neboť je to všechno na poslední chvíli. A jak víme všichni, tak nám energie toto sportovní prostředí likvidují. Rozpočet na rok 2023 je sice navýšen o 1 863 930 424 oproti roku 2022, ale více je směřován do investic než na samotný provoz klubů a svazů. ***