Mimo jiné by se mělo jednat i o pomoc válečným invalidům, pozůstalým rodinám po obětech konfliktu, a hlavně o pomoc těm arménským občanům, kteří byli a jsou ázerbájdžánskými ozbrojenými silami vysídlováni ze svých domovů v Náhorním Karabachu a ve východní Arménii. V této souvislosti bych rád připomněl, že v naší zemi žije již od první války o Karabach v devadesátých letech minulého století početná arménská diaspora. Tito čeští Arméni, příslušníci prvního křesťanského národa na světě, zde nalezli nový domov. Pracují zde, podnikají, poctivě odvádějí daně a jsou k České republice velice loajální. A proto my bychom zase měli alespoň takto pomoci jejich původní vlasti, zejména když se nachází v těžké situaci. Humanitární pomoc obecně i z rozpočtového hlediska má v rámci kapitoly Ministerstvo zahraničních věcí alokovat určité finanční prostředky do zahraničí, a to operativně do míst zasaženými přírodními katastrofami nebo válečnými konflikty a podobnými krizemi. Výdajový ukazatel Transformační spolupráce, ze kterého navrhuji tyto peníze odebrat, se zabývá výhradně financováním takzvaných měkkých, přednáškových a školicích, až indoktrinačních politických projektů, případně projektů, kde převažují ideologicko-politické faktory ve vybraných cizích státech, mimo jiné Ukrajina, Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Gruzie, Kosovo. Tyto projekty jsou dlouhodobě provázány s politickým segmentem takzvaného neziskového sektoru a ve svých důsledcích silně zasahují do vnitropolitických poměrů cílových zahraničních států. Navrhovaný objem tohoto ukazatele je zvláště letos, kdy čelíme rostoucí inflaci, energetické krizi, expanzi státního dluhu a propadu životní úrovně širokých skupin českých občanů, nepřiměřeně a neodůvodněně vysoký. Je i vyšší, než byl v loňském roce. Navíc jde o činnost, která není v dlouhodobém národním zájmu České republiky, protože může narušovat důvěru v bilaterálních vztazích skrze faktické porušování mezinárodněprávní a diplomatické zásady nevměšování se do vnitropolitických záležitostí cizích států, a jako taková by vůbec neměla být financována z českých veřejných rozpočtů. O to víc to platí v dnešní ekonomicky a sociálně krizové době.

Ve svém druhém návrhu požaduji odebrat 1 miliardu z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně z položky Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Jde o položku, která je zase zejména v současné situaci enormně a nedůvodně vysoká, předimenzovaná, a navíc Nejvyšší kontrolní úřad již před lety opakovaně konstatoval, že velká část těchto peněz je vynakládána neúčelně na organizace, kde již nejsme jako stát aktivní, a vyzval ministerstvo k nápravě, která dosud neproběhla. Tyto prostředky, tuto 1 miliardu, navrhuji přesunout do kapitoly Všeobecná pokladní správa tak, aby primárně pomáhaly českým občanům, institucím a firmám, konkrétně tedy do položek Vládní rozpočtová rezerva 500 milionů korun, Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků 300 milionů korun a po 100 milionech korun do položek Rezerva na mimořádné výdaje dle zákona o Integrovaném záchranném systému a Podpora exportu, Majetková újma, Státní záruky a Investiční pobídky. Tyto rozpočtové položky jsou dlouhodobě finančně velmi podhodnocené, jak bylo vidět nedávno například při likvidaci rozsáhlého požáru v Hřensku a i při jiných podobných událostech, a podpora našeho exportu by rovněž, natož v této době ekonomické a sociální krize a riziku zániku mnoha pracovních míst, měla být jednoznačně státní prioritou.

Předmětem mého třetího návrhu je zvýšení výdajů specifického ukazatele Sociální výdaje, náhrady, neziskové a podobné organizace v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa, kdy v rámci tohoto ukazatele navrhuji poskytnout provozní dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu, a to ve výši 4,5 milionu korun. Jednalo by se o vnitřní přesun v rámci této rozpočtové kapitoly, a to tak, že by se současně o 4,5 milionu korun snížil objem výdajů ve specifickém ukazateli Odvody do rozpočtu Evropské unie ze 64 500 000 000 korun na 64 495 500 000 korun. Odebrání rozpočtové provozní dotace Českému svazu bojovníků za svobodu v loňském roce a plánovaná nulová finanční podpora této organizace ze strany státu i pro rok 2023 je krok vrcholně nesprávný, neoprávněný, nespravedlivý, nemorální a čistě politicky a ideologicky účelově motivovaný. Je to krok, který je činěný výhradně s úmyslem z ideologických a politických důvodů poškodit Český svaz bojovníků za svobodu a jeho členy, ale zejména myšlenky a hodnoty, které zastává, především úctu k odkazu bojovníků za naše národní a státní osvobození od německé okupace v letech 1939 až 1945. Žádný jiný věcný důvod k tomuto opatření neexistuje. Český svaz bojovníků za svobodu je totiž již desítky let existující a velmi aktivně pracující organizace, má tisíce členů a mnoho různorodých aktivit, které jsou bez výjimky společensky prospěšné a důležité, a která ve své činnosti vždycky plně dodržovala zákony České republiky. Český svaz bojovníků za svobodu každoročně pořádá desítky pietních aktů připomínajících památku hrdinů boje za naši národní svobodu, zejména v druhé světové válce, a to po celém území České republiky. K tomu je nutné ještě připočíst péči o válečné památníky, o válečné hroby, přednáškovou činnost, práci s mládeží, péči o Památník českého odboje z let 1939 až 1945 v bývalém Petschkově paláci a další důležité aktivity.

Vážení přátelé, dovoluji si vás touto cestou požádat o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím.

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, pane ministře financí a pane ministře kultury, na úvod chci velmi poděkovat panu ministrovi kultury, že je tady vždy, pokud je to jenom možné, na moje vystoupení, a já si toho velmi vážím.

Je jasné, že se budu vyjadřovat k oblasti kultury, a musím se tady zastavit nad slibem vlády, který zatím se bohužel nedaří plnit, a to je přidělení 1 % ze státního rozpočtu do kultury. Myslím, že o tom čísle, které to 1 % znamená, se nám může v tuto chvíli zatím jenom zdát. Letošní rozpočet tomuto neodpovídá, a to přesto, že pan ministr určitě vystoupí a bude tady deklarovat, jak se navýšil rozpočet pro letošní rok skoro o 3 miliardy, ale je k tomu potřeba říct to B, že velká část této částky jde z evropských fondů a jde na projekty, které jsou k tomu přesně určené, a není rozdělena do kapitol tam, kde ty peníze potřeba jsou nejvíce.

Proto mi dovolte, abych přednesla několik pozměňovacích návrhů, kterými se pokoušíme spolu s dalšími kolegy předejít alespoň těm největším škodám na našem společném kulturním dědictví a na zachování kulturního života. Chtěla bych na vás apelovat, abychom - a nejenom na vás, ale i na nás - odhodili stranou ideologické a politické předsudky a přistupovali k návrhům pragmaticky, odpovědně a věcně. Naše návrhy vycházejí z mnohých jednání, která jsme absolvovali v poslední době, a rozhodně v nich nejde o nějaké populistické výkřiky, s jejichž pomocí bychom chtěli ždímat státní pokladnu. Jde nám o to, hodit kultuře záchranný kruh, který ji alespoň dočasně udrží nad vodou, byť ji rozhodně zatím nevytáhne na břeh.

Největší námi navrhovaná položka ve výši 200 milionů korun je směrována na podporu kulturních služeb a živého umění. Jejími adresáty jsou profesionální divadla, stálé profesionální symfonické orchestry a pěvecké sbory. Důvody, proč s kolegy prosazujeme navýšení rozpočtu v této kapitole, jsou nad slunce jasné. Živé umění se už v roce 2022 muselo vyrovnat s rozsáhlými škrty, rostoucími cenami energií, služeb nebo pohonných hmot. To vše vážně ohrožuje činnost profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů i pěveckých sborů. Současná situace je staví na samotnou hranu existenčních možností. Bylo by katastrofické, kdyby tělesa, která tu existují mnohdy i desítky let, musela ukončit v této době svou činnost a zahodit do koše tradici a léta poctivé práce.

Podobně kritická je situace dle našeho názoru i v příspěvkových organizacích zřizovaných Ministerstvem kultury. V tomto případě navrhujeme celkové navýšení rozpočtu rovněž o dvakrát 100 milionů korun. Část by měla být určena především na platy, které jsou tak nízké, že hrozí hromadný odchod vysoce kvalifikovaných pracovníků do jiných sektorů. Další část nad rámec stávajícího rozpočtu by měla sloužit také na pokrytí nákladů souvisejících se zdražováním všech služeb a materiálů, které příspěvkové organizace pro svoji činnost potřebují. Druhých 100 milionů korun by pak mělo posílit program péče o národní kulturní poklad a dědictví. I v něm se v roce 2022 významně škrtalo, navíc je nutné zohlednit i inflační vliv. Právě zde je ve hře zachování kulturních statků pro generaci našich dětí a vnoučat. ***