(10.00 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Pokud se tedy již nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování. Přednesu vám usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 335, ve zkráceném jednání." Ano, zaznamenal jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. (Předsedající se odmlčí.) Počet poslanců se ustálil.
A já tedy zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro návrh takového usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 38, bylo přihlášeno 146 poslanců, pro hlasovalo 76, proti 31. Návrh usnesení byl schválen.
Nyní tedy otevírám bod vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 335.
Jsme ve zkráceném jednání a já poprosím, aby předložený návrh uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. (Hluk v sále.) Pane ministře, prosím, ujměte se slova. A kolegyně, kolegové, poprosím vás, abyste se ztišili, aby pan ministr mohl vystoupit.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych krátce okomentoval předložený materiál, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o adaptační novelu nařízení Rady Evropské unie 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci, které řeší vysoké ceny energií a stanovuje strop pro nepřiměřeně vysoké tržní příjmy z prodeje elektřiny. Ačkoliv je nařízení Rady přímo použitelným právním předpisem, není možné jej správně aplikovat bez přijetí vnitrostátní právní úpravy. Nařízení Rady totiž neřeší, jakým způsobem mají být nadměrné příjmy vybírány, a neupravuje ani tak zásadní otázku, jako je uložení povinnosti konkrétním výrobcům strpět odvedení části svých výnosů. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby zákonná právní úprava stanovila jasná pravidla pro odvod z nadměrných příjmů. Návrh zákona definuje poplatníka odvodu, předmět odvodu, správce odvodů a další podrobnosti nutné k aplikaci tohoto nařízení v praxi.
Celoevropské řešení předpokládá zastropování na hodnotě 180 eur za megawatthodinu, členským státům je však umožněno rozlišovat mezi technologiemi určenými k výrobě elektřiny. Návrh zákona určuje strop z tržních příjmů diferencovaně pro jednotlivé výrobní technologie, přičemž vychází z kvalifikovaného odhadu nákladovosti jednotlivých technologií. Zároveň v souladu s nařízením Rady využívá možnost vyloučit z předmětu odvodu určité příjmy z prodeje elektřiny, taxativně vyjmenované v návrhu zákona. Jedná se například o výrobny elektřiny s instalovaným výkonem menším než 1 megawatthodina.
Návrh zákona stanovil, že správcem odvodů bude Energetický regulační úřad, který však bude mít možnost dožádat o provedení úkonů nebo jiných postupů orgán Finanční správy. Případné spory mezi správcem odvodů a dožádaným orgánem bude řešit Ministerstvo financí.
Návrh zákona byl projednán na rozpočtovém výboru dne 15. listopadu a vydal usnesení s doporučením schválit, dne 16. listopadu byl poté projednán na hospodářském výboru a hospodářský výbor vydal usnesení s doporučením schválit ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Obě jednání byla velice konstruktivní a věcná, za což v takto napjaté situaci, kdy je opravdu nutné tuto legislativu rychle přijmout, děkuji.
Dovolte mi dále, abych zmínil základní diskutované oblasti na jednotlivých výborech. Za prvé, daň versus odvod. Návrh byl schválen kvalifikovanou většinou na jednání ministrů pro energetiku. Nejedná se tedy o daň, neboť to bylo řečeno Radě ministrů financí, schvalování by muselo být řešeno na Radě ministrů financí a schvalování by muselo být jednomyslné. V České republice nicméně využíváme na odvod daňové procesy, což není ojedinělá věc. Za další, stanovisko odboru kompatibility vlády k provázanosti z daní z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax. Daň z mimořádných zisků v sektoru elektroenergetiky je národním opatřením stropování tržních příjmů výrobců. Je částečně přímo použitelná evropská právní úprava, na kterou se musí národní právo adaptovat. Reálný důsledek těchto paralelních právních úprav bude takový, že úhrada odvodů z nadměrných tržních příjmů bude snižovat inkaso daně z nadměrných zisků za zdaňovací období 2023.
Proč jsou odlišné hodnoty pro jednotlivé zdroje? U obnovitelných zdrojů se vycházelo z dat evropského regulačního úřadu, kdy od výkupní ceny se odečetl zelený bonus a přičetl se náklad na odchylku a takzvaná motivační pobídka nebo chcete-li marže. U ostatních zdrojů se vycházelo z palivových nákladů, nákladů na povolenku, pokud povolenka je, variabilních nákladů, dopravy - opět, pokud je doprava, aplikace nákladů na dopravu, namístě - hrubé marže a fixních nákladů se zohledněním účinnosti.
Pozměňovací návrhy, které jsou v tuto chvíli načteny v systému, 1641 - doplnění k vodám bez využití přehradní nádrže od poslanců Kučery a Telekyho, souhlasné stanovisko již bylo akceptováno na hospodářském výboru. Mám tady bez čísla vyúčtování odvodů za prosinec 2022, dva měsíce po uplynutí odvodového období, od pana předsedy Adamce, opět souhlasné stanovisko, již bylo projednáno na hospodářském výboru. 1642 - povinnost ERÚ stanovit špičkové hodiny od pánů poslanců Tomáše Müllera a Roberta Telekyho, opět souhlasné stanovisko, a 1643 - možnost zastropovat ceny i pro velké firmy s omezením na maximální majetkový prospěch, od pana předsedy Adamce, opět souhlasné stanovisko.
Vzhledem k naléhavosti přijetí navrhované úpravy, kdy je nutné nařízení adaptovat do 1. prosince 2002, se navrhuje projednat předmětnou novelu ve stavu legislativní nouze ve smyslu ustanovení § 99 zákona č. 90/95 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Pokud by nedošlo k včasné adaptaci evropského nařízení, hrozí státu značné hospodářské škody v důsledku nemožnosti vybrat a následně přerozdělit finanční prostředky v řádu miliard korun, a to za situace, kdy zde existuje mimořádná okolnost, kterou je energetická krize, vyžadující časově koordinované celoevropské řešení. Děkuji vám za pozornost. ***
