(15.10 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)

Druhá varianta. Identifikujeme možná rizika a provedeme celospolečenská opatření bez aktivního zapojení obyvatel. Žijeme v relativní pohodě, investujeme kromě pohodlného života společnosti adekvátní část prostředků do identifikace nejpravděpodobnějších hrozeb a do prostředků na jejich řešení. Až bude průšvih, použijeme tyto znalosti a prostředky k zajištění základních životních potřeb našich obyvatel na určitou kritickou dobu, tedy potravin, pitné vody, sanace odpadů, základní zdravotní péče, základního přísunu energií, zabezpečení potřebných informací, a hlavně zabezpečení bezpečí našich obyvatel. Občané ovšem nebudou dostatečně připraveni a vycvičeni na takovou situaci reagovat. To může vést k významným společenským a sociálním otřesům a problémům.

Třetí varianta, kterou preferuji, je jako varianta dvě, ale s aktivním zapojením našich obyvatel do přípravy na krizové situace po jejich poučení, jakým způsobem by se měli samostatně připravit, a to včetně výchovy a výuky mladé generace. Sice žijeme v menší pohodě, mírný nárůst stresu a nejistoty, část prostředků jde do identifikace nejpravděpodobnějších hrozeb a do prostředků na jejich řešení. Až nastane očekávaná krize, naše populace se rychleji přizpůsobí změněné situaci, a to skrze zvýšenou resilienci, což je cizokrajně znějící slovo, ale značí zvýšenou psychickou odolnost naší společnosti.

Jak jsem již několikrát zde pronesl, krizové situace jsou běžnou součástí našich dějin a historie a historie celosvětové a opakují se. Ovšem nebezpečí je v tom, že se opakují v různém časovém intervalu. Přežití předchozích společností i jejich obyvatel bylo často dáno tím, jakým způsobem se dokázali naši předkové s těmito situacemi vypořádat. Příznakem společností dekadentních a degenerovaných byla často právě neschopnost tato nebezpečí vnímat, a tím se s nimi vyrovnat či se jim přizpůsobit. Konce těchto společností v minulosti většinou nebyly ani dobré, ani šťastné. Proto vyzývám k tomu, aby naše společnost a jejich elity tomuto tématu věnovaly patřičnou pozornost bez paranoidního, dezinformačního, extremistického a jiného nálepkování těch, kteří na tuto problematiku upozorňují.

Nedávné a současné krize mohou být teprve předehrou daleko vážnějších a nebezpečnějších událostí a situací, kterým budeme vystaveni buď my, nebo naši přímí potomci. O tom jsem stoprocentně přesvědčen. Z mého pohledu jsou to tato rizika: Energetická chudoba až blackout. Pandemie způsobená geneticky upraveným či přirozeným agens. Závislost na IT technologiích a technologiích umělé inteligence, které povedou, já jsem to nazval, k nekontrolovatelné komplexitě, to znamená, že budeme závislí na nějakém systému, který bude natolik komplexní, že mu nikdo nebude rozumět. Dále to může být jaderná válka, jak ukazuje současnost, náboženská, občanská či jiná forma války v Evropě v našem bezprostředním okolí, což nakonec se děje v současné době, občanské nepokoje, ekonomická či bankovní krize a nakonec ta zmíněná černá labuť, kterou nikdo z nás nedokáže předpovědět.

Proto vás, kolegyně a kolegové, žádám o podporu svého pozměňovacího návrhu státního rozpočtu, a to ve prospěch realizace mnou zmíněné třetí varianty přípravy na krizové situace. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Mám zde přihlášku pana poslance Nováka k faktické poznámce - ano, odmazávám vás tedy. Nyní vystoupí pan poslanec Josef Kott, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Já si dovolím navázat na vystoupení svých kolegů, pana Turečka a pana Pražáka, a sice ve věci navýšení rozpočtu týkající se svazové činnosti. Jak zde pánové hovořili o zástřelném, které se týká Českomoravské myslivecké jednoty, tak o včelařství, které se týká včelařů, tak toto jsou skutečně dvě organizace, na které významně dopadne pokrácení finančních prostředků právě na jejich činnost. A já jsem přesvědčen o tom, že byť minimální finanční částka v rámci státního rozpočtu, jedná se zhruba o 12 milionů korun, může ve své podstatě významně ohrozit činnost těchto spolků.

Ve chvíli, kdy na to budeme pohlížet optikou, že svazová činnost v podstatě, že to ti lidé na těch nižších úrovních vykonávají bezplatně ve svém volném čase. Všichni chceme mít, jak zde bylo řečeno, pestrou krajinu. To znamená, že si asi dost dobře nedokážeme představit, že při tom, že by se neredukovala zvěř, popřípadě že by nějakým způsobem se omezila činnost včelařů, bude docházet k degradaci krajiny. Samozřejmě svazy jako takové mají ve svém portfoliu jak kontrolní, tak i výzkumnou činnost. A co se domnívám, že úplně to nejdůležitější, ať se to týká rybářů, myslivců nebo včelařů, je zde nezastupitelná práce s mládeží, s výchovou ke krajině. A v podstatě všechny záležitosti, které jsou spojeny s nějakou edukativní činností, na sebe ty svazy tuhletu zodpovědnost berou, a myslím si, že se jí věnují poměrně dobře.

Z toho důvodu si vás dovolím požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 1631, protože znovu říkám, domnívám se, že těch 12 milionů korun, o které se tam snažím navýšit, tak to není nic takového, co bychom si v rámci - byť možná napnutého - rozpočtu nemohli dovolit.

A ještě bych zde chtěl požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který je veden jako 1638. Do systému ho zadal kolega Černý a jedná se tam skutečně pouze - znovu říkám pouze - o podporu včelařství. Jedná se o částku 50 milionů korun a je to ta částka, kterou tady zmiňoval kolega Karel Tureček, s tím, že toto bylo vlastně na činnost odebráno. A vzhledem k tomu, jak jsem tady hovořil ve druhém čtení, včely, které se teď připravují na přezimování, jsou ve velmi špatném stavu a nikdo si nedokáže představit, jak to bude zjara, tak znovu se domnívám, že tato částka by mohla pomoci našim včelařům.

Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu výše zmíněných sněmovních dokumentů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP