A když mluvíme o té rovnosti a nerovnosti, tak doufám, že podpoříte můj pozměňovací návrh ohledně přídavku na děti, protože vy tady v té základní části navrhujete přidat všem úplně stejně 200 korun. To znamená, že tu nerovnost prohlubujete tím, že mladší dítě, které má přídavek na dítě, bude mít pouze nárůst 23% (32 %?) a ten, který je té nejstarší kategorie, má kolem dvaceti let a studuje vysokou školu, pouze 22%, tuším. Takže toto je ta vaše rovnost versus nerovnost. Takže doufám, že zvednete ruku, paní místopředsedkyně Richterová, na můj pozměňovací návrh.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní místopředsedkyně Richterová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji moc za slovo. Jenom jednu větu. Ta nerovnost, kterou jsem zmiňovala, se týká například Pražanů a právě to je napravováno. To tady roky platilo. A já jenom chci upozornit, že jsem ráda, že nyní, co se týče podpory bydlení, tak pro Pražany, zejména jednočlenné domácnosti, a typicky se to v Praze týká osamělých seniorů a seniorek, bude nyní podpora bydlení dostupnější. To je to, co bych ráda vyzdvihla, a to je to, kdy ta nerovnost dosud fakticky platí.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Juchelka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Ano, to není, jak říká tady pan poslanec Benda, vaším prostřednictvím, a já se chci k té legislativní nouzi, k té diskusi vrátit, protože pořád očekáváme - a myslím si, že i můj kolega Patrik Nacher, vaším prostřednictvím, paní předsedající - ty odpovědi od pana ministra. Proč tento zákon, když my na to upozorňujeme už několik měsíců v interpelacích, v pozměňovacích návrzích a tak dále, probíráme ve stavu legislativní nouze? A proč jsme se jako opozice museli dokonce zasadit o to, aby to nebylo projednáváno v takzvané devadesátce pouze v prvním čtení? Proč to takhle prostě a jednoduše u vládní koalice funguje? Proč ona flikuje všechny důležité zákony tím, že jsou buď v devadesátce, anebo ve stavu legislativní nouze? A stojí nás to stamiliardy korun.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se chci zeptat, jestli ještě pan poslanec Vondráček má skutečně zájem o vystoupení, nebo to nahradil tou faktickou? Ano, takže nevidím nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy. A pokud se tak děje i nadále, nikdo se nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenční minimu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 342, ve zkráceném jednání." Ještě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

A než se ustálí počet přihlášených, přečtu omluvy: Berkovcová Jana z celého jednacího dne se omlouvá ze zdravotních důvodů, Mašek Jiří z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Stržínek Robert od 13 hodin z pracovních důvodů, Válková Helena od 11 do 11.45 hodin z pracovních důvodů a z členů vlády se omlouvá Petr Fiala od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů.

Hlasujeme tedy o projednávání ve zkráceném jednání. Počet se již ustálil.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 146, přihlášeno 142 přítomných, pro 75, proti 5. Návrh byl přijat a návrh usnesení jsme tak schválili.

Nyní tedy otevírám projednávání bodu číslo 171, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 342, ve zkráceném jednání. Předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, poslanci, já si tedy dovolím uvést podstatné navrhované změny v tomto sněmovním tisku číslo 342, což jsou novely dvou zákonů, především zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře a také o existenčním a životním minimu, tedy zákon č. 110/2006. Tady reagujeme touto novelizací na několik skutečností. Jednak na to, abychom od 1. ledna byli schopni nadále cíleně a dobře podporovat rodiny, které bojují s vysokými cenami energií a rostoucích nájmů, ale samozřejmě také životních nákladů, se kterými se dneska obtížně vyrovnávají především zranitelné skupiny osob, kam patří nejenom senioři, kde to jsou především vdovy a vdovci, ale především právě rodiče, samoživitelky, samoživitelé a osoby se zdravotním postižením.

U osob, kteří požívají důchodů, tam se samozřejmě realizuje pravidelná valorizace. U lidí a u osob se zdravotním postižením jsme udělali kroky, kterými jsme také se snažili zmírnit ty dopady, a teď je potřeba také pomoci rodinám, rodičům a také těm, kteří prostě potřebují zvládnout úhradu nákladů na bydlení. To znamená, my tady děláme několik úprav, jak už tady bylo zmíněno, to znamená, narovnáváme podmínky pro všechny občany České republiky, aby byly stejné, pokud jde o hranici, kdy mohou vůbec žádat o příspěvek na bydlení, která byla doposud rozdílná, kdy vyšší hranici měli lidé bydlící v hlavním městě Praze a jinou lidé v jiných částech naší země. Takže tady to srovnáváme a dáváme vstupní hranici pro všechny stejně na úroveň 30 %. To znamená, domácnost v okamžiku, kdy náklady na bydlení u domácnosti překročí 30 % příjmů dané domácnosti, tak budou mít všichni v ten okamžik nárok na to, požádat si o příspěvek na bydlení.

Pak tady také upravujeme částky a ty výše, které se týkají pevných paliv, protože tady situace je poměrně výrazně dynamická v posledních řekněme několika málo měsících, především s tím pozdním obdobím. My jsme tady navrhli ve vládní úpravě zvýšení. A já tedy ještě budu v pozici návrhu na základě ještě těch nejaktuálnějších dat doplňovat určitou úpravu, kterou budeme reagovat především na situaci na trhu s peletami, protože část domácností, která topí peletami, tak tam ty nárůsty cen vidíme v posledních týdnech, že jsou ještě výrazně vyšší, než byl index Českého statistického úřadu, který hodnotil první tři kvartály tohoto roku, takže dochází tady k těmto úpravám.

Dále také prolongujeme dosavadní úpravu, nárok na příspěvek na bydlení pro vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, kdy tato nemovitost je schválená k bydlení, zkolaudovaná, a také prolongace dosavadní úpravy mimořádného navýšení částek měsíčních normativních nákladů také pro kalendářní rok 2023.

Také upravujeme ještě i povinnost zaměstnavatelů předávat Úřadu práce prostřednictvím datové schránky údaje o rozhodných příjmech žadatelů a příjmově testované dávky a společně posuzovaných osob. To znamená tedy, Úřad práce získá potřebná data v digitálním formátu tak, aby je bylo možné přímo dát do té dávkové agendy, abychom v budoucnu už tato data nemuseli chtít po žadateli, který nám je nosí na písemném papírovém potvrzení.

Upravujeme také novelu zákona o životním existenčním minimu. Tady to chci zmínit, protože si myslím, že na první pohled drobná úprava je ale v praxi hodně důležitá, a to znamená, že vylučujeme některé dosud započitatelné příjmy tak, aby právě především žáci, kteří se připravují v rámci své výuky a v rámci své praktické přípravy, a mají to jako příjem od dané organizace nebo zaměstnavatele, který jim tam praxi umožňuje nebo u které přípravu na své budoucí povolání realizují, tak dneska jim vlastně tyto finanční prostředky komplikovaly rodinnou situaci, kdy potom třeba o několik řádově stokorun převýšila ta domácnost rozhodný příjem a už neměla nárok na sociální podporu. Toto upravujeme a upravujeme to i v těch dalších oblastech, to znamená i v případě, když se jedná o příjem ze závislé činnosti, jedná-li se o příjmy nezaopatřeného dítěte, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední škole, a také je to i u příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nezaopatřeného dítěte v průběhu prázdninových měsíců července a srpna. Takže opravdu se snažíme o to, aby vlastně bylo normální, že kdo může a chce pracovat, aby byl k tomu motivován, aby stát nevytvářel zbytečné bariéry a nevyautovával tyto lidi vlastně ze systému, mít přirozenou ambici pracovat a mít aspoň nějakou schopnost se částečně stavět postupně na vlastní nohy. ***