(14.40 hodin)
(pokračuje Vladimíra Lesenská)
Takže já bych se vrátila zpátky, jestli budeme schopni a ochotni ten francouzský návrh podpořit.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan premiér chce ještě reagovat.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Předseda vlády musí vědět téměř vše, ale přiznám se, že některé dotazy vlastně rozšiřují moje znalosti, takže dnes jsem si prohloubil znalosti, pokud jde o problematiku měření SAR, a to říkám bez jakéhokoliv zlehčování. Ty informace, které jsem tady prezentoval, ukazují, že máme u nás rozvinutou a rozšiřovanou legislativu, která občany dostatečným způsobem chrání. Navíc tu máme odborné orgány příslušných úřadů, které se tomu také věnují velmi důkladně. Jmenoval jsem tady Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole v rámci Státního zdravotního ústavu i tu roli, kterou má při uvádění radiových zařízení na trh a posuzování shody Česká obchodní inspekce, takže věřím, že tu máme dostatečnou ochranu obyvatel před neionizujícím zářením, a instituce, které sledují i maximální hodnoty SAR, a jsou vyžadovány i povinnosti výrobců a těch, kteří tyto věci uvádějí na trh, aby je opravdu plnili a aby občané chráněni byli.
Pokud jde o možnou budoucí legislativní iniciativu, mohu obecně konstatovat, a myslím to úplně vážně, že Česká republika podporuje všechny kroky, které vedou k vyšší bezpečnosti technologií, zvlášť pokud jde tedy o vliv technologií na zdraví. Jakým způsobem se k tomu Česká republika připojí, nebo zda už ta naše pravidla toto nějakým způsobem neobsahují, to bude předmětem zjištění, a pokud bude potřeba, abychom tuto věc posílili tím, že se k tomu připojíme, nepochybuji o tom, že tak Česká republika učiní.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím o další interpelaci, se kterou vystoupí paní poslankyně Alena Schillerová.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane premiére, dovolte, budu čerpat z veřejných zdrojů. Byla to Česká televize, ČT24, 10. 11. 2022, kde uvedla, že v příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 % firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů a oni říkají, budu citovat: "Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle Asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu. Téměř devět z deseti z nich by jako vládní pomoc upřednostnilo fixaci cen energií. Řada společností dle Asociace exportérů kvůli zdražení energií omezila výrobu, například skláři, huťaři, porcelánky, pekaři, výrobci potravin. Dosavadní vládní pomoc velkým firmám, které mají přes 250 zaměstnanců, označila za marginální."
Já bych se chtěla zeptat, jak to budete řešit. Vím, že se schválil v rámci novely rozpočtu na rok 2022 pozměňovací návrh, který počítal s dotačním programem v objemu 30 miliard, ale jenom třeba Třinecké železárny potřebují 5, a tak bych mohla pokračovat. Ten program je - tuším, teď se procesuje - možná je vypsán, určitě peníze nebudou utraceny, takže se překlenou do dalšího roku, ale nepomůže to. To je částka, která skutečně nepomáhá. V rozpočtu na rok 2023 nevidím žádnou další pomoc. Čili zvažuje se nějaké zastropování? Mluvil tady o tom některý z vašich ministrů, myslím, že pan ministr Síkela, pro tyto velké firmy, protože skutečně situace tam je velmi kritická. Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji a poprosím pana předsedu vlády o reakci.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano. Vážená paní předsedkyně, děkuji za tu otázku, protože téma podpory velkých firem je určitě důležité. Já ani nepodceňuji vyjadřování obav v nějakých průzkumech, kterých je celá řada. Na druhé straně jsou i podobné průzkumy, které ukazují, že řada firem si stěžuje na to, že má nedostatek zaměstnanců, a naopak žádá vládu, aby vytvořila podmínky pro to, aby sem mohlo přijít více lidí ze zahraničí. Takže nechtěl bych dělat nějaký jednoduchý závěr z jednoho průzkumu, že se firmy opravdu chystají nějak masivně propouštět. Ale rozhodně to nepodceňujeme a určitě se shodneme na tom, že to, že máme v České republice nejmenší nezaměstnanost v rámci zemí Evropské unie, že to je naše obrovská výhoda a že musíme dělat všechno pro to, abychom tu prakticky nulovou nebo velmi nízkou nezaměstnanost udrželi.
Pokud jde o pomoc firmám, myslím, že se shodneme na tom - doufám, že se shodneme na tom - že ta pomoc, kterou česká vláda přinesla pro malé a střední podniky, že ta pomoc je velká a masivní a že i zastropování cen elektřiny a plynu, které se právě vztahuje na malé a střední firmy kromě domácností a veřejného sektoru, právě našim podnikatelům významně pomáhá. Jenom připomenu, že jde o zastropování cen energií na částce 6 korun za kilowatthodinu včetně DPH, cen plynu na úrovni 3 korun za kilowatthodinu včetně DPH.
Další pomoc, a tu pocítí opravdu úplně všichni, je odpuštění poplatků za podporované zdroje energie, to by bylo 599 korun za megawatthodinu včetně DPH, a účinnost odpuštění tohoto poplatku je nejen v roce 2022, ale i v roce 2023, a s tím firmy mohou počítat.
Nepochybně firmám zvládnout to těžké období, kritické období pomáhá i to, že jsme zasáhli do cen pohonných hmot, a současně že vývoj na světových trzích, to já nijak nezpochybňuji, je pozitivní. Máme z toho všichni radost, ale snížili jsme cenu pohonných hmot, povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot je zrušeno, snížili jsme spotřební daň a prodloužili jsme snížení spotřební daně z nafty až do konce roku 2023.
Takže jsou tu kroky, které firmám pomáhají, a to i těm velkým, protože je pocítí prostě všichni. Netajím se tím, a říkal jsem to opakovaně, že právě u průmyslu a velkých firem existuje v rámci celé Evropy, nejenom v České republice, problém, jakým způsobem tu podporu udělat, a že současně je to podpora, která je nejnákladnější. My jsme ale nezůstali sedět se založenýma rukama, využili jsme možnosti, které nám nabízí dočasný krizový rámec a podařilo se nám také prodloužit nejenom v České republice, ale v rámci Evropské unie za našeho předsednictví dočasný krizový rámec i na příští rok, rok 2023. Firmy, tedy velkoodběratelé elektřiny a plynu, mohou požádat o celkovou pomoc ve výši 30 miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu tady už spustilo první výzvu - 30 miliard korun zase tak málo není a určitě se to nedá nazvat jenom nějakými drobnými. Na druhé straně chápu, že pro některé firmy částka, na kterou mohou sáhnout, při energetické náročnosti jejich provozu jim nemusí připadat dostatečná. Protože je tu ještě speciální program pro energetické firmy s náročným provozem, kde je připravena kompenzace nákladů, nepřímých nákladů za emisní povolenky. Tento program běžel v letošním roce a bude běžet i v příštím roce.
A protože se mně krátí čas na odpověď, tak bych to zakončil tím, že kromě dočasného krizového rámce jsme připraveni nebo máme připraveno i zastropování pro velké podniky v případě, že by nedošlo na evropské úrovni ke shodě v pravidlech toho, jak podporovat průmysl a velké podniky. My tuto shodu preferujeme, protože je výhodná pro český průmysl a protože nechceme, abychom se dostali do situace, kdy budeme soutěžit s národními rozpočty o to, kdo více velké podniky podpoří.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vidím, že je zájem ještě o doplňující dotaz. ***
