(14.50 hodin)

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, děkuji. Já mám také velmi krátký čas na tu reakci. Neshodneme se ve spoustě věcí, ale to si necháme na někdy jindy. Já bych spíš skutečně zůstala u těch velkých firem, to znamená nad 250 zaměstnanců. Tam ta pomoc zatím byla marginální. Věřte, že moje zkušenosti z covidové doby jsou takové, že těch 30 miliard nebude velká částka právě proto, že jsou to takovéto giganty.

Ano, souhlasím s vámi v tom, že si musíme vážit toho, že tady máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Je to i díky politice naší vlády, že jsme tady udrželi ta místa. Ale já se tedy znovu ptám: Dočkají se tyto velké firmy fixace energií? Stačí mi jenom velmi stručná odpověď ano a kdy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan předseda chce reagovat.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já teď nechci vést polemiku o tom, jestli 30 miliard je hodně nebo málo, ale jako bývalá ministryně financí určitě víte, že 30 miliard korun jako úplně malá částka není. To, jak se to jeví těm velkým podnikům, je samozřejmě jiná věc. My s nimi mluvíme, jsme s nimi v kontaktu a myslím, že reprezentanti zaměstnavatelských svazů, tedy podnikatelských svazů, vidí naši snahu těm velkým firmám pomoci a samozřejmě vidí i objektivní překážky, které tady existují v rámci pravidel o dovolené či nedovolené podpoře firem a další věci.

Ono taky není náhoda, že vlastně žádná země nepřistoupila k zastropování cen takovému, jako bychom si tady představovali, o kterém mluvíme právě pro velké firmy. Zatímco tou cestou, kterou jsme šli my jako jedni z prvních, to znamená zastropování cen pro malé a střední podniky, tou už šlo dnes více zemí, byť často ne tak velkoryse jako Česká republika, protože jsou tam některé limity a procenta. Ale Česká republika v tomto směru opravdu našim podnikatelům významným způsobem pomohla.

Znovu říkám, jsme připraveni a máme nachystáno i zastropování cen pro velké firmy, ale preferujeme evropské řešení, na kterém se musíme domluvit prostě v průběhu tohoto roku. Pokud prostě dospějeme do situace - ona ještě nenastala, ale objevují se v médiích informace, že by nastat mohla - že by třeba Německo začalo stropovat ceny mimo rámec nějaké evropské dohody, tak kolik zemí v Evropě bude schopno podporovat svůj průmysl takovým způsobem, abychom dokázali konkurovat Německu?

Když to necháme na národních rozpočtech, budeme v konkurenci zemí, jako je Německo, Rakousko, Nizozemsko, a bude to výhodné pro Českou republiku? Nebude. Nebude to výhodné pro podnikatele. Proto je namístě se pokusit dosáhnout evropského řešení, které dá všem stejná pravidla, a pak bude možno firmám pomoci ještě více a nad rámec dočasného krizového rámce. Ale zatím je tu pomoc ve formě dočasného krizového rámce, která znamená, že jsme ty firmy v tom nenechali samotné a že i velkému průmyslu pomáháme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího interpelujícího a to je pan poslanec Vladimír Zlínský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane premiére, pozorně jsem vyslechl vystoupení náčelníka generálního štábu pana generála Řehky na velitelském setkání, kde jste byl také přítomen a kde bylo řečeno, že naše armáda se musí chystat na válku velkého rozsahu, nelze vyloučit ani ty nejvážnější scénáře s dopadem na naše území a naše obyvatele a neměli bychom se spoléhat jen na naše spojence. Vzhledem k těmto skutečnostem si dovolím vám položit tyto konkrétní otázky k problematice mobilizace.

V případě vyhlášení všeobecné mobilizace: za prvé, kolik vojáků je naše armáda schopna vyzbrojit a vystrojit - pochopitelně alespoň rámcové množství, jelikož mnoho výstroje a výzbroje bylo v rámci pomoci odesláno z našich skladů během posledních třiceti let do různých válečných zón.

Za druhé, pro kolik takto mobilizovaných vojáků má armáda nachystáno ubytování v kasárnách či jiných vhodných objektech - stačí opět rámcové množství v procentech, jelikož většina kasáren byla zrušena.

Za třetí, jakým způsobem bude zabezpečen a jak dlouho bude trvat výcvik odvedenců, a to zvláště u ročníků počítačových bojovníků a sněhových vloček, kteří neabsolvovali povinnou vojenskou základní službu a jsou ve většině případů zcela neschopni snášet fyzické a psychické strádání, o schopnosti akceptovat rozhodnutí autorit ani nemluvě, zda tedy budou v první řadě mobilizovány ročníky, které mají nějaké zkušenosti s vojenskou základní službou, tedy osoby starší 45 let? Jakým způsobem zabráníte úprku osob, na které se bude mobilizační povinnost vztahovat, mimo území republiky, tak jak to vidíme v případě konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, kde tito uprchlíci nastávají na obou stranách? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, vaše interpelace se dotýká důležité otázky a tou je připravenost České republiky na zhoršující se bezpečnostní situaci, na možná rizika a krize, kterým bychom museli čelit. To neznamená, že by něco takového aktuálně hrozilo, občané mohou být úplně klidní. České republice žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí ani nejsme v situaci, kdy kdybychom museli k obraně naší země aktivně využívat naši armádu. Ale - a to je důležité a to měl na mysli i náčelník generálního štábu na velitelském shromáždění, které jste tady citoval - armáda je tu od toho, aby byla připravena, my musíme být připraveni také na všechny varianty.

Vy se dotýkáte jedné konkrétní otázky, já na ni odpovím, ale ještě tady připomenu, že naše vláda dělá hodně pro to, abychom byli skutečně obranyschopní, abychom měli modernizovanou armádu, abychom byli dobře připraveni na spolupráci v rámci Severoatlantické aliance, ale i na možná nebezpečí, která přicházejí. Proto jsme výrazným způsobem zvýšili po dlouhé době rozpočet, který jde na obranu nebo tu část rozpočtu, která jde na obranu. Včera Poslanecká sněmovna odhlasovala ve třetím čtení rozpočet na příští rok, kde se podařilo pro Ministerstvo obrany schválit finanční prostředky ve výši 111,8 miliard korun, to je meziroční růst o skoro 23 miliard korun. To znamená, že plníme postupně ten závazek, abychom se dostali na 2 % hrubého domácího produktu ročně, tedy 2 %, která vydáváme do obrany. Příští rok už překročíme hranici 1,5 %. Naprosto to odpovídá nejenom našim závazkům, ale potřebě naší země a tomu, abychom měli do budoucna modernizovanou armádu.

Pokud jde o otázku mobilizace, víte, že provedení mobilizace v rámci ozbrojených sil České republiky podléhá stupni utajení, takže můžeme zde mluvit jenom v obecné rovině. Současná legislativní úprava neumožňuje v míru provedení odvodního řízení občanů, kteří podléhají branné povinnosti, povolání a výcviku vojáků v záloze a doplnění věcných prostředků v požadovaném čase. Tím samozřejmě nejsou vytvořeny podmínky pro nějakou rychlou mobilizaci sil České republiky v případě toho, že bychom je museli přeměnit na válečnou organizační strukturu, proto probíhají přípravy. Ministerstvem obrany jsou připravovány změny v obranné legislativě, které umožní přípravu vojáků v záloze k provedení výběrového doplnění a případné mobilizace sil včetně potřebného majetku. Výběrové doplnění, to znamená doplnění o vojáky v záloze u vybraných součástí ozbrojených sil České republiky, lze realizovat až v době po vyhlášení stavu ohrožení státu na základě nařízení Ministerstva obrany. Částečná nebo všeobecná mobilizace podle současné právní úpravy může být provedena pouze na rozkaz prezidenta republiky po vyhlášení válečného stavu a tak bych mohl pokračovat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP