(16.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budeme pokračovat v dalším programu s vystoupením paní předsedkyně Aleny Schillerové s přednostním právem.
A než jí dám slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Radim Fiala celý jednací den ze zdravotních důvodů, Heller Šimon od 14.00 do 14.30 z pracovních důvodů, Růžička Pavel od 15 do 19 hodin bez udání důvodu a Jan Skopeček od 14.30 do 16 z rodinných důvodů. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já si dovoluji zařadit na dnešní jednání Sněmovny nový bod s názvem Nezapočtené výdaje ze státního rozpočtu pro rok 2023 a zařadit ho jako bod číslo 1 dnešního jednání. Věřím, že to nemusí být nic složitého, nic dlouhého. Nevidím tady sice pana ministra financí, ale je tady vicepremiér, nebo viděla jsem ho tu, tak asi tu bude vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Jurečka, tak může zodpovědět i on.
Všichni víme, že byl schválen rozpočet na rok 2023 touto vládní pětikoalicí s deficitním saldem 295 miliard a já od počátku tady opakuji, i všude, kde vystupuji na toto téma, že je to baťovské a marketingové číslo, které nereflektuje předpokládaný vývoj v roce 2023. Zdůrazňovala jsem to, ať se projednával rozpočet, ať se projednávala takzvaná windfall tax nebo druhá daň, odvod z cenových stropů. Pořád jsem říkala: Nemáte jasno na příjmové straně, kolik vlastně vyberete. A nebavíme se o jednotkách miliard, bavíme se o desítkách miliard, které se od sebe liší. V jednom návrhu zákona k windfall tax máte 85 miliard a 15 z odvodů cenových stropů, v zákoně o odvodech máte už najednou 45 windfall tax a 80 odvody cenových stropů, takže to opravdu není jasné, nicméně tomu jsem se věnovala už mockrát a určitě se k tomu vrátíme.
Dnes bych se chtěla zmínit o řekla bych ještě další velmi závažné skutečnosti, se kterou přišla Národní rozpočtová rada, která dává těmto našim argumentům za pravdu ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Národní rozpočtová rada hovoří o celkové plánované nerovnováze, která je vyšší než těch 295 miliard. Pamatujete si, když jsem tady upozorňovala, že je to více než 295 miliard, neboť rozsah dotace ze státního rozpočtu do Státního fondu - a teď cituji - "do Státního fondu dopravní infrastruktury neumožňuje pokrýt všechny jeho plánované výdaje a hospodaření tohoto fondu je předkládáno s deficitem 30,7 miliardy korun. Národní rozpočtová rada" - dále cituji - "považuje tento přístup k optické redukci deficitu za nevhodný." Pamatujete si, když jsem o tom tady mluvila, když o tom mluvil můj kolega místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček, že tam prostě chybí skoro 31 miliard? Národní rozpočtová rada to potvrzuje. Bavíme se o výdajové straně. A teď opět pokračuji ze zprávy Národní rozpočtové rady: "Dalším rizikem, a opět na výdajové straně, jsou kompenzace vyplývající z regulace cen energií pro domácnosti a malé a střední podniky. Jejich konkrétní výše se totiž bude odvíjet od cen energií v roce 2023, jakož i od konkrétní podoby kompenzačního mechanismu. Skutečný výsledek bude ovlivněn ekonomickým chováním jednotlivých daňových subjektů." A teď další sdělení Národní rozpočtové rady - velmi zásadní a závažné: "Národní rozpočtová rada upozorňuje, že nás i v roce 2023 v důsledku inflace čeká mimořádná valorizace důchodů, a na základě očekávaného vývoje je možné předpokládat, že dojde k překročení 5% hranice nárůstu spotřebitelských cen v lednu 2023 od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace, což znamená, že budou spuštěny mimořádné valorizace v červnu 2023. Dodatečné výdaje" - dál cituji Národní rozpočtovou radu - "dodatečné výdaje valorizace důchodu jsou okolo 20 miliard korun. Ty však nejsou v rozpočtu na rok 2023 zahrnuty," zdůrazňuje Národní rozpočtová rada. A vzhledem k vysoké částce - takže 31, 20, k tomu kompenzace, nevíme přesně, kolik vyjdou, tak to už je pěkná částka. A Národní rozpočtová rada říká, že vzhledem k vysoké částce nejde předpokládat, že to bude možné pokrýt z úspor v dalších položkách, a tato úprava výdajů si vyžádá novelu zákona o státním rozpočtu. Vzpomínáte si, když se schvaloval rozpočet na rok 2023, že jsem na to upozorňovala, že nás čeká novela? A už to tady máme. Novela nám bude klepat brzo na dveře a upozorňuje na to Národní rozpočtová rada.
Takže prosím o krátké vysvětlení, jak je to možné, jak se to mohlo stát, že takové zásadní položky v rozpočtu nejsou? Prosím o to, aby tento bod byl projednán. Nebude to nic dlouhého, stačí jenom krátké vysvětlení. Věřím, že se k tomu bude schopen vyjádřit i vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí pan Jurečka, když tu nevidím ministra financí. Děkuji mockrát. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen s přednostním právem pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, předtím, než přednesu název svého bodu, který bych si přál zařadit, prosím vyslechněte zdůvodnění tohoto bodu.
Pojďme si zrekapitulovat velmi smutnou podívanou zastropování energií v České republice. Je to nekonečná telenovela, která začíná gradovat. Pouze připomenu, že jsme od února tohoto roku žádali o přípravu režimu zastropování pro domácnosti a pro firmy, od července velmi důrazně s ohledem na vyvíjející se situaci. Odpovědí byl výsměch a ještě na konci srpna ústy pana ministra průmyslu a pana předsedy vlády se jasně sdělovalo, že nebude žádné zastropování, že to je řešení z populistického a extremistického tábora, aby se několik hodin poté přišlo s tím, že se bude zastropovávat. Bohužel, nebylo připraveno vůbec nic do konce srpna, v důsledku čehož nastal neskutečný zmatek a začalo se narychlo vše připravovat, nikoliv už ovšem na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde je na to dostatek kompetentních lidí, ale vše se začalo připravovat zmateně na Úřadu vlády, kde už to nečinili lidé, kteří jsou za to odpovědní, ale lidé, kteří se narychlo nabrali z energetických společností, respektive ze společností, které dělají poradenství v oblasti energetiky, a společně se začalo toto dávat dohromady. Podle toho to také vypadá. Zastropovalo se na částce, včetně DPH, včetně všech poplatků, u elektřiny mezi 7 000 až 9 000 korunami za megawatthodinu, ačkoliv jsme jasně upozorňovali na to, že to je zbytečně vysoko s ohledem na to, za kolik dokážeme elektřinu vyrábět, a i s ohledem na to, jak se zastropovává v okolních zemích. Jaký je stav v zemích okolo nás? Česká republika zastropování energie v tomhletom případě včetně DPH bez poplatku 6 050 korun, Polsko 3 600 korun, Slovensko 1 500 korun, Rakousko 2 400 korun a Německo - to jediné má vyšší zastropování - na úrovni 9 700 korun za megawatthodinu, nicméně pro firmy na úrovni 3 200 korun za megawatthodinu, pro velké firmy. ***
