(15.40 hodin)
(pokračuje Richard Brabec)
Závěrem ještě jednou k jednotnému environmentálnímu stanovisku - myšlenka dobrá, také proto jsme s ní před dvěma lety přišli, ale nakonec jsme ji nerealizovali právě proto, že jsme měli ještě integrovanější a lepší nápad. Bohužel, ten teď svými návrhy rušíte, a tím pádem vlastně i JES, v této chvíli jednotné environmentální stanovisko, je do značné míry krokem zpátky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Jak jste chtěl, třetí pták se nepřihlásil, ale s faktickou poznámkou pan Králíček, jestli vám to bude vyhovovat. (Smích v sále.)
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, naopak, já jsem právě chtěl pana kolegu opravit, protože jak jistě víte, králíček obecný je nejmenší evropský pták. Takže naopak, první, kdo tuhle ptákovou sérii začal, byl Králíček. Děkuji. (Smích v sále.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Omlouvám se, pane poslanče Králíčku. Máme to komplet.
Další je s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Peštová. Máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tedy samozřejmě bych asi uvítala, kdyby tady byl pan ministr životního prostředí, protože to je jeho gesční zákon, a ne ministra dopravy, co si budeme povídat. Já jsem byla docela zmatená, když jsem hledala v eKLEPu tento zákon. Je s podivem, že tento zákon je tam ještě pod starým názvem, takže to byl návrh zákona k jednotnému povolení nebo povolování. Vy ho tady předkládáte pod jiným názvem, takže by chtělo si trošku srovnat to názvosloví.
Ale chtěla jsem doplnit pana poslance Brabce. Samozřejmě potom ještě určitě budu vystupovat, ale mě zajímá - tohleto jsou jenom připomínky Hospodářské komory a Svazu průmyslu (Ukazuje.) a z větší části zůstaly rozpory. Říkám, chtěla jsem pana ministra životního prostředí, mám pana ministra dopravy. Jestli byste potom okomentoval tu část 9, na kterou se odkazuje stanovisko Legislativní rady vlády, kde říká, že tam ty rozpory jsou vyargumentované, nebo ne vyargumentované, ale řádně jsou popsané. Jak se k tomu tedy Ministerstvo životního prostředí postavilo? Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. To byla druhá a poslední faktická poznámka. Můžeme přejít na další přihlášené a to je paní Klára Kocmanová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, sice máme spojenou rozpravu, ale já se vyjádřím převážně k návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku.
Na úvod bych řekla, že toto zjednodušení, výrazné zjednodušení složitého systému vydávání mnoha stanovisek podle devíti různých zákonů o životním prostředí za Piráty jednoznačně vítáme. Co mi ale v návrhu zákona v tuto chvíli chybí, a bylo to tu zmiňované, je účast veřejnosti ve správních řízeních. Proto v tuhle chvíli jednám s Ministerstvem životního prostředí o pozměňovacím návrhu, kterým bychom to změnili. A proč je taková změna důležitá? Účast veřejnosti byla poprvé výrazně omezena v roce 2017. Argumentovalo se tehdy výrazným zrychlením řízení, protože údajně spolky stavební řízení výrazně zpomalovaly. Jak se ale ukázalo, to se vůbec nepotvrdilo a ke zrychlení stavebních řízení tím vůbec nedošlo. Jediný efekt, který tato změna měla, bylo výrazné omezení zapojení a diskuse s veřejností, která vede i k menší informovanosti v místě.
Vliv stavby na krajinu nebo ohrožené druhy se musí zohlednit už během vyřizování povolení. Vyhodnocení stavu přírody je prostě úkolem investora. Pokud se tam, jak říkala paní kolegyně Dostálová, prostřednictvím pana místopředsedy, nachází nějaký ten křeček nebo zvláště chráněná rostlina, tak by ho jednoznačně měl najít nebo vyloučit existenci biotopu biologický hodnotitel. Ale bohužel, někteří investoři dávají přednost spíše rychlosti zpracování a co nejpříznivějším výsledkům biologických hodnocení, a dávají tomu přednost před jejich přesností. Právě spolky jsou těmi, kteří často na takovou situaci mohou upozornit, a myslím, že zapojení veřejnosti pomáhá nejenom transparentnosti projektů, ale také posiluje důvěru lidí ve správní orgány. Za Piráty považujeme obojí za klíčové. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vyvolalo to dvě faktické poznámky. První paní poslankyně Peštová a poté se připraví pan ministr Kupka.
Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem musela. Paní poslankyně, nezlobte se na mě, prostřednictvím pana předsedajícího. Víte, problém všeho nebo respektive problém stavebního řízení, a to není jenom stavební, to jsou i územní plány, jsou to ta navazující řízení, které samozřejmě se řetězí, a jsou tam právě možnosti, kdy tam vstupují ty neziskové, a nejenom neziskové organizace. Prostě někteří občané, kteří mají chuť prudit, tak tam prostě budou prudit. A potom se to cyklí, že jo, takže to jsou odvolačky, skončí to u soudu a tak dále. Já si myslím, že není potřeba vymýšlet něco, co už je dávno vymyšlené. Když se podíváte třeba do Německa anebo do Rakouska, není to tak daleko od nás, a podíváte se, jakým způsobem tam probíhá řízení, tak je tam jednou a dost. Tam není o tom, že byste do každého řízení měli zasahovat a v každém řízení se měli nějakým způsobem realizovat. A najednou když křeček v prvním řízení, kdy se dělalo územní, tam nebyl, a teď, když se dělá stavební, tak tam ten křeček je. Takže jako ono to všechno není černé a bílé.
Já vám třeba můžu říct krásný příklad. Nedávno jsem probírala s mým kamarádem, který má stavební firmu a měl stavět, kde údajně kdysi dávno byl mlok, ale bohužel jelikož se nedělal management, tak už tam dávno nebyly ty podmínky, ten biotop, jak vy říkáte, k tomu, aby tam ten mlok byl, a on tam prostě nebyl. A ty úřady ho nutily k tomu, aby udělal všechno pro to, aby tam toho mloka vrátil. On říkal: Proč mám vracet mloka tam, kde já ho odtamtud nevyhnal. Říkám, není všechno černé a bílé. Prostě jsem taky vždycky byla zastáncem toho, že by se měly udělat určité revize a mělo by se podívat, jestli opravdu ti živočichové tam jsou nebo ty rostliny tam jsou, nebo už tam třeba dávno nejsou. A potom nedělat všechno pro to, abychom je tam vrátili, když už ty podmínky tam prostě nejsou k tomu přizpůsobeny, aby tam ten živočich nebo ta rostlina byla. A rozumím tomu, ať se ten biotop udělá tam, kde ty podmínky jsou. Ale to jsou věci z praxe, s kterými my jsme se neustále setkávali.
Rozumím tomu, že máte nějakou ideologii, ale ono občas potřeba se kouknout do reality. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Kupka s faktickou poznámkou.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Chci jenom jasně podtrhnout, že Česká republika v žádném případě nemá deficit prostoru pro jednání s veřejností ve všech klíčových správních řízeních. Tady máme přece nástroj EIA, na kterém se nemění nic a který právě slouží k tomu, aby mohli k těm záměrům promluvit i zástupce veřejnosti v tom nejširším slova smyslu, a v rámci EIA pochopitelně je ten prostor vytvořený správně. A co se musíme naučit, a to je v tomto směru lekce i zemí na západ od nás, které určitě nemůžeme osočit toho, že by přehlížely zájmy ochrany přírody a krajiny. To je to, že se opravdu do procesu ze strany veřejnosti vstupuje jednou a že ho není možné zneužívat k opakovaným obstrukčním postupům, kde ve výsledku velmi složitě v návazných odvolacích řízeních a soudních procesech se investor domáhá spravedlnosti vůči sobě a vůči svým často velmi oprávněným zájmům, zejména pokud se třeba jedná o stát.
Chtěl bych ještě jednou podtrhnout, že v tomto směru zásah do podoby zákona o jednotném environmentálním stanovisku neznamená nijak omezení, nebo dokonce ohrožení občanské společnosti, neznamená nijak ohrožení zájmů ochrany přírody a krajiny. Je podle mého přesvědčení opravdu vyváženým krokem k tomu, abychom tohle dokázali dostatečně zhodnotit, dostatečně zvážit zájmy ochrany přírody a zároveň nezdržovat proces projednávání a celý postup, který musí nutně v sobě zahrnout zhodnocení všech veřejných zájmů. ***
