(15.50 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)

A to, že jsme se občas dostali do opačné úvrati... Já si pamatuju na několik vyjádření, kde stěžejním prvkem zájmu ochrany přírody a krajiny byla ochrana populačního komfortu sysla obecného. Ta věta zní hrozně, ale v těch stanoviscích skutečně zněla. Tak si troufnu tvrdit, že tohle na druhou stranu je také memento pro to, abychom (Předsedající: Rovněž čas.) postupovali rozumně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A předtím, než přejdeme k dalšímu přihlášenému, což je pan poslanec Stržínek, dovolte, abych přivítal pana velvyslance Tanzanie Abdallaha Saleha Possiho, který se na nás přišel podívat s naším panem poslancem. Vítáme vás. (Vzájemné pozdravení poslanců v sále a delegace na balkoně s potleskem.) Dorazil k nám z Německa.

A nyní bych tedy poprosil pana Roberta Stržínka.

 

Poslanec Robert Stržínek: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, nový stavební zákon byl výsledkem dlouhého procesu a jistě i krutých kompromisů. Byl šancí, jak zjednodušit a zrychlit stavební řízení, což by nepochybně vedlo i ke zlevnění staveb. Dnes před sebou máme zásadní novelu, která se snaží naroubovat hrušku na jabloň. To je těžko splnitelné zadání, takže je logické, že se to příliš nepovedlo. Změna soustavy z čistě státní správy, na kterou byl zákon dimenzován, potřebuje domýšlet vazby a provazby. Dotknu se tří oblastí, kde se to podle mě příliš nepodařilo.

V důsledku předloženého návrhu zůstane zachován model přeneseného výkonu státní správy. Zároveň je cílem zachování Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který bude příslušným stavebním úřadem ve věcech vyhrazených staveb. Krajské úřady mají v této soustavě vykonávat stejně jako dnes působnost nadřízeného správního orgánu vůči obecním úřadům, přičemž nově by mohly v prvním stupni povolovat některé významnější stavby. Nově se navrhuje svěřit do působnosti krajských úřadů i povolování výroben energií z obnovitelných zdrojů. Za zmínku jistě také stojí apelační princip, který v případě špatného projednání přesune plně rozhodování na krajské úřady. Tento předpoklad však může být naplněn pouze tehdy, pokud odvolací správní orgány budou dostatečně personálně posíleny a technicky vybaveny, jinak hrozí stav, kdy krajské úřady nebudou stíhat projednávat tuto svou agendu, ke které navíc přibude pozice prvoinstančních vyvlastňovacích úřadů. Deklarované rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení se nám už jen tímto na hony vzdaluje.

Důvodová zpráva říká, že na to vše, včetně Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, stačí 372 nových pracovních úvazků. Platové náklady zde vyčísleny nejsou. Úplně se zapomíná na obecní stavební úřady s výjimkou poznámky, že se nepředpokládá změna výše příspěvku poskytovaného na výkon přenesené působnosti v důsledku přijetí novely oproti faktickému současnému stavu. Připomínám, že prvoinstančních obecních stavebních úřadů je dnes celkem 694 a zaměstnávají celkem 3 500 osob. Pro ilustraci si dovolím zmínit, že na výkon přenesené působnosti daňoví poplatníci města Valašské Meziříčí, tedy města, kde již devátém rokem starostuji, loni museli připlatit 10 milionů korun. Stát se zde chová jako zloděj v supermarketu, který sice u pokladny zaplatí to, co si dal do košíku, ale už ne to, co si nabral do kapes.

Zmínka o výkonovém financování stavebních úřadů ve mně také budí jisté obavy. Zatímco u vydávání občanek nebo řidičáků s normováním práce problém určitě nebude, u stavebního řízení je přece rozdíl mezi kozím chlívkem a zařízením pro energetické zpracování odpadů. Na tuhle ruletu u příspěvku na výkon státní správy jsem velice zvědavý.

Za druhé, i kdyby nově nakrásně stačilo 372 nových míst, kým je obsadit? § 30a totiž říká, že na stavebním úřadě všech stupňů mohou pracovat pouze autorizovaní architekti, inženýři nebo technici, a takového bych za peníze, které může nabídnout městský úřad, moc rád viděl. A dále říká, že to mohou být fyzické osoby, které mají vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura, stavebnictví nebo právo, mají vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a jeden rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě, nebo za třetí mají střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a jeden rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě. Přitom § 34 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, o rovnocennosti vzdělávání, říká, že se nepoužije.

Dovolím si uvést reálný příběh z našeho města. Na stavebním úřadě máme včetně územního plánování 15 lidí, takže přirozeně dochází i k určité fluktuaci. Na posledním výběrovém řízení jsme vybrali chlapíka, který má třicetiletou praxi v realitách. Výše uvedené podmínky ani podobné podmínky dnešního § 13a však nesplňuje. Má si tedy ve věku 55+ doplnit maturitu na střední stavební škole, i když má vysokoškolské vzdělání jiného směru? Vždyť je to nesmysl.

A za třetí. Nový stavební zákon byl navržen na podmínky čistě státní správy. Systém povolování staveb "jeden úřad, jedno razítko" je možný pouze v rámci maximální integrace a při fungování informačních systémů veřejné správy ve věcech stavebního řádu. Informační systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu mají být Portál stavebníka, Národní geoportál územního plánování, Evidence stavebních postupů, Evidence elektronických dokumentací, Informační systém identifikačního čísla stavby a Informační systém stavebního řízení. Ano, to je jistě správně, ale co vláda a MMR udělali pro to, aby to fungovalo? Buď nic, anebo o tom prostě nevíme. Důvodová zpráva odkazuje pouze na prováděcí vyhlášky, které snad budou někdy v budoucnu vydány.

Kolegyně a kolegové, pane ministře, na závěr mi dovolte malou věštbu. Nevím, zda jste si toho všimli, ale projednávaný materiál, tedy sněmovní tisk číslo 330, novela stavebního zákona, má celkem 666, nebojím se říct, ďábelských stran. Pro mě to je jasný signál, že vyřizování stavebního povolení bude pro stavebníky i nadále peklo. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším z přihlášených je pan poslanec Ladislav Okleštěk.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, co se děje kolem stavebního zákona? Předně je třeba připomenout, že jakákoli revize systému veřejného stavebního práva a všech souvisejících složkových zákonů je odborně značně komplikovaná. Práce na novém stavebním zákoně probíhaly cca čtyři roky, byly zapojeny desítky externích expertů a stovky připomínkových míst s trojím projednáváním v připomínkových řízeních a v Legislativní radě vlády, roční projednávání s řadou změn v Parlamentu. Provádět zásadní parametrické změny nového stavebního zákona bez tohoto odborného zázemí a bez reálného zapojení a vnímání názorů odborné i dotčené veřejnosti, jak to dnes činí pan ministr, představuje jednoznačně riziko pro kvalitu takové právní úpravy. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP