(17.10 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

Co jsme se ale dozvěděli, že KRIT má čtyři pilíře. Řada už tady byla řečena - předcházení společenské polarizaci, prevence vzniku a šíření dezinformací a s tím také je spojen zákon o dezinformacích, o kterém se neustále hovoří. Hovoří se o tom, že se vytvoří pracovní skupina nebo že pracovní skupina již na Ministerstvu vnitra pracuje, ale nikdo z opozice nikdy nebyl do žádné pracovní skupiny přizván. My jsme se dozvěděli některá jména, kteří pracovali na tom návrhu, a ten návrh je již na stránkách Ministerstva vnitra. A víte, jak se tam dostal? No, dostal se tam tak, že si o to nějaký občan podle zákona 106 požádal. Jinak bychom nikdo nevěděli, jaké znění zákona o dezinformacích, byť v pracovní verzi, je.

Musím říct, že v naprostém úžasu a šoku jsem byla, když jsem se dozvěděla, že krizový informační tým dostane 50 milionů korun na nákup mediálního prostoru, na online, na veřejný prostor, na billboardy, na Facebook, na Instagram a tak dále. Na základě této informace jsem požádala, zda mohou všichni členové bezpečnostního výboru obdržet podrobné informace, jakým způsobem budou kritéria výběru toho mediálního prostoru, kdy jsme obdrželi tedy tabulku, kde vidíme, že se budou dělat spoty, videospoty, jak na Facebook, na Instagram a tak dále, a bude se do toho investovat 50 milionů korun. Kdo bude rozhodovat o tom, jaký bude obsah, tak to bude krizový informační tým.

Co bylo velmi zajímavé, že když jsme tady před nedávnem rozhodovali o tom, že datové schránky a jejich povinné zřízení ze strany Ministerstva vnitra se zruší pro fyzické osoby, a když jsem se pana Hanouska zeptala, jestli i toto navrhl KRIT panu ministrovi vnitra, tak bylo řečeno, že ano, že i z jejich strany ta komunikace byla, aby touto cestou šli a aby došlo k tomuto kroku. Takže vidíte, že tady máme krizový informační tým, o kterém je nutné, abychom měli podrobné informace.

Protože tady vidím - teď už tedy nevidím - pana ministra zdravotnictví, byť jsem, pane místopředsedo, napsala, že budu navrhovat pouze jeden bod, tak bych si v tuto chvíli dovolila navrhnout ještě druhý bod, byť mi to nenáleží a mám ve svém poslaneckém klubu experty, zdravotníky, záchranáře. Ale já bych si dovolila v tuto chvíli k vám promluvit jako maminka malého syna a s tím, co se teď v oblasti zdravotnictví děje, a jestli si vůbec někdo především z vládní koalice uvědomuje závažnost situace. Když jsme tady v srpnu měli schvalovat, nebo v minulém roce, že se vezme zdravotnímu pojištění 14 miliard, tak jsem šla, byť jako neexpertka, do Radiožurnálu, kde jsem byla grilovaná za to, proč nesouhlasíme s tím, že koalice chce vzít ze zdravotního pojištění 14 miliard. Bylo to v srpnu. Argumentovala jsem, že to je velmi špatný krok. A už v tom srpnu, a můžete si to dohledat, jsem i informovala a poukazovala na to, že v lékárnách není Nurofen pro děti. Nikdo na to nereagoval. Já bych jenom chtěla vám všem říct, že jestli máte děti, jestli máte vnuky a vnučky a dostanete se do situace - já bych vám chtěla říct, že před několika týdny jsem sháněla čípky na laryngitidu. Pokud si dítě nevezme v dostatečném čase v noci tento čípek, tak opravdu je v ohrožení života. Je to strašné, když obejdete několik desítek lékáren, které vám řeknou, že tyto čípky pro děti nemají. Já věřím, že pan ministr zdravotnictví, který tady dneska s námi je, takže teď, v tuto chvíli, protože on je za to zodpovědný, on je ministr zdravotnictví, nikdo jiný to nemá na starosti, že teď, když komunikuje, tak shání léky nejenom pro děti, ale i pro dospělé. Když si pustím zprávy a ve zprávách mi řeknou, že pokud dítě má horečku, a nemám tedy Nurofen, popřípadě další léky, že mám dělat studené obklady, tak si myslím, že je to velmi smutný příběh, pokud nám toto říkají veřejnoprávní média, abychom takto postupovali.

Myslím si, že ta situace je opravdu kritická a že to je obrovské selhání ministra zdravotnictví. Když jsem sháněla ty čípky, tak my tady máme poblíž Poslanecké sněmovny lékárnu, já jsem do té lékárny přišla a tam sedělo dítě, mohly mu být tři, čtyři roky. Ta maminka mi řekla, že protože ona nemá automobil, že objíždí s dítětem několik lékáren a shání pro něj antibiotika. To dítě pomalu nevládlo, sedělo tam v horečkách, kašlalo. Byla tak šťastná, že ta antibiotika v této lékárně měli. A co mě tedy udivilo, že za ně platila v tu chvíli 500 korun. Můžu vám říct, že jsem se s ní bavila, ptala jsem se jí, a takovéto příběhy lidské prožívají ti lidé každý den. To dítě ten lék potřebuje, potřebuje ho hned. A jestliže pan ministr zdravotnictví řekne, že si máte obvolat sto lékáren - všichni nemají auto, někdo musí jezdit městskou hromadnou dopravou.

Tohle je opravdu problém a my jsme na něj upozorňovali, upozorňovali jsme na něj v srpnu, upozorňovali jsme na něj celý minulý rok. A teď se dozvídáme, že ty léky budou někdy. Vždyť je to takové selhání ministra zdravotnictví! Uvědomujete si to vůbec všichni? Pan ministr zdravotnictví nedokáže zajistit léky pro naše děti a pro naše občany, a je to velmi smutný příběh. A já si dovolím zařadit bod Nedostatek léků a obrovské selhání ministra zdravotnictví. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, já si to tady v rychlosti píšu. A jenom jsem se chtěl ještě zeptat, kdy prosím ten bod má být zařazen? Ten první máte na středu 11. 1. jako první bod.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, omlouvám se. Myslím si, že ten bod je tak závažný, že by to měl být jako první bod dnešního dne jednání. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, takže Nedostatek léků a obrovské selhání ministra zdravotnictví jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

A prosím o příspěvek zatím posledního přihlášeného - čímž i apeluji tedy na kolegy, kolegyně, že možná za chvíli budeme hlasovat, za chvíli přivolám všechny ostatní - a to je pana Milana Brázdila. Máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych i já vám popřál pevné zdraví v novém roce, a vím, o čem mluvím. I to téma, které teď nadnesu, a to je, prosím, pane předsedající, abyste si poznamenal, ten bod se jmenuje Zdravotnická záchranná služba České republiky. Chci ho jenom zařadit, nechci nikam pevně, nechci nikam tak, aby nakonec jsme se nedomluvili, chci ho jenom zařadit na program schůze a pak bych to nechal čistě na panu ministrovi nebo vládě nebo na grémiu, aby se domluvili, pokud tedy ta vůle bude, abychom ho projednali.

A o co jde? Jako záchranář prostě bojuji za Zdravotnickou záchrannou službu. Vy víte a asi jste sledovali, když jste byli starší, film Hanzlík... pardon, Sanitka. Hanzlík tam jezdí sanitou a tak dále. To byla ta záchranka v plenkách. Pak se transformovala do okresů, pak to byla územní střediska, některá z nich už podléhala, byla řízená ministerstvem, a pak to byla záchranka, a ta je dnešní, krajská. Čtrnáctkrát jinak, čtrnáct originálů, nejsme systémově řízení. A já moc dobře vím, že pan ministr je nakloněný tomu, aby se nějaká transformace dokončila. Dokonce jsme o tom mluvili, jsme nachystaní, nejenom já, ale záchranáři obecně, kteří tady jsme, Jana Pastuchová, možná i kolega Mašek, který má trošku jiný názor. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP