Posledním krokem je, že bychom chtěli, aby část povinné praxe, která je součástí kmene, byla probírána již na lékařských fakultách. To je velmi silná reforma, ale chtěli bychom, aby v posledním ročníku lékařských fakult - a já musím poděkovat děkanům, protože to byl jejich návrh - aby v posledním ročníku lékařských fakult se dostali absolventi ještě do většího množství zdravotnických zařízení, než je tomu v současné době, aby se zvýšil počet zařízení, které mají spolupráci s lékařskými fakultami tak, aby se opravdu dostali i tam, kde chybí, a to zařízení mělo možnost je nalákat a řekněme vysvětlit jim, že ta práce tam je atraktivní. Protože jsem objel opravdu řadu nemocnic, a jsou malé nemocnice, jsou nemocnice řekněme v periferií, a ty nemocnice jsou extrémně kvalitní. Já si nedovolím teď některé z nich jmenovat, byť bych mohl - a dovolím, tak Nemocnice Nymburk, to je nemocnice, kde já bych klidně velmi rád pracoval na rentgenu, a pokud skončím v politice, je to místo, kde bych velmi rád na tom rentgenu působil. A takových nemocnic je celá řada, jsou to malé nemocnice - nemocnice Boskovice, nemocnice Blansko, a mohl bych pokračovat. Z toho důvodu jsme cílili peníze i do těchto nemocnic.

Když to shrnu. Z dlouhodobého horizontu musíme posílit množství studentů na nelékařských zdravotních oborech a změnit některé kompetence v personální vyhlášce po diskusi s odbory, s komorami tak, abychom mohli do systému ještě více posílit roli možná praktických sester, ale bezesporu tam dostat nezdravotnické pracovníky. Za druhé, musíme systematicky směřovat peníze na placená rezidenční místa tam, kde nám chybí lékaři a kde rezidenční místa nejsou vypisována prostě proto, že by ten jejich plat, tu mzdu, musel platit praktik, ať to jsou dospělí, dětští psychiatři, dětští neurologové. Za třetí, dál je potřeba jednat s děkany lékařských fakult tak, abychom všechno, co se v pregraduální - postgraduální výuce dubluje, zmizelo. Za čtvrté, musíme zásadním způsobem zjednodušit - a to jsme udělali a ten software bude fungovat do konce letošního roku - informace o tom, kam studenti nastupují, jaké obory si vybírají, proč si je vybírají, tyto informace stát neměl, a hlavně dramaticky zjednodušit žádosti o akreditace, schvalování akreditací.

A já se omlouvám za anglikanismus, ale řeknu ho - last, but not least, omlouvám se, kolegyně, kolegové, tedy to, co není nedůležité: musíme daleko lépe pracovat s cizinci, kteří mají zájem zůstat v České republice. Proto jednu z prvních věcí, kterou jsem udělal, když se změnilo vedení a vyhrála paní doktorka Maříková jako šéfka Doškolováku, nařídil jsem soustředit se na aprobační zkoušky tak, aby ty aprobační zkoušky byly sice přísné, ale spravedlivé, a od spravedlivé zkoušky se vyhazuje do 10 % studentů. To je moje zkušenost dlouhodobá člověka, který zkouší třicet let studenty, zkouší atestace. Není to větší procento. Stejně tak mě vždycky profesorka Táborská, která sedí v Národní akreditační agentuře, a byla to největší odbornice a je přes testování absolventů lékařských fakult a studentů, říkala: Pokud má test 100 otázek, je test neveřejný, pokud má více než 500 otázek, je potřeba otázky zveřejnit tak, aby studenti se chystali na všechny ty otázky a tak se naučili celý obor. Cílem testů není vyhazovat, cílem testů je edukovat. Proto chci, aby byly zveřejněné otázky u testů tak, abychom mohli zvýšit kvalitu úspěšnosti u testů těch, co mají zájem se na ty testy dobře připravit. Současně jsme odeslali peníze na Doškolovák tak, aby příprava cizinců byla pokud možno financována, aby cizinci, kteří mají zájem v České republice pracovat, dělat kvalitní zdravotníky, aby měli financovanou přípravu. Uvažujeme o některých legislativních změnách, které jsou běžné v zemích Evropské unie od Slovenska počínaje po Francii konče, ale to je asi zbytečné tady pitvat.

Já jsem rád, že se to daří, že se to dařilo mým předchůdcům, a jsou země, kde se to nedařilo a nedařilo ani mým předchůdcům. Pokud se podíváme prakticky, jsem si stoprocentně jistý - a tady jsem ochoten za to dát ruku do ohně - že za jakéhokoli ministra zdravotnictví, jedno, jestli to byl Julínek, Heger, Vojtěch nebo Válek, vždycky pracovalo v České republice, ale naprosto brutálně, více slovenských zdravotníků, ať už lékařů, nebo nelékařů, než českých zdravotníků, ať už lékařů, nebo nelékařů, na Slovensku. To je fakt, který všichni známe. A já za to mým předchůdcům velmi děkuji, protože jejich politika v tomto směru byla určitě velmi dobrá. Já na ni chci navázat a chci v těch trendech jenom pokračovat a prohloubit to dobré, co dělali. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, připraví se paní poslankyně Mádlová. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, budu opět velice stručný. Připomenu, že jsme si teď tady povídali o nedostatku zdravotnického personálu a možnostech jeho řešení. Chci jenom říci, že se to prohlubuje kupodivu a že praktičtí lékaři pro dospělé i praktičtí lékaři pro děti jsou dneska ze 40 % ve věku mezi 60 a 80 lety. Když dneska skončí praktický lékař, tak 3 000 lidí má problém se kapitovat někde jinde u někoho jiného. Prostě ti lékaři nejsou. Ty doby, kdy se prodávaly ordinace, respektive kartotéky, už jsou dávno pryč.

My jsme se pro to snažili něco udělat. Za naší vlády se skutečně o 20 % navýšily počty studentů lékařských fakult. Zároveň s tím šlo tímto směrem 7 miliard ze státního rozpočtu, čili to jsou hmatatelné kroky. Akce Studuj zdrávku vrátila studentky na zdravotní školy. Zvýšení platů u sester na 1,6násobek, u lékařů na 2,7násobek z celostátního průměru znamenalo, že ti lidé se tady stabilizovali, že u nás Slováci skutečně pracují. Ale zaznamenali jsme všichni, že na Slovensku po hrozbě stávkou se výrazně zvýšily platy lékařského personálu a Slováci budou odcházet.

A vy jste říkali, že víte, jak na to, říkali jste to v řadě oblastí. V rámci pětikoalice máte i Piráty, kteří měli heslo Hrrr na ně, pusťte nás na ně a podobně, a vy jste se tak cítili. Ale my vidíme, že ve všech oblastech vám to nějak úplně nevychází. Nebudu se dotýkat energií, inflace a řady jiných věcí, jiných rezortů, ale to, čemu trošku rozumím, a je to zdravotnictví, tak já tady prostě ty výsledky po tom roce nevidím. Jsou to sliby, jsou to vize, možná za tři, za šest let, jednáme o tom, pracovní skupiny. Dneska mám připravené nějaké ústní interpelace na vás, pane ministře, ale prosím, je potřeba v tom rezortu opravdu přidat. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další faktická, k té je přihlášená paní poslankyně Mádlová, připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Ivana Mádlová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegové, já bych si dovolila ještě připomenout jeden fakt, který ovlivnil nedostatek zdravotníků, ať už lékařů, nebo sester, ale samozřejmě se to odráží i potom v jiných profesích. Jedná se o to, že byla velmi nízká porodnost přibližně v letech 1996 až 2004, zhruba přibližně v těchto letech, kdy se rodilo pod 100 000 dětí za rok, a to má samozřejmě obrovské dopady do celého hospodářství, do všech rezortů. To znamená, že opravdu vyřešit tento problém je velmi nelehký úkol, velmi nelehký oříšek pro každou vládu, a proto je důležitá i propopulační politika. To znamená, nejenom řešit složitě nedostatek zdravotníků nebo zdravotnických profesí, ale takzvaně nakopnout a nastartovat i tu propopulační politiku, což samozřejmě znamená i podpora bydlení.

A když se teď podívám na vaši politiku, kdy jsou drahé energie, je drahé bydlení, nedostupné bydlení, ceny potravin stouply, lidé se opravdu potácí v bídě za vaší vlády, extrémně se snížila životní úroveň a bude to mít samozřejmě dopady i pro rodiny, které platí vysoké školy, ubytování, knihy, vybavení a tak dále. Sám víte, že i ty vysoké školy něco stojí, musí rodiče něco kupovat, a studovat medicínu a zároveň pracovat také není úplně jednoduché, je to extrémně náročná škola. A mě by zajímalo, co vaše vláda v oblasti propopulační politiky udělá? Já vím, že to není jenom váš rezort, samozřejmě, že se to týká více ministrů, nicméně týká se to porodnosti a podpory i toho, aby ženy více rodily a aby ty rodiny měly jistotu (Předsedající: Čas.), že se nebudou potácet v bídě. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou vystoupí paní poslankyně Maříková, připraví se pan poslanec Zlínský. Prosím, máte slovo. ***