Já bych jenom shrnul ty priority pro tento rok: zvýšení sdílených dat jednotlivých rezortů, to znamená rozšíření toho sdíleného datového fondu, nad kterým se následně skládají ty služby pro občany. To znamená, že občané nemusí neustále vyplňovat to samé. Ty služby budou jednodušší a povinností něco dokládat by mělo výrazně ubývat, tak jak vybereme, a máme teď devět adeptů na ty služby, které občané používají nejčastěji, tyto bychom měli převést do digitální podoby tak, aby duplicitní poskytování informací již nebylo nutné. Je to potom jednotná doména gov.cz, první kroky, a je to na přelomu 2023, 2024 elektronická peněženka a v ní ideálně občanský průkaz či doklad, že jsem oprávněn řídit motorové vozidlo.

Já bych teď v rychlosti skočil na agendu Ministerstva pro místní rozvoj. Myslím si, že asi nejdůležitějším zákonem, který přišel, a my jsme zde v minulém volebním období vedli spory o to, jak má vypadat rekodifikace stavebního práva, kde my jako tenkrát strany opozice vidíme zásadní problémy, my jsme předložili do Sněmovny novelu stavebního zákona, která byla schválena na vládě jednomyslně. My jsme jasně říkali už v minulém volebním období, že si nemyslíme, že systém čisté státní správy je správné řešení, že by měly zůstat stavební úřady nebo stavební správa v řízení měst a obcí, a deklarovali jsme i před volbami, že ten zákon budeme novelizovat právě tímto směrem. Kromě toho, že ta transformace by byla nákladná - nebudu tady šermovat různými čísly, na kolik kdo vypočítal, že by ten převod z přenesené působnosti do čistě státní stavební správy byl nákladný - byl zde problém i v lidském kapitálu, neochotě lidí přejít z měst a ze stavebních úřadů do čisté státní správy, a byly zde další objektivně změřené problémy, spisová odluka a podobně.

My jsme připravili věcnou novelu stavebního zákona, odložili jsme účinnost té části a ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a s dalšími rezorty a i zástupci měst a obcí v libovolné formaci, ať je to s MO ČR, nebo SMS ČR, či s Asociací krajů, jsme následně představili model, kde zůstává zachován v místě stavební úřad, zároveň zůstává také samostatný speciální úřad pro rozhodování ohledně těch vybraných staveb, takzvaný SOSÚ. Ta věcná novela, a já jsem rád, že v téhle oblasti si můžeme s mojí předchůdkyní Klárou Dostálovou nalít čistého vína - spousta věcí, které jsme i na platformě Sněmovny vyjednali nebo byly v původním návrhu, dávala smysl, jsou určitě správné k vedení a zjednodušení stavebního řízení, ať už to bylo, že to je pouze jedno stavební řízení, nikoliv to dvoufázové, ať je to ten postupný sběr dotčených orgánů a jejich vyjádření k tomu samotnému průběhu, takže forma jednoho rozhodnutí ve finále zůstává zachována. Zůstávají zachovány ty lhůty povolení, apelační princip odvolání i ty fikce, kdy ta doba uběhne, a pokud není rozhodnutí vydáno, považuje se, že je vydáno souhlasné. Toto jsme z rekodifikace v té naší novele zachovali.

Náš úkol byl připravit novelu stavebního zákona, který vyplývá z programového prohlášení. A tu jsme splnili. Tento návrh prošel ve Sněmovně prvním čtením a mým osobním cílem i celé vlády je nalézt společné řešení, díky němuž stavební řízení bude rychlejší, transparentní, digitální, srozumitelné. Zachováme to jeho ukotvení v území a všechny návrhy, které jdou směrem ke splnění tohoto cíle, vítám.

A já bych ještě jednou chtěl poděkovat Kláře Dostálové i dalším kolegům za konstruktivní jednání. Myslím si, že nakonec nad tím návrhem najdeme širokou shodu, respektive že to i v poměrech Sněmovny přistane s vyšší shodou vládní koalice s opozicí a že se nám v březnu, což už je za dva měsíce, podaří tento zákon projednat v jeho druhém a třetím čtení a konsenzuálně ho potom poslat k projednání do Senátu.

Když jsem hovořil o tom stavebním zákoně, tak my jsme pomocí stavebního zákona reagovali i na energetickou krizi. Nebudeme se teď bavit o tom, co ji způsobilo. Pojďme si říct, že ve finále její nejtěžší dopady byly v důsledku ruské války na Ukrajině, ale i tak Česká republika dlouhodobě lpěla na velkých dodavatelích energie, i v případě, kdy jsme se bavili o individuálních zdrojích, solárních elektrárnách na střechách, tak spíše převažoval ten přístup, že to není individuální nebo institucionální řešení. My jsme proto podpořili v rámci novely stavebního zákona energetické stavby, které využívají obnovitelné zdroje energie, takže úprava dnes platného stavebního zákona, je to přeneseno i do té novely, zcela zásadně usnadňuje instalace, které využívají obnovitelné zdroje, na stavby stávající. To bylo to dilema, jakým způsobem umísťovat solární panely třeba na střechy ať již nějakých rodinných, nebo soukromých objektů, tak i třeba v zastavěné oblasti, kdy je to řešení spíše pro nějaké instituce, kde byly jisté obstrukce ve výkladu, jakým způsobem řešíme změnu vzhledu budovy a další, ale i jsme adresovali umísťování těch řekněme nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů do území. Je to důležitý krok směrem k levnějším a dostupným energiím pro domácnosti i firmy. Ostatně ten boom zejména v té řekněme sekci individuálního řešení můžeme zaznamenat i v počtu žádostí o připojení do sítě a v počtu instalací.

Tuhle novelu už schválila Poslanecká sněmovna i Senát a její účinnost teď záleží na podpisu pana prezidenta, což já předpokládám, že by to mohlo být již koncem tohoto měsíce nebo začátkem dalšího, pevně v to doufám. A na to bude navazovat, což si myslím, že je taky důležité nejen z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu, který je předkladatelem, ale zejména z pohledu samospráv či sdružení občanů, kteří chtějí řešit svoji energetickou potřebu nějakým způsobem hromadně, a to budou pravidla pro takzvanou komunitní energetiku, což je dílek do puzzle nebo do nějaké skládačky, který nám tady chyběl a měl by významně podpořit i ty změny, které v oblasti drobné energetiky, fotovoltaiky, jsme již zavedli v novele stavebního zákona, ještě toho starého, a přesouváme to do toho nového.

Já si myslím - a tady opět, není to práce, kterou by asi dodal Bartoš sám za tento rok nebo bez lidí na ministerstvu, ale našlápnuto už jsme na to měli v této oblasti za předchozí vlády. Já musím říct, že jsem velmi rád, že Česká republika se za těch osmnáct let, a víme, jakými různými peripetiemi evropské fondy procházely, jsme se dostali skutečně mezi premianty ve využívání evropských fondů.

V minulém roce už odstartovalo nové programové období 2021-2027 v čerpání EU fondů a od poloviny roku 2022 do jeho konce jsme už vyhlásili 153 výzev s celkovou alokací 286 miliard korun. A to jsou výzvy, které podporují vzdělávání, zdravotní péči, bezpečnou nízkoemisní dopravu, ochranu klimatu a další potřebné oblasti, a mnoho dalších výzev chystáme a budou vypisovány právě v průběhu tohoto roku. Během roku 2022 Česká republika navíc dokončila vyjednání celého strategického rámce pro čerpání podpory z fondů EU patřících do politiky soudržnosti v letech 2021-2027, a stala se dokonce druhým státem EU, který měl schválené zároveň i všechny navazující programy.

Já si myslím, že je to velmi důležité. I v rámci našeho předsednictví jsem byl žádán od komisařů nebo od států, které řekněme jsou v té první desítce, zda jako předsednická země můžeme apelovat na jiné státy, pokud je míček na jejich straně, ať již také uzavřou dohodu o partnerství, ať skutečně projekty, které jsou tou cestou - investiční projekty - z krize, které nám pomohou řešit nejen řekněme problémy běžného dne, potřeba k řešení dopravy, modernizace vzdělávacích institucí, tak i věci, které se týkají současné krize, tak aby ty peníze byly co nejrychleji v rámci těch výzev vypsány a uvolněny a našly své potřebné, což v oblasti řešení jsou samozřejmě obce a kraje, ale ve finále jsou to právě služby pro lidi.

My obdobně intenzivně pracujeme i na zásadních změnách národních titulů, které si již delší dobu zaslouží naši pozornost. Mezi asi zásadní změny patří důraz na strategickou a koncepční aplikaci regionální politiky, kde se snažíme využít inovativní finanční nástroje a další finanční nástroje do dotačních programů. Já teď přepnu z toho úřednického ptydepe. Je to velmi jednoduché. ***