(20.10 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Počet českých domácností, když se dále podíváme na ty údaje, tak počet českých domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % v průběhu roku 2021 na současných 17 % za vlády Petra Fialy. V exekuci je přibližně 9 % občanů z celkové populace, to znamená každý desátý v podstatě, a v některých chudších regionech jde dokonce až o 16 % občanů, 16 % občanů.
Zmíněná zpráva dále uvádí, že celých 25 % českých domácností si nemůže dovolit bez zadlužení náhlý výdaj kolem 10 000 korun. Průměrná česká domácnost nyní vydává 48 % svých příjmů na bydlení a potraviny a u nízkopříjmových domácností jde pak až o plných 70 % jejich příjmů. Odpovědnost za tento stav nese jednoznačně vláda Petra Fialy z ODS, která na jedné straně svou politikou přímo způsobuje zdražování všech základních životních nákladů a potřeb a na straně druhé odmítá jakkoliv pomoci českým občanům se zmírněním jeho dopadů.
Důsledkem škodlivé politiky české vlády je i to, že naši pracující občané čelí nejvyššímu meziročnímu poklesu reálných mezd, a to minus 8,9 %, mezi zeměmi sdruženými v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD. Takže opět i v tom mezinárodním srovnání Fialova vláda zcela selhala a selhává.
Takže opět to zopakuji, že nějaké výmluvy Fialovy vlády na to, jak je to těžké a v jak těžkou situaci nás uvedlo Rusko nebo Ukrajina nebo já nevím bůhvíkdo, tak to je lež. Protože další, už druhý parametr jsem uvedl, že ve srovnání i s tím evropským srovnáním, mezinárodním srovnáním, je na tom Fialova vláda nejhůře, jak tady dopadáme v České republice. To znamená, ať za to může ten nebo onen, je zcela jasné, že Fialova vláda je jedna z nejneschopnějších, ne-li nejneschopnější v Evropě vůbec.
Již téměř jeden milion českých seniorů má problém s nedostatečnými příjmy a s úhradou nákladů na své základní živobytí. Získat sociální dávku jako přechodnou pomoc od státu je pro ně velmi obtížné. Podle studie projektu Neviditelní až 889 000 českých občanů patří mezi takzvané neviditelné seniory, tedy mezi osoby, které dlouhodobě nezvládají hradit své živobytí, ale současně propadávají systémem státní sociální pomoci hlavně kvůli jeho složitosti, obtížné dostupnosti a neinformovanosti ze strany úřadů. Téměř 50 000 seniorů je v exekuci. Nelze se smířit s tím, aby senioři po celoživotní poctivé práci živořili v nedůstojných podmínkách a dluzích, anebo podstupovali ponižující procedury žádostí o sociální dávky. Podle hnutí SPD je v případě seniorů v první řadě potřeba přijetí zákona o minimálním důchodu ve výši aktuální minimální mzdy pro všechny, kdo splnili zákonné podmínky věku a doby důchodového pojištění a rovněž o nastavení spravedlivé valorizace důchodů, která by nediskriminovala nízkopříjmové seniory. Poslanci Fialovy vládní pětikoalice nám ale tyto naše návrhy opakovaně blokují s tím, že je odmítají projednat.
A za této situace, v době, kdy guvernér České národní banky Michl prognózuje počátkem příštího roku inflaci ve výši 20 %, se Fialova vláda rozhodla zvýšit minimální mzdu o pouhých 6,8 % a základní složku důchodů jen o 140 korun. Míra asociálnosti a neschopnosti Fialovy vlády nemá v moderních českých dějinách obdoby. A hnutí SPD bude nadále z opozice využívat všech politických možností, aby škodlivé působení Fialovy vlády skončilo. Tahle vláda nehájí zájmy našich občanů. Je to vláda, která ve jménu cizích zájmů je ochotná likvidovat jak vlastní ekonomiku, tak vlastní občany. Je to vláda, která tu nemá co dělat. Hlasování o nedůvěře je téměř poslední naděje, jak Fialovu vládu odvolat a zabránit ekonomické i válečné katastrofě.
Vážení kolegové a kolegyně z vládní koalice, vy, kteří jste si uchovali zdravý rozum, zamyslete se nad tím, co vaše vláda dělá a připravuje, a zvažte, zda vám svědomí dovoluje ji v jejím konání podpořit. Nejde jen o politické škody, které vám to způsobí, ale jde o nedozírné ekonomické škody, které tato vláda páchá, ať už jde o riziko války, do které nás všechny chce zavléct tato nejnepopulárnější vláda v dějinách našeho státu. I protektorátní vláda měla větší podporu občanů než vláda Petra Fialy a to o něčem svědčí. Protektorátní vláda kolaborovala s Němci, protože musela. Tato vláda kolaboruje v neprospěch občanů s cizími mocnostmi, protože sama chce. Nic nechutnějšího si, dámy a pánové, už představit nelze. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že zde v tuto chvíli nevidím žádná další přednostní práva, tak můžeme se pustit do debaty v rámci obecné rozpravy. A už vidím, že přichází k pultíku paní poslankyně Barbora Urbanová, a já jí tímto dávám slovo.
Poslankyně Barbora Urbanová: Děkuji moc, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážená paní ministryně, milí kolegové, já začnu osobně. Já jsem poslankyní přesně 464 dnů, to jsem musela přepsat, protože jsem myslela, že budu mluvit až zítra, takže tady mám 465, no nevadí. Nicméně je to 464 dnů stejně jako někteří další nováčci tady. A za tu dobu jsme tady opakovaně čelili pochybnostem opozice a demonstraci těchto pochybností. V rámci mimořádných schůzí jsme tu slýchávali, kdo má mít jaké schopnosti k tomu, aby vedl tuhle zemi, i jak by její vedení mělo či nemělo vypadat. A já jenom dodávám, že já osobně to považuji za naprosto legitimní a vyjadřuji se k tomu poprvé. Mám totiž po té době, kterou jsem tu zatím strávila, a musím říct, že jsem ji poctivě věnovala práci, pocit, že je potřeba, aby tady zaznělo hned několik věcí.
První z nich - a slibuji, že budu stručná - a ta nejdůležitější za mě je ta, že my, kteří tady společně sedíme, můžeme ze svých pozic ovlivnit, jak naše země vypadá. Je naprosto iluzorní tvrdit, že opozice nic nezmůže, a já doufám, že si to opravdu všichni uvědomujeme. Příkladem budiž agenda, které se já osobně věnuji, tedy celospolečenský problém domácího násilí. Musím tedy vyzdvihnout opoziční kolegyni Táňu Malou, která založila podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí. Ano, je pravda, že my v tom podvýboru spolu často nesouhlasíme. Často dlouho diskutujeme a určitě máme trochu jinou představu o finálním řešení problémů, případně o jejich rychlosti, které k tomu podvýboru k řešení náleží. Ale tvrdit, že se nic neděje a nic se nemění, to by byla rozhodně lež.
Když se podíváte hlouběji do toho problému, je skutečně úžasné, že to vypadá, že se prosadí jednotná definice domácího násilí do občanského zákoníku. A on to nebude jenom signál, že na tom problému, který se podle různých průzkumů a analýz může týkat až pětiny Čechů, vládě, lidem, kteří tuto zemi řídí, a opět já do toho zahrnují i nás, poslankyně a poslance, že tedy na tom problému záleží. Bude to taky jasná zpráva o tom, co domácí násilí je, že to nejsou pouze případy, kdy jednomu z domácnosti teče krev. Jsou to taky případy, kdy jeden z partnerů tomu druhému bere peníze, kdy ho psychicky týrá, kdy pod pohrůžkou vyžaduje sex či využívá společné děti k tomu, aby druhého vydíral. Týkat se to může jak žen, tak mužů, seniorů a dětí. Za mě osobně je to obrovský posun v této problematice, ale uvědomuji si, že jenom definice a jenom jeden zákon nestačí a stačit nebude. Mám takovou mapu, která znázorňuje, s čím vším se tu skutečná oběť domácího násilí musí potýkat. Pokud to stát zvládne, stane se přeživší mnohdy i hrdinou, který o svém zážitku dál mluví a pomáhá tím i dalším.
Náš systém je zatím poměrně nepřátelský a obětem nepomáhá, často mají pocit, že je až zneužije. Zjistí od nich všechny informace, kdo co komu dělal, kdo co komu říkal, jak se u toho tvářil. Zjišťují, co jsou zač, a přitom zároveň zvažují, co mají na sobě a zda vypadají inteligentně, jako kdyby inteligence souvisela s tím, zda můžete nebo nemůžete být obětí domácího násilí. Tímto procesem si každý přeživší musí projít, ale není příliš přátelský a spousta z těch malých věcí, spousta z těch malých problémů, které vidíme, se dá v tomto procesu upravit. I na tom se chystáme pracovat. A já necítím ani od jednoho z dotčených ministrů, že by jim na tom nezáleželo. A to je právě to, co je pro mě rozhodující a proč důvěru této vládě, pro důvěru nejenom hlasuji, ale tentokrát tady pro ni i mluvím. Na lidech jim záleží. Ta snaha, jak vyřešit neřešitelnou rovnici, když svobodu prostě neprodáte za levnější plyn a další generaci nenecháte zadlužený stát, je obrovská. Tuto snahu, tuto vůli pomoci ale komplikuje to, že se zatím ve státním aparátu nepracuje s propojenými registry, s propojenými daty o lidech v této zemi. A já si tady nebudu rejpat, kdo tady byl minulých osm let u vlády. ***