Dalším příkladem budiž to, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí nevykašlalo na rodiče předčasně narozených dětí. Ti díky novele zákona, který jsme tu schválili už v červnu, mají nárok na příspěvek na dopravu, takže životní situace, kdy dojíždíte za svým miminkem na neonatologii často, ne-li denně, do vzdálené nemocnice, se aktivně řeší. Že je to málo peněz? Že se to neděje? Pokud si to někdo myslí, pojďme to vylepšit. Ty dveře na Ministerstvu práce a sociálních věcí byly pro mě už před třinácti měsíci, kdy jsem tam kvůli tomu poprvé byla, otevřené, a to nejsem poslankyně ze stejné strany, jako je pan ministr Jurečka.

Co tím teď chci říct? My všichni tady máme obrovské možnosti, jak ovlivňovat naši zemi a to, jak vypadá. Nejsem vždy přesvědčena o tom, že je všichni tady využíváme. Často mám pocit, že problémy se tady jen předkládají a házejí přes pultík na odpovědné lidi. V televizi se dohadujeme jako šílení - a opět, funguje to jako prostor, kde se předhazují problémy k řešení místo toho, aby se ta řešení nabízela. A stejně to nakonec skončí prostým porovnáváním toho, co kdo kdy kde udělal a pokazil. A přitom, jak jsem říkala na začátku, my už jsme tady pro mě téměř neuvěřitelných 464 dnů, kdy místo hořekování, kňučení a vzájemného obviňování můžeme pro lidi skutečně něco dělat. Já se snažím velmi nejen v rámci problematiky domácího násilí, nejen s předčasně narozenými dětmi, ale také pohnout se zákony, které mohou pomoci naší předlužené společnosti. I tady vidím vůli spolupracovat z opozičních lavic - zdravím pana kolegu Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího. Podporu u ministrů, kterých se tato agenda týká, cítím. Témata máme společná i s některými opozičními poslanci, to už jsem říkala. Tak tedy pojďme spolupracovat. Moc děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Vidím zde jednu faktickou. Pokud platí, tak potom pan poslanec Patrik Nacher. Máte dvě minuty.

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji, pane místopředsedo. Já jsem se k té faktické přihlásil ještě předtím, než mě ocenila paní poslankyně, protože jsem se chtěl přihlásit, že jsem chtěl ocenit ten příspěvek a projev, protože jsem po dlouhé době slyšel někoho z koalice, kdo neútočí na opozici, kdo tam vyzdvihne nějaké jasné téma, něco obsahového, skutečně za čím tady jde, jak já tady zdůrazňuju třeba tu ochranu spotřebitele, a proto jsem se přihlásil, abych to ocenil. Aby to dneska nebylo jenom o té zákopové válce, ale i o tom, že člověk má někdy pochválit někoho na té druhé straně, když si myslí, že to takhle má tady zaznít na ten mikrofon. A to, jak vystoupila Barbora Urbanová, je v kontrastu s tím, jak nás tady někteří ministři, a to mě zase naopak mrzí, osočili, že my svoláme tuto schůzi a pak neposloucháme. A já bych tady chtěl využít slova Zbyňka Stanjury, vašeho ministra financí, který mi na můj dotaz, jestli mě slyšel, nebo ne, když jsem jednal o rozpočtu, řekl, že nemusíme být v tomto sále, a přesto vás slyšíme, protože ten přenos tady jde do všech místností, do všech kanceláří, dokonce i do všech restaurací. Takže třeba já, a věřím, že většina kolegů, jsme poslouchali projevy a příspěvky ministrů této vlády a nemuseli jsme být v této místnosti. To jsou slova vašeho ministra financí. Tak prosím, abychom se tady navzájem v tomhle nečastovali, já si také odpustím tu část svého projevu, až na něj dojde řada někdy, nevím kdy, protože v momentě, kdy začali vystupovat opoziční poslanci, tak tady zase není nikdo kromě pana ministra vnitra, nikdo z vlády, a tím bychom se nikam nedostali. Takže ještě jednou děkuji své ctěné kolegyni Barboře Urbanové.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji za zkonstatování atmosféry a poprosil bych dalšího, kdo je řádně přihlášený, a to je pan poslanec Ondřej Lochman. Máte slovo.

Poslanec Ondřej Lochman: Pěkný večer, vážení kolegové, vážené kolegyně. Tak kdybych slyšel Patrika Nachera takhle mluvit i předtím, než ta schůze byla svolána, tak jsem možná ten projev psal jinak. Teď to bylo takové příjemné, milé. A já mám samé reakce na to, co jsem slyšel, o všech hříších, které ta vláda provedla, tak se snad Patrik Nacher nebude zlobit, že to někdy bude i jízlivé.

Každopádně vážení kolegové, vážené kolegyně, máme zde další jednání o nedůvěře vládě a po pěti měsících již podruhé. Chtělo by se mi tak cimrmanovský říct, jestli to není málo, vážená odcházející paní kolegyně Schillerová (poslankyně Schillerová se po zaslechnutí svého jména krátce vrací do sálu), jenom dvakrát za pět měsíců, prostřednictvím předsedajícího, hlasování o nedůvěře. Překvapivě toto hlasování vyšlo zase před volbami a zase to dopadne potvrzením toho, že tato vláda má důvěru této Sněmovny. Mohli jsme tu společně pracovat, společně připravovat zákony, ve čtvrtek máme výbory. No bohužel. Nicméně je velké štěstí, že další volby tady máme až za rok a čtvrt, někdy na jaře předpokládám, v roce 2024, tak doufám, že na dalších schůzích budeme konečně společně pracovat a nebudeme tu jenom řečnit.

Zástupci opozice udávali důvody, proč schůzi svolali, a je na tom krásně vidět, jak někdy umí ohýbat informace a především jak si vykládáte věci po svém. Například české předsednictví je za mě, a neslyšel jsem to jenom z jedné strany, tedy z této, ale od veřejnosti, veliký kus dobré práce naší vlády. Je to práce na tom, že tato republika získala znovu respekt. (Poznámka poslance Králíčka mimo mikrofon, smích zleva.) Ano, pane, prostřednictvím předsedající, Králíčku. Sami jsme byli společně s kolegou Králíčkem několikrát v zahraničí v rámci PS NATO a sám vnímal, jak třeba ve Velké Británii nebo v Madridu na summitu PS NATO respekt Česká republika opravdu nyní má za svůj postoj v té současné krizi i za to, jakým způsobem dokázala vést předsednictví v Radě EU.

Pojďme se tedy podívat, proč tato vláda má moji důvěru a proč má důvěru této Sněmovny, no a proč bude mít i důvěru této Sněmovny po tomto jednání. Již zmiňované evropské předsednictví. Začněme tedy čísly, co už proběhlo a co během toho předsednictví proběhlo: 50 formálních zasedání Rady Evropy, 1 500 jednání pracovních skupin, dvoudenní pražských summit, 14 neformálních rad EU, 314 akcí v ČR. Toto jsou výsledky předsednictví České republiky v Radě EU, a to se bavíme o číslech. Ale krom čísel se také musíme podívat na kvalitu. A třeba jen to, že ministři dokážou odpovídat novinářům i svým partnerům z Evropy v několika jazycích, je velmi dobré pro to, aby se rychle domluvili, no prostě to nebylo o tom "we will see", ale bylo to "we know, how to do it".

Česko je konečně tedy vnímáno jako důvěryhodný a schopný partner. A ta největší změna - vláda nevystupuje chaoticky. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Určitě ne. To si zaslouží potlesk. - Potlesk zleva.) Děkuji za potlesk kolegům z opozice, je milé, že na sebe takto umíme reagovat.

Podařilo se uzavřít dohody o spojenectví, která zprvu se zdála nemožná, a díky čemuž se také podařilo zajistit dostatečné zásoby plynu, solidární dohodu v případě nedostatku plynu - a takhle bych mohl mluvit dále.

Když se podíváme na uspořádání summitu Evropského společenství v Praze, tak toto se stalo historickou událostí. Já jsem přesvědčen, že až se budou psát knihy historie za dalších třicet, čtyřicet let, tak toto, že to proběhlo v Praze a v tomto formátu, bude zmiňováno. Prostě Evropská unie pod taktovkou České republiky ukázala, že se nerozdělí a že bude bojovat společně proti ruskému agresorovi, že to zvládne. A Česká republika má na tomto opravdu lví podíl - a tedy i role této vlády během předsednictví v Radě EU.

Když jsem zde mluvil o těch dojednaných dohodách, musíme se podívat i na energetiku. Energetická bezpečnost byla a je prioritou této vlády a byla i hlavním tématem českého předsednictví v Radě EU. Naše vláda bojovala za to, aby se povedlo zajistit dostatečně plynu, dostatečně energií, uspořádala pět mimořádných rad pro energetiku, kde v září ministr Síkela vyjednal zavedení dočasného stropu na energie v rámci Evropské unie. Mimochodem cena plynu na evropských burzách stále klesá. Uskutečnilo se osm setkání ministrů pro energetiku a dohody zde uzavřené následovaly legislativní úpravy, které jsou vtělovány do legislativy jednotlivých členských států. ***