(18.00 hodin)
(pokračuje Jana Pastuchová)
A zase bych zde parafrázovala slova jednoho z momentálně vládních představitelů, místopředsedy vlády Ivana Bartoše, který v minulém volebním období svoje postupy mohutně opíral o výzkumy veřejného mínění. Dnes by jeho slova musela znít aktualizovaná asi takto - je to z listopadu 2022. Cituji: Co je zásadní? Vládě dnes podle celostátního měření nedůvěřuje zhruba 70 % lidí. Důvěru má rekordně nízkou zhruba 28 %. Spokojenost se současnou politickou situací vyjadřuje jen 13 % občanů, z nich 1 % velmi a 12 % spíše. To jsou čísla, jak jsem řekla, z listopadu loňského roku. A teď bych pana vicepremiéra citovala přesně: Vzhledem k tomu, že tato vláda očividně pozbyla důvěru veřejnosti, musí na to Poslanecká sněmovna, která zastupuje tuto veřejnost, zastupuje občany České republiky, reagovat. Reagovat jasně a srozumitelně. Tak my to děláme, v minulém období to udělal pan ministr Bartoš, teď to děláme my a vlastně nám k tomu dal návod. V minulém období takto Piráti vysvětlili svůj postoj k vládě Andreje Babiše. Očekávám tedy, i když je tu pouze jeden pan ministr za Piráty, a ještě není poslanec, takže hlasovat nemůže, že stejné stanovisko zaujmou i nyní a vysloví vládě Petra Fialy, které jsou součástí, nedůvěru.
A abych byla spravedlivá, ráda připomenu i slova místopředsedy vlády pana Rakušana, také doufám, že bude názorově konzistentní a bude se jimi řídit i nyní, když 3. 6. 2021 za tímto pultíkem řekl: Pan premiér se tady snažil tu dnešní schůzi interpretovat jako nějaký čistý politický střet té zlé opozice a té kvalitní a zodpovědné vlády. Ale ono to tak není. Ten dnešní den je vzkazem, vzkazem lidí, kteří nedůvěřují této vládě, vzkazem lidí, kteří mají své zástupce v Poslanecké sněmovně a po těchto zástupcích chtějí, aby tlumočili jejich názor a postoj k vládě chaosu tady v Poslanecké sněmovně. Vláda se odpoutala od reality. Konec citace nynějšího místopředsedy vlády pana Rakušana.
Těch příkladů, kdy vláda zavírá oči před realitou a utíká před ní, je opravdu spousta. O spoustě hovořili mí kolegové z koalice, kteří tuto vládu chválili, ale protože se na opoziční poslance čas na jejich debaty dostal v 17 hodin, tak vím, že kolegové budou každý mluvit z toho svého rezortu a určitě se k tomu vyjádří. Já už jsem tady o tom hovořila a hovořilo tady i mnoho mých kolegů, nebudu se tedy opakovat, o situaci s léky, které nejsou. Říkala jsem vám tady i minulý týden, že jsem si to prožila sama, když jsem sháněla antibiotika, mám auto, objela jsem tři lékárny, nakonec čtvrtá lékárna v jiném městě. Mám auto. Dobře, stalo se. Mluvili jsme tady také o tom, že někdo to auto nemá a bydlí na malém městě. Pan ministr zdravotnictví nám vysvětlil, čím to je. Jedním z důvodů je, že za to můžou vlastně občané, protože vykoupili naše lékárny a dělali si zásoby. Dozvídáme se, ať se nikdo nebojí, že vlastně v únoru nebo v březnu přijde dodávka léků a všechno zase bude fajn.
Když čteme vyjádření lékárníků, tak říkají, že 30 let, někteří starší, co provozují lékárny, takový výpadek léků v takovém množství ještě nezažili. Když si přepočítáme léky, u kterých pan ministr zdůrazňuje, že přijdou, nerada bych se mýlila, ale dodávka antibiotik v nějaké počtu, a rozpočítáme si to na počet lékáren v naší republice, tak sami lékárníci říkají, že to mají za jedno odpoledne z té lékárny pryč. Místo toho, aby pan ministr řešil toto, tak se dočítáme, že přemýšlí na zavedení nadstandardu ve zdravotnictví. Dlouhodobě, i za naší vlády, hovoříme o tom, že je nedostatek lékařů, že stárne generace praktiků, pediatrů, nejsou zubaři, a teď, v této době, se vlastně dozvídáme, že nám tu chybí i psychiatři, hlavně dětští psychiatři, a že ten nárůst toho onemocnění i vzhledem k době covidové, ale pokračuje to, je jich málo. Kraje nám ruší pohotovosti, lidé už nemají, kam jet k lékaři. Nebo mají, ale zase když nemají auto, tak ze své pozice záchranáře mohou říct, tak si zavoláme tu 155. Takže my jedeme na tu chřipku. Já to nezlehčuji, protože ti lidé se o sebe samozřejmě bojí. Když někdo nemá auto a má teploty, tak si tu záchranku zavolá také.
My jsme vlastně, jak všichni říkáte, že tato schůze je něčím jiným, než proč jsme ji svolali, tak já osobně jsem zařazovala do programu schůze tyto body, abychom se o nich bavili. Stačil jeden výstup pana premiéra nebo kohokoli z vlády, který by nám všem opozičním tady řekl: podívejte se, tak teď jsme zavedli ten variabilní týden a v tom variabilním týdnu vám mohu slíbit, že jeden den z toho bude tím opozičním okénkem vašich návrhů. Já si myslím, že kdo tu seděl v minulém volebním období, tak mi může potvrdit, že naše vláda k tomuto byla vstřícná a že ve variabilním týdnu se na návrhy - koukám na mého kolegu, pana doktora Kaňkovského, a myslím, že mi to může potvrdit, že jsme zařadili body opoziční a poslanecké, které se ve variabilním týdnu řešily.
Ale my jsme dostali opoziční okénko každý čtvrtek od 18 hodin a vlastně většina z vás ve čtvrtek tu nesedí na interpelace, takže tu nesedí ani v 18 hodin. Je to takový vzkaz: tak si tady říkejte, co chcete. Ale já pamatuju opravdu, jsem tady třetí volební období, a ta opoziční okénka v tom variabilním týdnu byla. Takže stačilo říct: podívejte se, ano, variabilní jsme nechtěli, teď už ho chceme, tak my ten jeden den v týdnu bychom se s vámi domluvili, že ten jeden den bychom měli ty vaše zákony. To by úplně stačilo. Dnešní mimořádná schůze vůbec nemusela být, vůbec, kdybychom tohle ujištění od vás třeba dostali. ***
