Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Budu velmi krátký. My doktoři víme, že zdraví a medicína - je to strašně složité a chvilku platí to, chvilku ono, mění se guideliny. Je to všechno v pohybu. I ty léky, že dneska chybí, asi to není jenom chyba někoho, je to prostě soubor nešťastných věcí, rozhodnutí. Kolegové, kolegyně, ale všichni snad se musíme shodnout na tom, že těch 14 miliard, které v tom zdravotnictví mohly zůstat, otvírají dveře k tomu řešení. Třeba ne úplně, ale přece jenom už jenom tím, že dejme tomu vezmete vládní letadlo a tím byste letěli a koupili to třeba v Jižní Americe. Já přeháním, nejsem úplně orientovaný v tomto, ale přece jenom, když už ty peníze tam byly, mohly tam zůstat i jako rezerva. Nikdo by na to nesahal. A vím také to, že peníze nenahradí člověka. Když nikde nic nemáte, tak ani smrt nebere, když tam nebude lidská bytost, a ony nejsou, ale zase ty peníze můžou pomoci k tomu, aby třeba byly, abychom je dotáhli odněkud.

Promiňte, já nedávám za vinu panu ministrovi nic, jako že by bylo úplně všecko špatně, ale ty prachy, ty tam měly, podle mého tam měly zůstat! To mě mrzí, mrzí to všechny zdravotníky a nesetkal jsem se s žádným, který by řekl ne, ne, ne, to jsme dali dobře, protože peněz ve zdravotnictví je dost. Tak dovolte mi, že jsem takhle zareagoval.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Válek. Pane ministře, dvě minuty. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já velmi děkuji, paní předsedající. Vaším prostřednictvím, pan poslanec Brázdil. To je opakované téma, které sporu diskutujeme, a já myslím, že k tomu se nemá smysl vracet. Pojišťovny mají dokonce větší rezervy, než se původně myslelo, a bezesporu každá koruna ve zdravotnictví je dobrá a jenom šílenec zdravotník by řekl, že chce méně peněz. Stejně tak žádný hasič to neřekne, ani voják, neřekne to žádný ve své profesi, ani učitel. To je logické, je to správně. Je to dobře, že to říkají i jejich organizace. To je jejich správná práce.

Já samozřejmě sleduji, co tady kdo říká o zdravotnictví, protože jsem celý den ve Sněmovně a přitom dělám další věci, ale sleduji ty projevy velice pečlivě. Vaším prostřednictvím, paní předsedající, nemá smysl asi komentovat, co říkala paní poslankyně Vildumetzová. Zase bychom spustili sérii poznámek, které by zbytečně braly čas opozičním poslancům pro jejich vystoupení, a to nebudu dělat. A já pak možná v rozhovoru nebo osobně jí všechno, co úplně třeba nezachytila z mých mediálních vystoupení nebo z toho, co jsem říkal v té své dlouhé řeči, kterou jsem měl včera, tak jí osobně vysvětlím. To teď tady slibuji.

A jen tak k těm regionům. Karlovarský kraj, letos tam půjde určitě na onkologii a bude tam teď komplexní onkologické centrum. Děkuji velmi současnému hejtmanu Karlovarského kraje, že během roku dotáhl tu věc do podpisu, děkuju doktoru Märzovi, že na tom spolupracoval, a jsem rád, že i v Karlovarském kraji bude komplexní onkologické centrum. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Už nemám žádnou přihlášku k faktické poznámce, budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě a další na řadě je pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobrý ospalý podvečer, kolegyně a kolegové. Také já bych se rád v rámci řádné rozpravy přihlásil a vystoupil ke svému postoji a ke zdůvodnění, proč současná vláda nemá a nemůže mít moji důvěru jako opozičního poslance, který se tady ve Sněmovně věnuje především dopravě. Ale než ty argumenty zveřejním, než je povím, tak za prvé rychle navážu na kolegyni Janu Pastuchovou, a to je ten vzkaz, který chceme poslat. A chci připomenout to, co paní poslankyně Pastuchová říkala. Nám ty e-maily, kolegyně, kolegové z vládní koalice, chodí. Víme, že chodí i vám. Jenom vy o nich tady na mikrofonu asi z pochopitelných důvodů nemluvíte a mluvit moc nechcete, ale my o nich mluvit budeme. Já jsem je nepočítal do jednoho, ale jsou to nižší stovky e-mailů teď někdy od soboty, od pátku minulého týdne, kdy nás občané prosí, abychom vyslovili vládě nedůvěru, že jí nevěří, a prosí, abychom za ně bojovali. A to je i naše odpověď na ten váš narativ, který tady bohužel opakujete, ať už včera dopoledne ústy premiéra Fialy, tak v zásadě na úvod vystoupení každého z ministrů a v řadě vystoupení i vašich, že je to nějaká kampaň, že pomáháme svému šéfovi, a tak dál, a tak dál. Prosím, není to tak. Je to jedna z reakcí, je to naše velká reakce na to, po čem volají občané České republiky a naši a často i vaši zklamaní voliči.

A tím takzvaným krásným oslím můstkem se přesně dostávám do prvního bodu svého vystoupení, který jsem si připravil jako argument, a to je vaše nešťastná a nedostatečná komunikace a vaše veřejná vystoupení. A opět jsme u toho narativu, proč jsme tu a proč to svoláváme. Připomenu včerejší desátou dopolední hodinu, kdy předsedkyně našeho poslaneckého klubu Alena Schillerová tady jasně, stručně a srozumitelně v relativně rozumném časovém limitu představila těch 13 jasných důvodů, proč vládě nemůžeme důvěřovat, 13 přehledných argumentů, perfektně formulovaných: nezvládnutá energetická krize, nulová podpora firem, problémy průmyslu, ovlivňování, potenciální ovlivňování médií s hrozbou cenzury a dezinformací, krytí korupčních skandálů, státní rozpočet - nechci říci přímo v troskách, ale velmi nekvalitně připravený. Tak to jsme všechno řekli a jenom připomenu, my jsme o tom mluvili už minus od této chvíle 10 dnů, to minulé pondělí a úterý minulý týden, kdy z informací, které jsem měl, zástupci opozice slušně požádali na grémiu vás, zástupce koalice, aby alespoň některé z těch bodů byly minulý týden projednány, a víte moc dobře, že v to úterý minulý týden počet vámi odsouhlasených nebo zařazených bodů do programu schůze byl nula. A to byla naše reakce, pro kterou jsme se rozhodli minulý týden v úterý v podvečer na poslaneckém klubu, že zkrátka jinak nelze reagovat.

A jaká byla reakce pana premiéra včera dopoledne, kromě těch obrázků, které jste tady vyvěsili? Já jsem ho poslouchal velmi pozorně. Nejdřív jsem se doslechl opět o tom, že je to předvolební kampaň, že pomáháme svému šéfovi v prezidentské kampani. Pak jsem slyšel několik poměrně obecných, nejasných proklamací, že jste vše zvládli, že vládě se vše daří, a potom přišli, přátelé, pádné argumenty! Byly v tomto pořadí: Ukrajina - válka, Ukrajina - uprchlíci, válka, Ukrajina - pomoc Ukrajincům, vojenská pomoc, Ukrajinci - ruský plyn a ruská ropa. Stále a stále dokola. Nic nového. Pak tam byl útok, že předchozí vlády neudělaly nic, útok, že v té energetické soběstačnosti jsme na tom špatně kvůli předchozím vládám. Tak tady budu ironický. Já to vnímám tak, že od zástupce vlády, nejvyššího zástupce vlády a také ODS, to byla vlastně obdivuhodná sebekritika, protože, pane premiére, prostřednictvím paní předsedající, kdo byl u té divoké privatizace v 90. letech? Kdo organizoval rozprodej ČEZu, plynovodů, ropovodů, zásobníků plynu a další infrastruktury soukromým firmám? Kdo svítil u rozprodání vodárenských infrastruktur do rukou zahraničních soukromníků? Byla to ODS a byla to také tehdejší vláda, nebo strana KDU-ČSL, lidovci. Milí přátelé, byly to vaše strany, které se na tomto podílely už v té druhé polovině 90. let a na začátku tohoto tisíciletí.

Ale bohužel v tom vystoupení pana premiéra přišly i lži. Slyšeli jsme: my jsme spustili tendr na jádro, my jsme ho odstartovali. Není to pravda. Byla to vláda za hnutí ANO s ministrem průmyslu a dopravy Karlem Havlíčkem, která odstartovala tu nultou úvodní fázi teď běžícího tendru na rozšíření jaderné energetiky v České republice. Slyšeli jsme, že jádro v taxonomii prosadilo vaše vámi vedené české předsednictví. Není to pravda. Jádro do taxonomie a definice jádra jako bezemisního zdroje, byť s výjimkou, prosadila předchozí vláda a byl to Andrej Babiš a byl to Karel Havlíček, kteří na tomhle pracovali při jednáních na půdě Evropské unie. Zkrátka opravdu tohle bylo neslušné, neslušné přivlastňování zásluh vašich předchůdců.

Pak pan premiér včera mluvil o opatřeních a pomoci. Ano, o těch opatřeních, pane premiére, která jsme vám my jako opozice navrhovali už před rokem, dokonce v některých případech před začátkem toho válečného konfliktu, a vy jste se nám smáli, že jsme populisté a že to nejde a že to není možné, abyste je nakonec - jedno, druhé, třetí, čtvrté opatření z těch balíčků, které jsme tady trpělivě opakovali a nabízeli - přijali. Ale bohužel kvůli tomu časovému zpoždění velmi, velmi často neúčinně a neefektivně. ***