(19.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. A další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Králíček. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Robert Králíček: Já musím také zareagovat na pana předsedu Výborného. Pane předsedo, prostřednictvím paní předsedající, ale vždyť přece vy tvrdíte, nebo vy omlouváte to, že jste nám neschválili pro nás zásadní body, které se týkaly energií, léků a dalších, tak to omlouváte tím, že jste schválili navrhovaný bod Patrika Nachera a dalších ve druhém čtení. To přece od vás bylo vcelku laciné. A já jsem rád, že se Martin Kolovratník omluvil, že ukázal, že my se opravdu omluvit umíme.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Již nemám evidovanou žádnou faktickou poznámku. Než přistoupíme k dalšímu vystoupení v obecné rozpravě, načtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 18.50 do 23.59 z rodinných důvodů.
A nyní je na řadě pan poslanec Mašek v obecné rozpravě. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážení ministři, já bych se chtěl vyjádřit ve třech oblastech. Tou první oblastí by byla činnost vlády jako celku, tou druhou oblastí by byla oblast zdravotnictví a tou třetí otázka vnitřní bezpečnosti.
K té první otázce. Cituji z programového prohlášení současné vlády: Chceme stát, který nežije na dluh. Chceme stát chytrý, efektivní a úsporný. Chceme, aby rodiny měly kde bydlet a aby měly dobré vzdělání pro své děti. Chceme podporovat malé a střední firmy, pilíř naší ekonomiky. - To všechno se dá podepsat, ale ze současné činnosti vlády a z jejího současného postupu je trošku obava, aby některé z těchto bodů nepadly na oltář vlasti proto, že se připravuje úprava vládního programu.
Naopak bych chtěl říct, co vládě vyčítáme. Ono to tady musí odeznít a mělo by to tady odeznít několikrát a já si dovedu představit, že součástí vystoupení každého našeho opozičního poslance by mělo být zopakovat třináct hříchů Fialovy vlády, tak jak je dobře sestavila naše předsedkyně paní Schillerová, prostřednictvím paní předsedající.
Za prvé, historicky největší nárůst dluhu a rekordní výdaje státu. Za druhé, optické vylepšování deficitu státního rozpočtu, nepodložené, a dále nevyčerpání 54 miliard korun z Evropské unie. Za třetí, ztráta příjmů plynoucích z EET, kterou jste zrušili, a tím také podpora šedé ekonomiky. Za čtvrté, zvyšování daní a podpora hazardu. Za páté, největší chudnutí mezi zeměmi OECD a největší chudnutí obyvatelstva České republiky v historii. (Za šesté) Nejdražší elektřina a plyn v Evropské unii přes kupní sílu. Za sedmé, nedostatečná a pomalá pomoc rodinám... a, promiňte, firmám. Za osmé, narušení sociálního smíru. Za deváté, chaos ve zdravotnictví a neschopnost zajistit dostatek léků. Za desáté, snaha o cenzuru informací ve veřejném prostoru. Za jedenácté, snaha o ovládnutí České televize. Za dvanácté, neřešené korupční kauzy vládních stran. A za třinácté, nevyužité předsednictví v Radě Evropské unie.
Nyní k oblasti zdravotnictví. Dnes bych chtěl využít po více než 24 hodinách možnost zareagovat na vystoupení ministra zdravotnictví, pana profesora Válka. Včera jsme si tady vyslechli nejdříve takzvané PŠM - tomu se říkalo politické školení mužstva. Pan profesor Válek si neodpustil připomenout Trumpa, Berlusconiho, Ukrajinu, Putina a Andreje Babiše. Myslím si, že to bylo nadbytečné. Také nás upozornil na to, že vlastně všechno, co se nedaří, je dědictvím předchozí vlády. Na problematiku léků zmínil, že ji řeší od prosince. Vypadalo to, jako že jsme do toho šli prsy, ale ono to bylo o půl roku později, než bylo potřeba. Komise, která se o to stará, nyní zasedá každou středu, řeší se stanovení úhrady za léky.
Já chápu, že to může být určitý problém administrativní, ale například Němci to přešli velmi rychle, a když zjistili, že jim léky chybí, tak rychlým rozhodnutím řekli, že na ceně nezáleží, že to nakoupí za každou cenu a že to budou řešit dodatečně. Zrovna tak šli do toho, že nebudou potřebovat příbalové letáky v němčině a akceptují je i v jiných jazycích. Tohle všechno u nás je problém, který je řešitelný, a můžeme ho řešit za běhu. A chci připomenout, že za minulé vlády by vzlétla skutečně letadla možná do několika kontinentů a s těmi léky se ta letadla vrátila. To je ten rozdíl v přístupu a v řešení problémů. Tady opravdu trošku signalizujeme problémy, chystáme se na jejich řešení, ustanovujeme komise.
Pan ministr tady zmínil, že vznikla panika kolem Nurofenu, jeho nedostatku, a že lidé ho vykoupili. Zčásti je to pravda. Ale jak je možné, že titíž lidé ten Nurofen zakoupili v Rakousku, v Polsku, v Německu, a to velmi blízko za hranicemi, a že obyvatelé těchto států nepropadli panice a neskoupili to jenom proto, že tam pojedou koupěchtiví Češi? Prostě ty ostatní státy v tak tristní situaci zdaleka nebyly. Totéž platí o antibiotikách, ale to bychom se točili možná v kruhu.
Potom tady pan ministr vysvětlil léky na Ukrajinu. Ano, skutečně nějaké spekulace typu kolik kamionů odjelo na Ukrajinu, to je asi opravdu špatně, a stačí říct, jaký to byl objem léků, co to bylo za léky, a uklidnit prostě občany, protože tohle zvyšuje zbytečnou nevraživost vůči pomoci Ukrajině a to se dostáváme někam jinam. Co mě tady zaujalo, a teď budu citovat. Pan ministr řekl - problémy jsou všude, ale my jsme nejlepší. Tak to mi opravdu rozum nedával, protože určitě nejlepší nejsme a opak je pravdou.
A poslední, co bych tady asi jmenoval, zase pan ministr to vztáhl k bývalé Babišově vládě. Covid za Babiše vše špatně, covid za naší vlády vše dobře. Ale připustil, že už to je jiný covid, že už je to jiná populace, která byla zčásti proočkovaná, a že omikron má úplně jiný klinický obraz a závažnost než ty předchozí varianty. Připomněl také happy silvestr 2021 a podobné věci, ale říkám, když se na to podíváme objektivně, pane ministře, tak je to spíše zásluha covidu, a jak se chová, než vaší vlády.
Už jsem tady zmínil v rámci faktických, a připomenu velmi krátce, bilanční návštěvu na Ministerstvu zdravotnictví, kdy - a bylo to konkrétně 22. 11. 2022 - byl pan ministr pochválen, ministerstvo pracuje optimálně, nic se nemluvilo o lécích, nic o nedostatku lékařů a sester, nic o pohotovostech, a týden nato začaly opravdu ve velkém problémy. Výstup byl - kvalitní péče je tu pro každého.
Proč tedy nemohu dát podporu vládě v oblasti zdravotnictví? Chybí základní léky, kolabují pohotovosti. Připomenu, že například od 1. ledna v Motole přestala fungovat pohotovost pro děti, spád více než milion obyvatel, z toho tedy nějaké procento dětí, a bylo to bez náhrady, den ze dne. Já neříkám, že Motol by měl ze zákona povinnost tu pohotovost poskytovat, nicméně ji poskytoval, obyvatelstvo na to bylo zvyklé a nyní ti lidé nemají se kam s těmi dětmi na stomatologii obrátit. Podobně kolabovaly pohotovosti od 1. ledna, rušená tři místa pohotovosti třeba v Libereckém kraji a v jiných částech České republiky. Velké procento obyvatelstva nemá dostupnou stomatologickou péči. Například v Severomoravském kraji se uvádí, že je 100 000 lidí bez stomatologa, čili tito obcházejí, objíždějí po těch pohotovostech. Nejsou dětští lékaři, praktici, nejsou psychiatři. Chybí 1 000 lékařů a 3 000 sester. Přitom skutečně v minulém roce bylo zdravotnictví odebráno 14 miliard.
Já chápu, že na účtech těch pojišťoven možná by ležely, ale ležely by na správném místě a vláda by mohla i rozhodnout o jejich jiném uplatnění, ne je sebrat zdravotnictví a rozsypat to do jiných rezortů, ale právě je mohla použít při troše dobré vůle a při naší legislativní podpoře například na možnost zvýšení motivace zdravotníků, abychom si dokázali zaplatit dobře zdravotníky a přilákali sem zdravotníky ze zahraničí. Teď můžeme očekávat přesně opak, protože mzdy ve zdravotnictví stagnují. ***
