Vy všichni víte, jak dramaticky narůstají ceny, už celý minulý rok rostla inflace, roste i letos, ceny se neustále zvedají. Já nevím, jestli chodíte do obchodu, i když my když chodíme do obchodů, samozřejmě s našimi příjmy to nemusíme tolik vnímat. Ale mně lidé ukazují, co co stojí, co stálo před rokem, co stojí dneska, kolik stojí jogurt. Výše rodičovského příspěvku v současné době je 300 000 korun. Naše vláda, vláda Andreje Babiše, ji zvedla z 200 000 na 300 000 korun. Možná se to zdá, že to byl významný skok, jenomže samozřejmě od té doby se stalo hrozně moc věcí v ekonomice, hrozně moc věcí s inflací, se zdražováním potravin. Zaregistrovali jste v médiích, že vlastně maloobchodní tržby za prodej potravin jsou nejnižší od roku 2001? Proč jsou ty tržby nejnižší? Proč myslíte, že si lidi přestali kupovat jídlo, proč omezili spotřebu v potravinách? No, protože na to nemají peníze. A řekněme si otevřeně, samozřejmě kromě seniorů rodiny s malými dětmi jsou jednou z nejvíce ohrožených ekonomicky entit v této společnosti. A řekněme si, že ten příspěvek ve chvíli, pokud je ten rodič doma tři roky, je zhruba 8 000 měsíčně. Co se dá udělat s 8 000 měsíčně? I kdyby ta rodina vydělávala třeba řekněme 20, 25, 25 tisíc před odchodem na rodičovskou dovolenou, tak je to 50 000 korun a najednou se jim smrskne jejich příjem na 32 000 korun.

Tenhleten bod dávám, abychom o tom začali mluvit. Ať nám vláda řekne své záměry. Já jsem v médiích zaregistroval, že před časem, dlouhým časem pan ministr Jurečka navrhoval zvýšení rodičovského příspěvku, ale pak z toho nějak sešlo, vláda to zřejmě neodsouhlasila a tím to nějak usnulo. A teď se naopak dozvídáme ty druhé informace, že naopak by se tohleto mělo zkracovat, že by se na to mělo sahat. Schvalme prosím tenhleten bod a pojďme o tom mluvit. Pojďme si říct, co je pro vládu a pro naši společnost opravdu prioritou a co chceme dělat. Valorizace důchodů probíhají každý rok, je to naprosto v pořádku, takhle se to již v minulosti nastavilo. Můj osobní názor je, že bychom měli valorizovat i příspěvek, rodičovský příspěvek.

Takže já vám děkuji za pozornost a chtěl bych vás poprosit o schválení tohohle toho bodu, protože si myslím, že to je hrozně důležitý bod. A ty vzkazy, které dostávají rodiče s malými dětmi, jsou zatím velmi negativní a velice, velice málo pozitivní. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a upřesňuji, je to jako třetí bod dnes prosím, ano? (Ano.) Tak děkuji a další je pan poslanec Milan Brázdil. Máte slovo.

Poslanec Milan Brázdil: Dobrý den, milé dámy, pánové, děkuji za slovo. Než přednesu svůj návrh na zařazení nového bodu, dovolte mi, abych vám všem poděkoval. Já jsem o víkendu sloužil tři služby na záchrance a ti lidé, ti záchranáři, si velmi váží toho světla na konci tunelu, kterým jsme tím, že jsme odhlasovali dřívější odchod do důchodu - zkrátka, cítí se bezpeční, kdyby byl problém, třeba až dovrší ten věk a nebudou schopni pracovat, tak si toho váží a já vám vyřizuji: Předložili jsme to, vy jste to předělali a funguje to, děkuji.

A v této souvislosti mi dovolte taky, abych vám přednesl návrh na zařazení nového bodu, a tím bodem je Zdravotnická záchranná služba České republiky v souvislosti s tím, co se stalo, co se teď děje v Turecku, na hranici se Sýrií, přírodní katastrofa. Naše republika - a vy to víte, už jsem to mockrát říkal - má Zdravotnickou záchrannou službu připravenou, ale je organizovaná krajsky, čtrnáctkrát jinak, velí jim de facto kraje a v případě něčeho velkého, hromadného, ta organizace prostě by vázla. A já vás žádám, abyste mi dovolili, abyste odhlasovali jenom zařazení bodu s názvem Transformace nebo zařazení, ten bod se jmenuje Zdravotnická záchranná služba České republiky, zařadili ho - tento bod - jako program této 52. schůze bez pevného zařazení. To bych nechal na tom, až vy, koaliční poslanci, až vám pan ministr profesor Válek řekne: Ano, dáme to někde tam, protože on s tím souhlasí. On s tím souhlasí, my jsme se o tom bavili. Není to zatím dané v legislativním programu vlády, lépe řečeno, ministerstva na tento rok. Tam je zákon, který má umožnit alespoň koordinaci letecké záchranky, těch deset helikoptér. Tak to tam je jeden, možná první bod, který budeme tady schvalovat, a předkládá ho Ministerstvo zdravotnictví. Tak já vás prosím, jenom prosím o zařazení toho bodu, nikam pevně, pane předsedající, nikam pevně. A potom si rozhodnete v rámci klubu a ministr vám řekne: Jo, budeme o tom diskutovat. Protože třeba v příštím roce - a už nezbývá mnoho času, abychom to zvládli - to můžeme koneckonců schválit, zestátnit neboli zřídit státní, jednu formu Zdravotnické záchranné služby České republiky.

Není to jednoduchý problém. Vy víte, že v případě nějakých problémů, aby mohl kraj spolupracovat s jiným krajem, je to víceméně na bázi nějaké dobrovolnosti. Ale pokud to tedy bude zanesené v nějaké formě, v zákoně, o tom, že už tu máme jednu státem garantovanou záchranku, tak za to budu rád. Není to nic, je to organizační záležitost, ale de facto těm lidem, kteří by takhle potřebovali při hromadné havárce, hromadné katastrofě, pomoc v celé republice, tak my to dokážeme vlastně připravit a záchranka bude jednotná tak jako hasiči a policajti.

Kolegyně, kolegové, ještě jednou děkuji za záchranáře, za horské i zdravotnické, a poprosil bych vás zařadit tento bod na neurčito, jenom na pořad schůze. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Píši zde, že je to bez pevného zařazení, s tím, že kdyby se potom diskutovalo, tak buď se to upřesní, anebo jako poslední bod 52. schůze. Děkuji.

Poprosím dalšího z přihlášených, to je pan poslanec Martin Kolovratník, a prosím, aby se připravil pan poslanec Hubert Lang a po něm paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Přeji dobré dopoledne. No, já se svým návrhem, kolegyně, kolegové, vlastně prožívám takové malé déjà vu, protože se pokusím navrhnout a požádat vás o zařazení nového bodu, naprosto stejného, který jsem tu navrhoval už na jednom z našich předchozích zasedání v úterý 24. ledna, bohužel neúspěšně. A bohužel tak, jak se posunul čas, už vlastně, jestli dobře počítám, o tři týdny, ta situace - nebo o dva týdny přesně - ta situace je prakticky stejná, možná ještě trochu horší. Hned vysvětlím.

Ten název bodu mluví za vše, nazývám ho Nejistý rozpočet Ministerstva dopravy a ohrožení výstavby. A já jenom mohu zopakovat argumenty, které jsem tady přednesl toho 24. ledna. My jasně říkáme a vysvětlujeme už od loňského podzimu, že projednávání jak státního rozpočtu, tak navazujícího rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na jednu stranu zní a může znít dobře, je to oněch avizovaných 150, více než 150 miliard korun. A víte, že ve veřejných vyjádřeních jsme jak já, tak teď v tuto chvíli předsedající, pan místopředseda Karel Havlíček, jsme kvitovali, že tato vláda navazuje na vysoké tempo výstavby dopravní infrastruktury, které jsme nastavili my, které jsme pro vás připravili, ale že ta veřejná, veřejně proklamovaná čísla mají jeden ohromný háček a ten háček že se jmenuje 30,7 miliardy korun., tedy zhruba plus minus 20 % celkového rozpočtu SFDI. Znovu trpělivě upozorňujeme tady na ten ohromný problém, který potenciálně má Ministerstvo dopravy, ten rezort, před sebou, a to je v tuto chvíli stále nezajištěných 30,7 miliardy korun, které - když jsme o tom mluvili při prvním, druhém, třetím čtení státního rozpočtu a rozpočtu SFDI - byly i v oficiálním zdůvodnění Ministerstva dopravy komentovány, takže přesné parametry půjčky, půjček z Evropské investiční banky, popřípadě z vydaných dluhopisů Státního fondu dopravní infrastruktury, že budou upřesněny ty parametry, jak budou vypadat podmínky toho, za které si stát půjčí. Ale vidíte, že jsme na to upozorňovali v říjnu, v listopadu, v prosinci a na konci ledna, teď už máme půlku února a bohužel stále žádné podmínky, žádné parametry té půjčky, za jakých podmínek by si stát, Ministerstvo financí, potažmo Ministerstvo dopravy, mělo půjčit více než 30 miliard, stále je nevíme.

Přitom podle dostupných informací, které máme, generální ředitelé největších investorských organizací, ŘSD, Správy železnic, dostali za úkol, dostali pokyn zasmluvnit a chovat se tak, že tu částku mají v plné výši. Pro vaši představu, abych byl v tom zdůvodnění konkrétní, u Správy železnic se jedná ze 70,4 miliardy o nejistotu ve výši 9,5 miliardy. U ŘSD je ta situace ještě horší, celková alokace pro letošní rok je 65,5 miliardy, ale z toho úvěrového, z potenciální půjčky, jejíž parametry dodnes neznáme, se z těch 65,5 miliardy jedná o 21,1. Takže, přátelé, třetina, více než třetina celkového rozpočtu ŘSD pro letošní rok v tuto chvíli stále není vykryta. ***