(11.00 hodin)
(pokračuje Jan Hofmann)
Předkládaný návrh zákona umožní vládě realizovat řadu nových opatření. Občanům například dává možnost využít dobrovolně své právo aktivně se zapojit do přípravy obrany státu, a to při zachování ústavního principu civilní kontroly ozbrojených sil a principu dobrovolného výkonu branné povinnosti. Současně znění branného zákona, zákona o službě vojáků záloze, zákona o ozbrojených silách České republiky a o zajišťování obrany České republiky neumožňuje státu včas a efektivně se připravovat na obranu státu mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Obsahem novely jsou změny následujících právních předpisů - u každého předpisu bych chtěl zdůraznit jen ty nejvýznamnější změny.
Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon, umožňuje využívat údaje o občanech majících brannou povinnost a navazuje tak na novou legislativní koncepci využívání údajů zakotvenou již v zákoně č. 261/2021 Sb. Zavádí nový institut takzvaného dobrovolného předurčení, který je konkrétním opatřením k dobrovolnému zapojení se občanů do přípravy na obranu státu, a umožní alespoň částečně řešit problém s tvorbou zálohy ozbrojených sil, který je v tuto chvíli skutečně alarmující. V návaznosti na změny branného zákona považuji za důležité zdůraznit skutečnost, že branná povinnost občanů je zakotvena v ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a v právním řádu České republiky nebyla nikdy tato povinnost zrušena. Předkládaný návrh na změnu branného zákona tuto ústavní skutečnost respektuje a vychází z ní.
Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, posiluje motivační prvky pro vojáky v aktivní záloze formou náborového a stabilizačního příspěvku a umožňuje poskytnutí výstroje a materiálu vojáků v aktivní záloze i mimo činnou službu. Přináší možnost podpory vojáka v záloze, který je dobrovolně předurčen nebo který se připravuje k obraně státu podle zákona o zajišťování obrany státu.
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, přináší posílení schopnosti ozbrojených sil. Jsou zde zavedeny instituty, které tyto schopnosti umožňují plnit, ať formou výjimky, to jsou například vojenské vlaky nebo vojenské drony, tak formou nového opatření. To je například ochrana objektů důležitých pro obranu státu před drony nebo rozšíření výcvikových kapacit.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, precizuje možnost využívání údajů důležitých pro obranu státu a zavádí elektronizaci agend.
Zákon č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon, posiluje koordinační roli vlády v oblasti národní bezpečnosti zavedením institutu poradce pro národní bezpečnost v souladu s programovým prohlášením vlády. Jedná se o posílení role vlády jakožto vrcholného orgánu výkonné moci odpovědného Poslanecké sněmovně a je v kontextu navrch navrhovaných změn žádoucí. Účinnost zákona se navrhuje 30. dnem po dni jeho vyhlášení.
Závěrem bych doplnil informaci, že organizační výbor navrhl svým usnesením číslo 123 z 25. ledna 2023, aby garančním výborem byl výbor pro obranu.
Já vám děkuji, a jak se říká, štěstí přeje připraveným. Díky za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji panu zpravodaji a s přednostním právem tady mám přihlášku pana Fialy. Ano.
Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové. Děkuji, vážená předsedající, děkuji za slovo.
Máme tady poměrně závažnou právní normu, která podle mého názoru potřebuje širší diskusi, ne jak to tady paní ministryně Černochová nastínila během několika vět. To si myslím, že asi tak jednoduché určitě nebude. Vládní návrhy zákona, kterým se mění čtyři zákony v oblasti obrany, jsou zásadní změnou obranné legislativy v České republice. Tento návrh zákona jasně mění obrannou legislativu pro účely zapojení občanů České republiky do válečného konfliktu. To je vidět z většiny měněných ustanovení i z důvodové zprávy. Například ve změně zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, se rozšiřuje ustanovení o nasazení mimo území České republiky, zabezpečení dopravy pro jiné státy, je zde zařazena úprava dopravy mimořádnými vojenskými vlaky a jejich přednost dopravy po železnici, anebo se zde hovoří o bezpilotních prostředcích - dronech, a to bez omezení váhy do 20 kilogramů. Podobně je to ohledně dopravy vojenskými letadly.
Jako nejzásadnější změnu v zákoně vidím zavedení nového institutu do branného zákona, takzvaného předurčení pro doplnění ozbrojených sil. K tomu je třeba jen věk nad 18 let, zdravotní způsobilost, podpis a potřeba ozbrojených sil. Zásadně mi tam chybí, že se v tomto případě nehovoří o obraně České republiky nebo jejích občanů. Je zde velké riziko, že právě tento institut, ale nejen on, by mohl sloužit k vyslání českých občanů do zahraničí, například na bojiště v Ukrajině. Velké potenciální riziko pro české občany představuje také zkrácení lhůty od doručení povolávacího rozkazu k nástupu na cvičení nebo operační nasazení až na tři dny. Dosud to bylo 30 dnů. Se zněními dosavadních zákonů by vláda a ministerstvo obrany mohly aktivovat jen naši profesionální armádu, případně aktivní zálohy. Je tady přesně tedy vidět ten rozdíl, protože s tímhle návrhem zákona by ale v okamžiku přijetí dostala vláda k dispozici životy jakýchkoliv našich občanů v rozmezí od 18 do 60 let dle vlastního výběru, protože tento návrh zákona odstraňuje mnohé praktické překážky tomuto postupu, čímž pádem tedy přijetím tohoto zákona necháváme na vládě, necháváme jen na několika lidech, ne na Poslanecké sněmovně, ne na Parlamentu České republiky, na několika lidech.
Co mě v tomto návrhu zákona dále znepokojuje, je návrh, aby stát mohl využívat různých informací o občanech od ministerstev a jim podřízených orgánů z různých databází jimi vedených, tedy odvodní řízení by se tím značně usnadnilo. Probíhalo by vlastně částečně předem. V současnosti je hlavní praktický problém právě ohledně sběru osobních informací o potenciálních odvedencích a také ohledně lékařských prohlídek, ale lze si představit, že kdyby ministerstvo přestalo bazírovat na jejich kvalitním provedení a udělalo z tohoto kritéria méně důležitá, občané by pak měli jen velmi málo možností, jak se vyhnout odvedení. Zkrácení mezi obdržením povolávacího rozkazu a nástupem na operační nasazení až na tři dny jasně ukazuje, že si s tím Ministerstvo obrany v určitých případech těžkou hlavu dělat nebude. Jak si má daná osoba stihnout vyřídit své osobní záležitosti jen za tři dny a mezitím stihnout třeba i zdravotní prohlídku?
Chci věřit, že Česká republika zůstává právním státem a až tak daleko by to nedošlo. Proč ale zbytečně připravovat takovou legislativu, která by taková praktická rizika pro občany České republiky mít mohla?
Celý tento návrh zákona vyvolává u řady občanů velké zděšení, že se opouští koncept profesionální armády a oživuje se branná povinnost českých občanů od 18 do 60 let. To veřejnost často ani neví, že tato branná povinnost stále trvá. Je vidět, že se nás vláda zrychleně snaží připravit na spuštění krizového stavu ohrožení státu a válečný stav, a to i bez jeho projednání Sněmovnou, třeba na základě mimořádného opatření vlády. To je, prosím, velmi důležité, bez projednání Sněmovnou, na základě rozhodnutí několika lidí ve vládě.
Nad rámec klasické obranné legislativy do novely kompetenčního zákona 2/69 je do tohoto návrhu zákona přidána pozice poradce pro národní bezpečnost, tedy funkce, která se zřizuje v Úřadu vlády. Tento poradce má být současně i tajemníkem bezpečnostní rady státu. Toto vidím jako největší problém a tato funkce bude velmi silným nástrojem premiéra, potažmo vlády. Tato funkce má být navíc finančně ohodnocena stejně, jako je plat vedoucího Úřadu vlády, přitom dříve nevídanou funkci poradce premiéra pro národní bezpečnost už zastává Tomáš Pojar z ODS, což schválila tato vláda 21. prosince 2022. ***
