(15.00 hodin)
(pokračuje Vladimíra Lesenská)
Fajn, to zní moc hezky, ale jak hodláte definovat, které profese jsou náročné, aby zaměstnavatel mohl odvádět vyšší pojistné za svého zaměstnance? Bude to například pomocná síla v kuchyni, kuchař, kuchařka, například ve vývařovně, kteří musí manipulovat velmi těžkými plnými hrnci? Nebo to bude ta samá profese v luxusní kuchyni, kde toto rozhodně není nutné? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr je řádně omluven. Opět dostanete odpověď písemně do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.
Nyní konstatuji, že stáhl svou přihlášku pan poslanec Kamil Farhan.
Než přistoupíme k další interpelaci, načtu další došlou omluvu a je to změna, paní ministryně Helena Langšádlová bere zpět svou omluvu od 13 do 15 hodin z pracovních důvodů. Je tedy vzata zpět ta omluva.
A my přistupujeme k interpelaci paní poslankyně Pokorné Jermanové a připravit se může pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.
Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Dobré odpoledne. Vážení přítomní členové vlády, děkuji za vaši přítomnost. Já bych chtěla interpelovat pana ministra Lipavského, pana ministra zahraničních věcí, k tématu, které tady celý týden zmiňuji, a to je prodej zámku Štiřín. Já bych se ho chtěla zeptat, v jaké fázi to je, jakým způsobem případně prodej bude probíhat, protože vím, že samozřejmě je v nabídkovém řízení, pokud to tak mohu nazvat, ostatním státním organizacím, a případně jakou cestu zvolí k prodeji, protože těch cest je v souladu se zákonem o státním majetku několik, abychom vyvrátili možná mýty, které běhají po sociálních sítích. Takže děkuji za tu odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, i za dodržení času, a nyní má slovo pan ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych vás ujistit, že zámek Štiřín nebude prodáván. Nejedná se o prodej. Z pohledu Ministerstva zahraničních věcí, které je zřizovatelem příspěvkové organizace Zámek Štiřín, jsme velmi důkladně vyhodnotili rentabilitu tohoto zařízení a příspěvkové organizace vůči Ministerstvu zahraničních věcí a vůči hlavnímu poslání Ministerstva zahraničních věcí, což je logicky zastupování zájmů České republiky navenek, a došli jsme k závěru, že nevyužíváme dostatečně zámek Štiřín, stejně tak, že tam jdou peníze z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí, které by mohly být použity řekněme více na to, k čemu ministerstvo je zřízeno. Z tohoto důvodu jsme oslovili Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se kterým nyní připravujeme převod, to nezastírám, převod toho objektu do jeho dispozice. Ten je řízen celou řadou zákonů a potom bude na tomto úřadu, aby našel vhodného uživatele pro ten objekt. A přiznám se, že vlastně už není - ani nevidím na to, jestli jiné úřady, ministerstva, by využily tento objekt, nebo jestli potom může i dojít asi v nějaké fázi k naložení majetku, a to už si musí rozhodnout ten úřad po svém. Takže já rozhodně nic neprodávám, pouze jsem vyhodnotil, že my ten objekt nevyužijeme. Finanční prostředky, které tam plynou, neplynuly na zahraniční politiku. Když se podíváme na historii, vlastně on přešel po revoluci pod Ministerstvo zahraničních věcí, do té doby to patřilo tuším někam pod Ministerstvo školství. Ale prostě vyhodnotili jsme a já jsem tento krok udělal. Vím, že okolo toho historicky byly různé kontroverze, já jsem si toho vědom, a jsem proto i rád, že to přechází na tento úřad, ÚZSVM, který už je zase dostatečně kompetentní k tomu, aby s tím majetkem nakládal. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je prostor pro doplňující otázku paní poslankyně. Prosím.
Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Já bych chtěla poděkovat za tu odpověď. Ten princip zacházení s majetkem samozřejmě znám.
Já se kolem tohohle majetku pídím z jednoho prostého důvodu, že je to jedna z nejlépe zachovaných našich památek. Bylo do toho poměrně hodně investováno a také v minulosti kolem toho byla spousta pokusů o prodej, proto se o to zajímám. Je to z mého regionu a myslím si, že určitě vláda či jiné zařízení spadající pod vládu má prostor pro využití, protože v minulosti se používal pro různé kongresy a tak dále. I já jako hejtmanka jsem ho využívala pro mezinárodní setkání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a táži se, zda pan ministr má zájem o reakci? Má. Prosím.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Samozřejmě budu rád, pokud se najde vhodné využití pro zámek Štiřín, nicméně v režimu, jak byl pod Ministerstvem zahraničních věcí jako samostatná příspěvková organizace, která nabízela nějaké zlevněné v uvozovkách služby, tak jsme nedošli, nebyl nalezen model za ty dlouhé roky. Teklo tam 30 až 40 milionů každým rokem, i na ty investice, které jste zmínila, i na činnosti, které úplně nejsou asi z hlediska státu zásadní - bavíme se o hotelové činnosti, o restaurační činnosti, o golfových hřištích, o kongresové turistice. Je možné, že v nějakém jiném režimu najdeme způsob, jak to provozovat, možná ne. To ale už nebude starostí Ministerstva zahraničních věcí a nebude to starostí mojí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě načtu zase došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Milan Wenzl, a to se omlouval do 11 hodin a poté od 13 hodin, a sice ze zdravotních důvodů.
A nyní je se svou interpelací na řadě pan poslanec Igor Hendrych a připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, moje interpelace na pana ministra školství Balaše, který je bohužel nepřítomen, se týká informace o procesu navýšení mezd akademických pracovníků vysokých škol na úroveň obvyklou v regionálním školství. Já vím, že tahleta věc se aktuálně řeší. S panem ministrem Balašem jsem o tom hovořil již před nějakými pár týdny. Je si vědom problému, který spočívá v tom, že akademičtí pracovníci mají aktuálně především ve společenskovědních oborech, humanitních oborech, někdy i o 15 000 menší platy než v regionálním školství, a je to věc, kterou považuje za prioritu a chtěl by ji vyřešit. Vím, že ustavil pracovní komisi, která by se tím měla zabývat, a že sbírá data. To je informace, která je stará zhruba měsíc. Mě tahleta záležitost velmi zajímá, ptá se mě na to spousta lidí. Na podporu vlastně tohoto záměru vznikla i petice, kterou v současné době podepsalo přibližně už 1 900 lidí. Pan ministr si je jistě vědom toho, že pokud se tahleta problematika v nějaké rozumné době nevyřeší, může hrozit odchod dalších pracovníků z vysokých škol, může to ohrozit akreditace oborů a tak dál a tak dál. Mě v tuto chvíli zajímá, v jaké fázi procesu vlastně narovnání toho stavu to aktuálně je, jak dlouho to ještě bude trvat a jaká východiska pan ministr má připravená pro řešení této situace. Situace to není úplně jednoduchá, on to ví, ale pracuje na tom, a zajímá mě tedy průběžný stav práce této komise a také nějaký časový rámec výstupů z ní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr je řádně omluven a přijde vám odpověď v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.
A co se týče dalšího postupu, nyní je pan poslanec Vladimír Zlínský na řadě, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený nepřítomný pane ministře, je škoda, že tu nejste, protože zmíním tady mimořádně závažnou otázku, a ta se bude týkat dramatického poklesu porodnosti v roce 2022. Vycházím z článku pana doktora Tomáše Fürsta, uveřejněném na serveru inFakta, s názvem Dramatický pokles porodnosti. Uvedl bych tuto osobu. Jedná se o vysokoškolského pedagoga z Univerzity Palackého v Olomouci, osobně ho znám a působí na mě zcela důvěryhodně. Za prvních devět měsíců roku 2022 se u nás narodilo o 10 % méně dětí než v předchozích čtyřech letech. Já k tomu tady mám i graf (Poslanec Zlínský ukazuje plénu graf.), který asi nebude moc vidět. Můžete se podívat na ten server, kde je to jasně patrné. Ve všech měsících zmíněných, to znamená od ledna do září, tam dochází k patrnému poklesu. Ten pokles tedy, jak jsem říkal, je cirka 10%, děti narozené začátkem ledna musely tedy být počaty někdy koncem dubna 2021, a příčiny toho poklesu tedy je třeba hledat v něčem, co se stalo v roce, na jaře 2021. Stejný obraz je i v zahraničí, Švédsku, Dánsku, Norsku a podobně. ***
