(11.10 hodin)

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já bych chtěl zařadit bod, který velmi trápí většinu našeho obyvatelstva, a to jsou neúnosně dlouhé čekací doby na odborná vyšetření ve zdravotnictví. Hodnota lidského života je v Česku jiná podle místa bydliště. Pokud si někdo myslí, že je to nesmysl, bohužel je to tak. V každém koutu republiky totiž pojišťovny platí za úplně stejnou péči jinou cenu. Nejdražší jsou Pražané a nejlevněji se dá ošetřit člověk ve Zlínském a Karlovarském kraji. Za stejnou péči zdravotníci dostanou zaplaceno v Karlovarském kraji o 30 % méně než v Praze. Přitom zdravotní pojištění si platíme všichni stejně. Nikdo přitom nechápe tento systém, všichni o tom vědí a nikdo s tím nic nedělá. Pravidla pro proplácení zdravotních výkonů nejsou spravedlivá. Je to dané historicky špatně zavedeným systémem ministerstva za působení vlád - bohužel - ODS. Výrazné rozdíly v úhradách za zdravotní péči mají dopad na dostupnost, kvalitu a četnost zdravotní péče. Fialova vláda se slovy ministra Válka dušuje, že neklesne dostupnost zdravotní péče pro občany České republiky, přičemž již dnes je dostupnost zdravotních služeb neúnosně dlouhá a vláda ji zatím neumí řešit, přičemž nám ještě přibylo navíc asi půl milionu ukrajinských pojištěnců.

Já bych se chtěl hlavně zmínit o nedostupnosti komplementárního vyšetření. Uvedu to konkrétně na příkladu třeba magnetické rezonance. Proč je tak dlouhá objednací doba na magnetickou rezonanci v regionech? Na prvním místě je to nedostatek zdravotnických pracovníků, zvláště radiologů, kteří umí magnetickou rezonanci odečíst a popsat. Za druhé je to nastavení hrazení vyšetření zdravotními pojišťovnami nemocnice versus ambulance. Je to uděláno tak - to vy nezdravotníci nevíte - že magnetická rezonance v nemocničním zařízení, v ústavech, je hrazena z paušálu nemocnice, který dostává od zdravotních pojišťoven. Funguje to v praxi tak, že pacient, který potřebuje nebo vyžaduje vyšetření magnetickou rezonancí, byť je hospitalizován na interně nebo chirurgii nebo jakémkoliv jiném oddělení té které nemocnice, není vyšetřen magnetickou rezonancí během hospitalizace. Je propuštěn do ambulantní péče, teprve z ambulance je posílán nebo objednán na magnetickou rezonancí a následně je třeba znovu přijat do nemocnice na řešení třeba nějaké operace v důsledku nálezu na magnetické rezonanci. Je to zařízeno bohužel tak proto, protože magnetická rezonance je hrazena v ambulantní péči výkonově, to znamená, udělají vyšetření a dostanou ho od zdravotních pojišťoven zaplaceno, kdežto primáři jsou zase v nemocnicích motivováni od svých ředitelů, aby nevyšetřovali tyto pacienty zbytečně, protože to je drahé vyšetření. To vyšetření, třeba magnetická rezonance, stojí 5 000 korun. Proto oni to nevyšetřují a předávají to do ambulance.

Další důvod, proč to tak je, jsou zbytečně vysoké platby za jednotlivá vyšetření. Je to velmi lukrativní podnikatelský projekt. Magnetická rezonance stojí zhruba 36 milionů korun. Pokud si vezmu půjčku, koupím si magnetickou rezonanci, získám smlouvy od pojišťoven, tak ji mám za čtyři roky se všemi náklady zaplacenou. Ta magnetická rezonance má životnost osm let, čili mám vydělaných jasných 36 milionů.

Posledním důvodem je špatná distribuce přístrojového vybavení. Třeba dvě magnetické rezonance jsou v Bruntálu a v Třinci a v Bruntálu je, nebo na celý okres Bruntál, jenom jedna. Děkuji za pozornost. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čili jenom si zopakujeme váš bod, Neúnosné čekací doby na vyšetření ve zdravotnictví. Je to tak?

 

Poslanec Jan Síla: Ano, a na konci.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Dražilová, připraví se paní poslankyně Mádlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Ještě než vám ho udělím, omlouvám se vám, přečtu omluvy: omlouvá se Richard Brabec po celý jednací den - zdravotní důvody, Flek Josef po celý jednací den - pracovní důvody, Lacina Jan od 12 hodin - pracovní důvody, Táňa Malá od 11 hodin - rodinné důvody, Maříková Karla od 13 hodin - pracovní důvody, Vích Radovan od 9.30 -zdravotní důvody a pan ministr Kupka po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Nyní vám pouštím vašich pět minut, prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla vyjádřit k dalšímu ožehavému tématu české politiky a to je důchodová reforma. Nedávný návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého by se věk odchodu do důchodu zvýšil od roku 2034 na 68 let, to jenom potvrdil. Tím by se Česko zařadilo mezi země s nejvyšším důchodovým věkem v Evropské unii. Zřejmě nezůstane jen u zvyšování věkové hranice pro odchod do penze. Nejspíš se také bude snižovat poměr hodnoty důchodů k výši průměrných příjmů.

Dva roky do sedmdesátky senioři budou pravděpodobně muset zapomenout na zasloužený odpočinek, budou muset zapomenout na radovánky s vnoučaty. Od pondělí do pátku budou chodit do práce a o víkendu se budou zotavovat z náročného pracovního týdne. V 68 letech už většina osob opravdu není schopna žít úplně běžný produktivní život. Lidé starší to také mají složitější s hledáním práce. Stali bychom se zemí s bezkonkurenčně nejvyšším věkem odchodu do důchodu z celé Evropy. Všichni víme, že Francouzi teď stávkují, aby nemuseli odcházet do penze v 64 letech.

Co by zvýšení věku odchodu do důchodu na těch 68 let znamenalo? Zaměstnanci by byli poškozeni hned několikrát. S přibývajícími lety je obtížné udržet si zaměstnatelnost, mnoha lidem by hrozilo, že poslední roky svého prodlouženého aktivního života stráví na nemocenské nebo ve stavu nezaměstnaných. V obou případech by na nich státní kasa samozřejmě vydatně ušetřila, neboť průměrná nemocenská i průměrná podpora v nezaměstnanosti jsou samozřejmě nižší než starobní důchod.

To je ostatně také důvod, proč se i v jiných zemích tlačí na to, aby senioři pracovali do stále pokročilejšího věku, dokonce i v situaci, kdy čím dál větší část mladých je bez práce. Dalším důsledkem by byla nižší výměra starobních penzí, protože by se do jejich výše promítl příjem z posledních vlastně neodpracovaných let.

Já v tuto chvíli chci připomenout vystoupení pana ministra Rakušana, který ve svém projevu ve Sněmovně 11. ledna 2022 doslova řekl: Těšíme se na věcnou diskusi s věcnou opozicí a určitě to začne už v nejbližších minutách. Tak jaká je tedy zkušenost z té diskuse? Důchodová reforma se chystá bez jakékoliv konzultace s opozicí, a to i přesto, že se jedná o rozhodnutí, které je výrazně za funkčním obdobím této vlády. Tedy samozřejmě pokud by si tato vláda nechtěla ústavně zakotvit svoji vedoucí úlohu. I proto by měla své kroky konzultovat. Vždycky se hovořilo o tom, že důchodová reforma právě pro svou důležitost musí být schválena napříč politickým spektrem. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP