(11.20 hodin)
(pokračuje Lenka Dražilová)
Opakuji, že jsme připraveni být konstruktivní opozicí, ale nikdo s námi ve věci důchodové reformy nejedná. Prosím tedy o zařazení tohoto důležitého bodu na dnešní jednání Sněmovny jako druhého bodu po již pevně zařazených. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Ivana Mádlová a připraví se paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Ivana Mádlová: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Já mám připraven bod dnes na zařazení z toho důvodu, že včera neproběhla interpelace, kdy jsem se chtěla zeptat pana ministra Válka na citlivá data pacientů, a takto mám také nazván ten svůj bod. Jedná se o to, že se na mě obrátili nejen kolegové zdravotníci, ale i rodiny nebo známí, že snad se chystá nebo je připravena novela zákona o zdravotních službách, kde bude zasahováno do zdravotnické dokumentace, a to je zacházení vlastně se zdravotnickými údaji nebo s údaji o zdravotním stavu nás pacientů. To považuji za velmi závažný problém, protože na zdravotním výboru nebyla tato novela zatím představena, přestože z tisku vyplývá, že se jedná o poměrně revoluční zásah co do zacházení s citlivými údaji, co do přístupu oprávněných osob s těmito údaji. Já se domnívám, že toto by minimálně na zdravotním výboru proběhnout mělo. Ale bohužel v poslední době nějak zjišťujeme, že pan ministr Válek není přítomen na témata, která se týkají rezortu zdravotnictví. V současné době se dělají zásahy do poměrně velkých zdravotnických zákonů, jako je právě zákon o zdravotních službách anebo v lex Ukrajina, je to zákon o nelékařských službách, to jsou poměrně velké zákony, a zatím na zdravotním výboru ani jeden z těchto zákonů nebo z těchto připravovaných novel nebyl projednáván.
Tuto novelu zákona o zdravotních službách, která se týká právě těchto citlivých údajů, kritizují prakticky úplně všichni. Přiznám se, že nevím, co v ní je, tuto novelu jsem neviděla, čerpám jenom z médií, a proto považuji za velmi důležité, aby tento bod byl otevřen. Ministerstvo zdravotnictví mění pravidla pro nahlížení do pacientské dokumentace. Zatím mohou v kartách listovat jen určité osoby, určití zdravotničtí pracovníci. Jsou to například osoby blízké podle občanského zákoníku nebo to jsou osoby, které určí pacient. Jsou to zdravotničtí pracovníci podle platných zákonů, soudní znalci, osoby pověřené správním orgánem k vypracování nebo přezkoumání posudku. Jsou to zdravotničtí pracovníci k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, nebo je to veřejný ochránce, nebo jsou to také studenti zdravotnických oborů, ale pouze v nutném rozsahu. Tyto osoby se údajně mají měnit, mají se rozšířit, a tak, jak se k tomu vyjadřují v podstatě úplně všechny odborné organizace, právníci, kteří se specializují na zdravotnické právo nebo pacientské organizace, to vypadá, že ta citlivá data si budou moci prohlížet i pracovníci různých úřadů a firem, a to bez souhlasu pacienta. Počítá s tím tato novela zákona, která by měla platit dokonce už od ledna příštího roku.
Vedení rezortu tvrdí, že si její sepsání vynutili majitelé zdravotnických řetězců, ať už krajských, nebo soukromých, čili ať už státních, nebo soukromých, čili oba tyto rezorty. Důvody Ministerstva zdravotnictví k novele jsou - a to cituji: "Řada nemocnic a ambulancí je totiž dnes součástí větších holdingů, které jsou řízeny z jedné centrály. Administrativní pracovníci v této centrále potřebují komunikovat s pojišťovnami a vykazovat jim péči. To jim ale komplikuje současná právní úprava, podle které nejsou tito pracovníci oprávněni nahlížet do zdravotnické dokumentace pacientů. To smějí jen zaměstnanci konkrétní nemocnice," vysvětluje mluvčí rezortu Ondřej Jakob. Proto se údajně ministerstvo rozhodlo vyjít vstříc a přístup k datum pacientů otevřít. Ovšem narazili na obrovský odpor, Ministerstvo zdravotnictví narazilo na obrovský odpor ze všech možných koutů. Všichni shodně tvrdí: v kartách pacientů se kvůli tomu bude moci prohrabovat kdekdo, navíc bez kontroly. S uvedeným rozšířením absolutně nesouhlasíme, je to sepsáno tak (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), že by do pacientských karet mohl absolutně nahlížet každý ouřada. (Předsedající: Čas.) Proto považuji za důležité tento bod zařadit.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Navrhujete tedy ho zařadit jako čtvrtý po pevně zařazených. (Poslankyně Mádlová souhlasí.) Děkuji.
A nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová, dále je přihlášen pan poslanec Jáč. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, hned na úvod řeknu, který bod chci zařadit, aby paní předsedající to nemusela řešit na závěr. Navrhuji zařazení nového bodu, a to jeho pevné zařazení na dnešní den, 12 hodin. Název bodu: Postupy v digitalizaci, rozbor indexu digitální ekonomiky a společnosti. Proč žádám o zařazení tohoto bodu? Protože jsem si přečetla zprávu o vývoji indexu digitální ekonomiky a společnosti pro Českou republiku. Evropská komise od roku 2014 sleduje pokrok členských států v digitální oblasti a každoročně zveřejňuje zprávy o indexu digitální ekonomiky a společnosti, zkratka DESI. Zprávy zahrnují každý rok profily jednotlivých zemí, což členským státům pomáhá určit, v jakých oblastech potřebují přednostně přijmout opatření a tematické kapitoly obsahující analýzu klíčových oblastí digitální politiky na úrovni EU. Index DESI řadí členské státy podle úrovně jejich digitalizace a analyzuje jejich relativní pokrok za posledních pět let s ohledem na jejich předchozí situaci. Podle výsledků indexu digitální ekonomiky a společnosti, DESI, za rok 2022 se Česko mezi 27 členskými státy Evropské unie řadí na 19. místo a oproti roku 2021 si o jedno místo pohoršilo.
Nová vláda se ujala úřadu v prosinci roku 2021 a digitální transformaci představila jako důležitý úkol čtyřletého pracovního programu. Poprvé od roku 2007 je za digitalizaci zejména v oblasti veřejných služeb přímo odpovědný člen vlády, místopředseda vlády Ivan Bartoš. Vláda pokračuje v provádění strategie Digitální Česko přijaté v roce 2018 a aktualizované v roce 2020. Další aktualizaci nový kabinet plánuje v roce 2022.
Zpráva je velmi obsáhlá, nebudu z ní více citovat. Přiznejme si, hodnotí různá kritéria, jednoznačným výsledkem však je, přestože máme přímo odpovědného ministra pro digitalizaci, tak si Česká republika mezi 27 členskými státy EU oproti roku 2021 pohoršila. Takže tolik k výsledku digitalizace. Nicméně předpokládám, že by pan ministr mohl mít na tuto problematiku jiný názor, proto navrhuji dnes bod Postupy v digitalizaci, rozbor indexu digitální ekonomiky a společnosti. Děkuji za pozornost a doufám, že tento bod bude zařazen.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Jáč a připraví se paní poslankyně Lesenská. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Jáč: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se ve svém příspěvku, který bych potom rád zařadil jako bod dnešního jednání, ale ještě ho přesně nazvu, věnoval nelehké situaci učitelů na vysokých školách, fakultách sociálního, humanitního zaměření, která v této době je už velmi tristní. Sílí nespokojenost s výší platu, a to tak, že pedagogové těchto fakult nejenom že již podepisují petici s množstvím asi 2 000 podpisů, ale odcházejí nebo začínají uvažovat o odchodu do nižších stupňů vzdělávacích instituci, to znamená středních škol, či dokonce základních škol, nebo také uvažují o odchodu do komerční či jiné sféry třeba administrativní, správní. ***
