(11.20 hodin)
Poslankyně Jana Hanzlíková: Znovu děkuji, mohla jsem tady zůstat. Já bych se ještě ráda vrátila k tomu - on to tady sdělil již pan ministr, ale myslím si, že je velmi důležité tady říci, že přesto, že v tomto sněmovním tisku se jedná především o legislativně technické úpravy, které by se mohly zdát, že nejsou tak markantní, opak je pravdou. V podstatě tím, že dojde k vymezení rozhodného období okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení včetně explicitní úpravy rozhodného období a provázání lhůty 5 měsíců a 15 dnů k podání žádosti o uspokojení mzdových nároků na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce s okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení, dochází k opravdu jasnému vymezení povinností pracovníků úřadů práce. Vždy takováto upřesnění znamenají pro pracovníky ulehčení a myslím si, že v této době, kdy vlastně už dlouhodobě řešíme přetíženost, a to opravdu významnou přetíženost pracovníků úřadů práce, musím říci, že i tyto drobnější legislativní změny jsou pro ně velmi přínosné.
A ještě bych se chtěla vrátit k pozměňovacímu návrhu pana poslance Kaňkovského, té části, která se týká agentur práce. Povinné pojištění bylo velmi dlouho diskutováno na ministerstvu práce v době, kdy se zaváděly přísnější podmínky pro agentury, a musím říct, že v té době jsem na ministerstvu práce pracovala, spolupracovala jsem na tom velmi úzce se svými kolegy ze zaměstnanosti, a musím říct, že v té době to opravdu bylo oprávněné řešení, protože na ministerstvo nám chodily spousty stížností nebo dotazů lidí, kteří byli buď přímo zaměstnanci agentur práce, anebo si nechávali své zaměstnání tedy agenturami zprostředkovat. V té době to bylo jedno z opatření, byly tam dány další podmínky pro agentury, které musely splnit, a za mě tedy jednoznačně v té době to bylo velmi správně. I povinné pojištění agentury práce pro případ úpadku bylo tedy do zákona o zaměstnanosti zakomponováno, ale praxí se v podstatě zjistilo, že se míjí účinkem, protože postupně se přicházelo na to, že největší problémy, které se v praxi vyskytují, se vyskytují u agentur nelegálních, a to jsou agentury, které neplní ani ty základní povinnosti, tak jak jsem tady zmiňovala, že tam musí být předepsaná odbornost, to bývá velmi časté porušení těch pravidel, a také je tam problém i se skládáním finančních kaucí a podobně. Ale ukázalo se, že u legálních agentur práce tedy toto není již tak stěžejní. Také se v praxi ukázalo, že ten počet případů právě u legálních agentur práce byl tak minimální, že v podstatě v této době musím říct, že za hnutí ANO souhlasíme s tím, že k tomu povinnému pojištění - zrušení povinného pojištění - dojde.
Tolik tedy k tomu, a ještě musím zmínit, že celkově tento sněmovní tisk hnutí ANO považuje za pozitivní, a to už z těch důvodů, které jsem tady říkala na začátku, že vyjasňuje pojmosloví a určitě přinese uspoření času a zjednoduší práci pracovníkům úřadů práce. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a znova se ptám, jestli ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě? Nikoho nevidím.
Návrh na vrácení zákona garančnímu výboru nepadl, zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Navrátil. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k písemnému pozměňovacímu návrhu pana poslance Víta Kaňkovského, který je v systému pod číslem 1851 vložen ze 7. 2. 2023.
A jako druhé mi dovolte, abych navrhl podle § 95 odst. 1 zákona o jednacím řádu návrh na zkrácení lhůty pro projednání mezi druhým a třetím čtením na 10 dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nikoho dalšího přihlášeného do obecné - pardon, podrobné rozpravy nevidím, podrobnou rozpravu tedy končím.
Jak už bylo řečeno, návrh na vrácení zákona garančnímu výboru nepadl, padl návrh na zkrácení lhůty... (Nápověda.) ... na 10 dnů, děkuji. Takže já zagonguji.
Hlasujeme o zkrácení lhůty na 10 dnů.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 60, přihlášeno 143 poslankyň a poslanců, pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat.
A já končím druhé čtení tohoto návrhu.
Otevírám bod číslo 2, kterým je
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 289/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr školství Vladimír Balaš. (K řečnickému pultu přichází ministr Baxa.) Takže pan ministr Baxa se toho ujme a já ho požádám o slovo. Prosím.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, jenom abych uvedl to podstatné, mě požádal pan ministr Balaš z důvodu své nemoci o to, abych tento návrh jménem vlády České republiky zde předložil, což tak s radostí činím, jako bych se přesunul do minulého volebního období, kdy bylo toto jedno z velkých témat, které se zde v Poslanecké sněmovně řešilo.
Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odůvodnil předložený návrh novelizace zákona o pedagogických pracovnících a novelizace školského zákona. Návrh navazuje na programové prohlášení vlády, které se týká zejména - respektive ten návrh se týká zejména záměru posílit postavení ředitele školy jako manažera, podpořit začínající učitele, realizovat reformu profesní přípravy učitelů akcentující zejména jejich praktické dovednosti, a záměrem je rovněž garantovat kvalitní platové ohodnocení učitelů. Dovolím si nyní zmínit několik klíčových bodů tohoto návrhu.
Co se týká části uznávání odborné kvalifikace, návrh obsahuje ustanovení, že ředitel školy může na dobu nejvýše tří let uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy a střední školy k výuce předmětů, které svým charakterem odpovídají absolvovanému studiu. Jenom doplním - jak kolegové, kteří se tímto tématem zabývají, jistě vědí, že se to týká především odborníků z praxe, kterým může ředitel uznat splnění předpokladu odborné kvalifikace učitele odborných předmětů, praktického vyučování nebo odborného výcviku, pokud jejich vzdělání a praxe odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a stejně tak to platí pro studenty magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně základních škol nebo středních škol. U konkrétního zaměstnance nesmí celková doba uznání předpokladu odborné kvalifikace přesáhnout tři roky ani v souhrnu u více zaměstnavatelů. To je jedna z pojistek v té velmi komplikované debatě o tom, zda je toto možné navrhovat.
Další novelizační ustanovení se týkají vzdělávacích programů pro pedagogické pracovníky. Na straně jedné návrh zužuje rozsah akreditací vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pouze na programy, jimiž se získává odborné kvalifikace pedagogického pracovníka, a na studia vedoucí k získání kvalifikačních předpokladů a dalších kvalifikačních předpokladů, typově studium pro ředitele. ***
