Čili já jenom chci říct, že to nebylo nic, co by napadlo nás, poslance nebo doktory, ale je to mnoho týdnů práce s oběma komorami, abychom našli konsenzus. Jak se rozhodne Sněmovna - samozřejmě je suverén, to bude jinak.

Takže to jsem chtěla jenom říci, těchto pár postřehů, a doufám, že si o tom ještě budeme povídat, a děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Definitivně je dohoda, že budeme pokračovat, kolegové s pozměňovacími návrhy jsou přítomni v sále.

Poprosím paní poslankyni Berkovcovou, připraví se paní poslankyně Zajíčková do obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo ještě jednou. Já bych vám tedy ráda představila stručně a zdůvodnila své dva pozměňovací návrhy. Vložila jsem pozměňovací návrh pod číslem 1863, tedy návrh ke sněmovnímu tisku 289, kde v dosavadní části prvního čl. 1 se v odst. 1 vypouští část věty "učitele druhého stupně základní školy nebo". Jedná se v podstatě o to, že uznání kvalifikace učiteli, který ji doposud nemá, by bylo možné pouze na středních školách, nikoliv na školách základních. Tím se vlastně vypouští nejvíce kontroverzní část § 9a, který je jako celek v rozporu se Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. A jak už bylo řečeno, proti tomu se postavila i celá řada školských organizací. Uznání kvalifikace učitelů na základní škole, kteří ji nemají, by mohlo vést k mnoha negativním důsledkům, především k deprofesionalizaci učitelství jakožto regulovaného povolání, k jehož výkonu je třeba nejprve splnit stanovené kvalifikační předpoklady, a těmi je v současné době absolvování studia učitelství na fakultách vysokých škol, které ho mají akreditováno, anebo absolvování 250hodinového doplňujícího pedagogického studia, které organizuje vysoká škola. Dalším negativním důsledkem může být i to, že původní zájemci o studium učitelství na vysokých školách raději zvolí jiný obor, protože budou moci kdykoliv nastoupit do školy jako učitelé i bez pedagogického vzdělání, A vzhledem k vysokému počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných základních školách včetně závažných postižení může člověk bez pedagogického vzdělání svým nekvalifikovaným vedením a působením jakožto učitel napáchat i řadu škod.

Druhý pozměňovací návrh pod číslem 1864 ke sněmovnímu tisku 289, tam v dosavadním bodě 99 se znění odst. 1 v § 24d mění na "Třídní učitel v mateřské, základní a střední škole vykonává ve třídě nebo třídách určených ředitelem školy práce související s přímou pedagogickou činností spočívající zejména v podpoře zdravých a funkčních vztahů mezi dětmi a žáky, ve vytváření bezpečného a podnětného prostředí pro vývoj, výchovu a vzdělávání žáků a dětí, ve spolupráci s jejich zákonnými zástupci a zaměstnanci školy." Původní návrh byl doplněn tak, aby se týkal i učitelů a dětí v mateřských školách. V české legislativě v současnosti chybí zákonné ukotvení činnosti třídního učitele, zatímco na Slovensku je činnost třídního učitele zakotvena v zákoně č. 317/2009 Zb., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. Jelikož se tato právní úprava na Slovensku osvědčila, navrhuje se implementovat ji i do české legislativy. Zatímco slovenský zákon zahrnuje mezi třídní učitele i učitele mateřských škol, původní vládní návrh novelizace zákona o pedagogických pracovnících bohužel učitelky mateřských škol opomíjí, proto se navrhuje doplnění jeho znění o učitelky a děti v mateřských školách. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za pozornost. Jenom k vašemu vystoupení - pozměňovací návrhy nebo pro jejich představení slouží spíše podrobná rozprava, stejně se budete muset k těm pozměňovacím návrhům v té podrobné rozpravě přihlásit, tak jenom propříště upozorňuji, že představování jednotlivých pozměňovacích návrhů patří spíše do podrobné rozpravy.

Paní poslankyně Zajíčková v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Mašek.

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuji. Já jenom zareaguji na pár témat, která tady zazněla. Chtěla bych se malinko vyjádřit k sociálnímu pedagogovi, který tedy není nakonec součástí - tato pozice není součástí novely zákona o pedagogických pracovnících. Nicméně bych chtěla říct, že si všichni uvědomujeme, že je to velmi důležitá a velmi přínosná role v každé škole. V souvislosti s covidem a vůbec v souvislosti s dobou, ve které žijeme, tato pozice je velmi významná a školám může pomoci. Akorát pokud jsem měla možnost mluvit s lidmi z terénu, s řediteli z terénu, tak jsem vlastně zavnímala, že mnozí ředitelé vlastně ještě tuto pozici nevnímají tak významně a vlastně se ani nedokážou zatím představit, co tato pozice může obnášet a jak jim může pomoci. Čili já se domnívám, že to, že dneska má každý ředitel možnost se v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský přihlásit k této pozici, zažádat si o ni v rámci výzvy, která právě probíhá, a může vlastně si vyzkoušet, co tato pozice sociálního pedagoga může obsahovat, tak to je ten správný krok. Protože až si to ten školský terén osahá, bude vědět, co sociální pedagog může, co už nesmí, kde je jeho role, kde tedy je jeho přínos, tak pak bude čas na to, abychom tuto pozici zakotvili do novely zákona o pedagogických pracovnících.

Čili jenom bych chtěla, aby tady zaznělo, že je to velmi užitečná, přínosná role, je to další vlastně podpůrná profese, která v těch školách je důležitá, ale není v současné době ještě vydefinovaná. Navíc, jak už tady zaznělo, je to na pomezí sociální oblasti, pedagogické oblasti, nepochybně by tady zase vznikla debata o tom, jestli název sociální pedagog je v pořádku, takže myslím si, dejme této pozici čas, určitě na ni myslíme a určitě ji v nejbližší době, pokud bude možnost, do novely zahrneme.

Pak bych se chtěla vyjádřit jenom krátce k provázejícímu učiteli. Už to tady také zaznělo, na půdě Poslanecké sněmovny proběhl kulatý stůl na téma provázejícího učitele. Sama přináším pozměňovací návrh se svými kolegy z koalice, který zkvalitňuje práci ve školách, a především zkvalitňuje přípravu učitelů nebo lidí na učitelské povolání, protože právě provázející učitel byl původně namířen pouze pro studenty vysokých škol, kteří se připravují na učitelské povolání, a tento pozměňovací návrh tuto pozici rozšiřuje i právě pro alternativní cestu pro získání kvalifikace učitele, tedy pro doplňkové pedagogické studium. Čili provázejícího učitele budou mít nejenom studenti vysokých škol, ale i ti, kteří si třeba v průběhu zaměstnání nebo například v průběhu studia - můžou to být studenti přírodovědeckých fakult, filozofických fakult - kteří si v době studia chtějí udělat tuto kvalifikaci, vlastně budou mít možnost toho provázejícího učitele.

A poslední, to je ten školský logoped. Já samozřejmě rozumím i argumentům klinických logopedů, já myslím, že tady toho už hodně zaznělo, nicméně pokud se ukáže, že tady je to opravdu dohoda obou těch asociací, jak zástupců klinických logopedů, tak Asociace školských nebo speciálních pedagogů, abych byla přesnější, a školských logopedů, pokud se ukáže, že to je jejich dohoda, tak osobně té změně názvu bránit nebudu. Pokud ale se ukáže, že ta dohoda tu není, tak tam smysl v terminologii školského logopeda vidím, a proč, to už jsem zdůvodnila v minulém příspěvku. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další z posledních v obecné rozpravě pan poslanec Mašek.

Načtu rychle dvě omluvy. Pan poslanec Kobza Jiří se omlouvá od 13.05 minut z pracovních důvodů, pan ministr Blažek Pavel od 13 hodin do 14.30 z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych touto formou načetl na mikrofon pozměňovací návrh, který vyplynul z dnešní poměrně bohaté diskuse. Ten návrh je jednoduchý. Doplňuje se text na konci odstavce v § 9a odst. 1 o následující znění: Pokud zaměstnanec zahájí takové studium nejdéle do tří let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat, může mu ředitel školy prodloužit výkon pedagogické činnosti do ukončení takového studia, nejdéle však do doby pěti let.

Zdůvodnění: Krátké zdůvodnění je to, že jsme se tady bavili o tom, že je potřeba získávat nové pedagogy a na druhou stranu, ale je potřeba i trvat na tom, aby ti pedagogové měli příslušné vzdělání. Ten svůj návrh, respektive návrh Jiřího Maška, Heleny Válkové, Ivany Mádlové a Bereniky Peštové, beru tak, že tam je hledání dobrého kompromisu, protože tady bylo řečeno, že je potřeba mít kvalitní pedagogy, ale ten původní návrh je vlastně po třech letech ztrácí, a ztrácí některé z těch, kteří jsou perspektivní a měli by na výkon té činnosti. Měli bychom nechat volnost řediteli školy, aby o tom rozhodl, dát mu vůbec ten prostor. ***