(12.30 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)

Součástí jsou doprovodná novela o vodovodech a kanalizacích, která upravuje pravidla přístupu k vodohospodářské infrastruktuře a oblast poskytování informací o dodávání pitné vody odběratelům. Tuto část zákona připravilo Ministerstvo zemědělství.

Návrh obsahuje zrušení zmocnění finální vyhlášky č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do tří let, a to z důvodu odstranění duplicity. Ta problematika je uvedena vyhláškou a je již pokryta jinými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 86/2011, o technických požadavcích na hračky.

Konečně návrh uvádí český právní řád do souladu s unijní úpravou. V případě jeho nepřijetí nesplní Česká republika své závazky vyplývající z členství v Evropské unii. Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny doporučil s návrhem vyslovit souhlas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 311/1.

Poprosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro zdravotnictví, paní poslankyně Michaela Šebelová, a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milí kolegové a kolegyně, vážení ministři, zdravotnický výbor se jako garanční výbor tímto návrhem zákona zabýval na své 19. schůzi dne 1. února a přijal následující usnesení:

"Po úvodním slově náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice, zpravodajské zprávě poslankyně Michaely Šebelové a po rozpravě výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 311;

II. zmocňuje zpravodajku výboru, poslankyni Michaelu Šebelovou, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky popřípadě navrhla i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

III. pověřuje zpravodajku výboru, poslankyni Michaelu Šebelovou, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny" - což jsem právě učinila.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, za vaši zprávu zpravodajky.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím přihlásili paní poslankyně Šebelová, paní poslankyně Ochodnická, pan poslanec Smetana a paní poslankyně Adamová.

Poprosím, aby jako první vystoupila paní poslankyně Šebelová.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Spolu s koaličními kolegy k tomuto tisku předkládáme tři pozměňovací návrhy, se kterými bych vás chtěla seznámit. Nejprve je to pozměňovací návrh, který předkládáme s kolegou Bohuslavem Svobodou, Martinou Ochodnickou, Tomem Philippem a Klárou Kocmanovou, a týká se snížení administrativní zátěže, která je kladena na provozovatele takzvaných prioritních prostor, protože tento zákon ukládá povinnosti, pokud jde o posouzení a řízení rizika přítomnosti ukazatele olovo v pitné vodě v souhrnné kategorii nazývané osoby provozující prioritní prostory, a za tyto prioritní prostory se pak považují prostory staveb, v nichž jsou provozovány školy a školská zařízení, pak také, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, dále zdravotnická zařízení, provozovny stravovacích služeb, zařízení sociálních služeb a provozovny stravovacích služeb. Jedná se o to, že mnohé tyto provozy jsou provozovány v moderních budovách, ve kterých nehrozí riziko výskytu olova ve vodě, proto tedy navrhujeme, aby osoby provozující prioritní prostory z hlediska přítomnosti ukazatele olovo v pitné vodě neměly povinnost doplňovat provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v případě, že výsledné riziko přítomnosti olova bude nízké, a nebude tedy třeba přijímat žádná opatření k nápravě stavu. Tedy na úvod všechny tyto prioritní prostory, protože ochrana zdraví je pro nás důležitá, budou muset provést jednoduchou analýzu, ale v případě, že to riziko vyhodnotí jako nízké, nebudou muset potom další úkony dělat.

Dále navrhujeme zjednodušení administrativního postupu v rámci zpracování, posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu pro subjekty, které doposud neměly povinnost předkládat provozní řád, kde tyto subjekty budou příslušný orgán ochrany veřejného zdraví pouze informovat, a nebudou tak vystaveny složitému schvalovacímu procesu provozních řádů.

Tento pozměňovací návrh dále odstraňuje nesystematický pojem užitkové vody, který je legislativně technickou chybou, a navrhuje také změnu účinnosti vzhledem k tomu, že původní navrhovaný den nabytí účinnosti již uběhl.

Chtěla bych k tomu ještě uvést, že v případě, že se ukáže potřeba učinit opatření pro redukci vlivu olova na pitnou vodu, bude muset potřebná nápravná opatření činit samotná škola, nikoliv majitel budovy. Opatření může být celá škála od režimových opatření, která pouze zavedou pravidla používání vodovodu, například odtečení vody s větší koncentrací olova, přes výměnu trubek, což provádí majitel, pokud k tomu bude ochoten, pokud ale ne, tak máme jiné možnosti, kdy může být nařízeno zajištění náhradního zdroje pitné vody, například výdejníky vody, vodou balenou a tak dále.

Návrh zákona samozřejmě řeší i sankce. Tady pouze uvádím, že krajská hygienická stanice při hodnocení vhodnosti použitých opatření vždy přihlíží k situaci například školy nebo dalšího provozovatele a k místním podmínkám, tedy včetně zhodnocení například neochoty majitele budovy vyměnit vodovodní trubky. Přetrvávající existence vodovodních trubek s nadměrným obsahem olova tedy nebude důvodem k zákazu provozování školy v dané budově, neboť existují náhradní způsoby zajištění přístupu žáků respektive studentů, zaměstnanců a dalších osob k nezávadné pitné vodě, například již zmíněnými výdejníky vody, balenou vodou a tak dále.

Potom předkládáme s kolegy druhý pozměňovací návrh, v systému nahraný jako pozměňovací návrh 1907, který se týká nových recyklačních technologií a transponuje nařízení Evropské unie. Za účelem vymahatelnosti pravidel vyplývajících z nařízení navrhujeme rozšíření pravomoci krajských hygienických stanic o posuzování nových recyklačních technologií, produkujících materiály a předměty z recyklovaných plastů. Cílem je zabezpečit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví při zvyšování recyklovaného obsahu v potravinových obalech a podobných materiálech i s ohledem na stále probíhající vývoj a inovace.

A pak předkládáme třetí pozměňovací návrh, označený v systému jako pozměňovací návrh 1910, s kolegy Ivanem Bartošem, Bohuslavem Svobodou, Martinou Ochodnickou a Tomem Philippem. Tento pozměňovací návrh zakotvuje povinnost krajských hygienických stanic informovat o zahájení řízení o žádosti o povolení provozu zdroje nadlimitního hluku nebo vibrací dotčené obecní úřady, tedy se budou hlásit řízení o výjimce z hlukových limitů.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Ochodnická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Martina Ochodnická: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, paní ministryně, dovoluji si před vás předstoupit s pozměňovacím návrhem k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Pozměňovací návrh je nahraný v systému pod číslem 1916 a předkládáme jej společně s paní poslankyní Michaelou Šebelovou, Tomem Philippem, Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš, Klárou Kocmanovou a paní profesorkou Věrou Adámkovou.

Náš pozměňovací návrh řeší zdravotní průkazy, známé široké veřejnosti jako takzvané potravinářské průkazy, které jsou povinné pro všechny, kteří pracují v potravinářství. V rámci debyrokratizace státu navrhujeme zdravotní průkaz jako doklad o zdravotním stavu osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné zrušit.

Zdravotní průkaz je v současnosti možné žadateli vydat i na dobu neurčitou a s neomezenou platností. Pokud je tak tedy někomu vydán zdravotní průkaz například v souvislosti s plánovaným krátkodobým výkonem práce spočívajícím v doplňování zboží, točení zmrzliny a podobně, může tento stejný potravinářský průkaz využít i po několika letech, a to ke zcela jiné činnosti, například související se zpracováním surového masa.

Vydání zdravotních průkazů je svěřeno praktickým lékařům a je ponecháno na jejich uvážení, zda zdravotní průkaz vydají, či nikoliv. Prohlídka, která je za tímto účelem prováděna, nenahrazuje vstupní prohlídku do zaměstnání a není tak zapotřebí například vzorek ranní moči ani komplexní fyzikální vyšetření. Veřejnosti jistě nejsou neznámy případy, kdy jsou zdravotní průkazy vydávány téměř bez jakékoliv důkladnější prohlídky, takřka po letmém nahlédnutí do zdravotní dokumentace a krátkém zhodnocení zdravotního stavu posuzované osoby toliko na základě jejího aktuálního vzezření. Na základě ohlasu veřejnosti je možné se domnívat, že takové případy nejsou ojedinělé. Sama jsem absolventkou hotelové školy a v gastronomii jsem pracovala dlouhé roky. Dosud mám v šuplíku takový potravinářský průkaz schovaný. Měl by být totiž platný. Nevypovídá nic o mém aktuálním zdravotním stavu, a přitom mohu pracovat v gastronomii bez problémů. Zodpovědnost tedy dle našeho návrhu nadále ponesou zaměstnavatelé. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP