Pan ministr na to ale reagoval a já jsem ráda, že na to reagoval. On se sešel s Evropskou komisí, Evropská komise poslala stanovisko k těmto problémům, které jsme tady vznesli, a z toho stanoviska tedy, byť samozřejmě Evropská komise hned v úvodu píše, že jde o neformální stanovisko, že to formální může poskytnout pouze Evropský soudní dvůr, ale připustila možnost vykládat, že Česká republika může působit jako samostatný zadavatel.

Já tedy k tomuto, protože je to černé na bílém od Komise - kdo by měl zájem se s tím seznámit, přímo se stanoviskem Evropské komise, tak mu to samozřejmě nabízím. Je to tady docela důkladně popsáno. Byť jsem se obrátila na Parlamentní institut, on říkal, že na svém původním stanovisku nic nemění, ale já si myslím, že tím, že máme alespoň o co se opřít, tak bychom tento pozměňovací návrh nemuseli už dále nějak zásadním způsobem rozporovat. My za klub hnutí ANO - protože samozřejmě je to neformální stanovisko Evropské komise, Parlamentní institut nezměnil své stanovisko - pravděpodobně k tomu budeme mít neutrální postoj. Ale je potřeba tady spravedlivě říci, že se k tomu pan ministr postavil čelem a nějakým způsobem se snažil svůj pozměňovací návrh obhájit.

Druhý pozměňovací návrh, který je ale také opravdu z našeho pohledu trošku na hraně s transpozicí evropské směrnice a s názorem evropské směrnice, protože už za svého působení jsem se ptala, zda je možné, aby si členský stát sám dával do svého zákona o zadávání veřejných zakázek další důvody pro vyloučení, a Evropská komise tehdy napsala, že takto postupovat nejde, protože je potřeba zachovávat rovnost na trhu a tak dále. O co tady vlastně jde? Tady je potřeba si říci, že pozměňovacím návrhem pana Michálka se vlastně překlopil paragraf zákona o střetu zájmů přímo do zákona o zadávání veřejných zakázek a v tom je právě ten konflikt správních norem, který my jsme už řešili za našeho působení, že zákon o zadávání veřejných zakázek je skutečně postaven na transpozici evropské směrnice, která neumožňuje automaticky vyloučit. Každý uchazeč o veřejnou zakázku musí mít prostor na to, se obhájit, prostě vysvětlit to své počínání, ať už jde o kartelové dohody, nebo samozřejmě i o potenciální střet zájmů, kdežto zákon o střetu zájmů v § 4 úplně natvrdo uvádí, že kdo je ve střetu zájmů, prostě má být vyloučen z veřejné zakázky, a tam došlo ke kolizi dvou právních norem. Přesně na to jsme se vlastně ptali Evropské komise a ona napsala, že skutečně zákon o zadávání veřejných zakázek nemůže být postaven na automatickém vylučování, a z toho důvodu my jsme se snažili tedy o to, abychom nějakým způsobem ještě ten pozměňovací návrh upravili, protože ten pozměňovací návrh je bohužel postaven na tom, že tam je to tvrdé vyloučení, to znamená bez možnosti se obhájit, takzvaně se ospravedlnit. Je samozřejmě na zadavateli, jak to ospravedlnění potom vezme, ale ta možnost tam prostě být musí. A já bych chtěla požádat, protože já tady k tomu mám samozřejmě spoustu materiálů - chtěla bych i poděkovat panu předsedovi Michálkovi, který mně poskytl stanovisko Ministerstva spravedlnosti - ale i ve stanovisku Ministerstva spravedlnosti je napsáno, a doslova cituji: "K tomu se dále doplňuje, že při hodnocení proporcionality mají členské státy přihlížet mimo jiné k tomu, zda jde o generální neslučitelnost s následkem automatického vyloučení dodavatele ze všech zakázek na daném úseku a zda opatření brání dodavateli prokázat, že jeho participace v soutěži nepředstavuje riziko pro její volnost nebo transparentnost." Bohužel, takto ten pozměňovací návrh není.

Já jsem moc ráda, že jsme našli nějakou společnou řeč, že se snažíme hledat z tohoto východisko, a proto bych chtěla navrhnout ctěné Sněmovně, abychom tento zákon vrátili do druhého čtení, abychom mohli udělat ještě některé úpravy, protože si myslím, že když se na těch úpravách dohodneme, pak už to opravdu půjde velmi rychle, protože tady také bych chtěla, aby ministerstvo nebylo vystaveno nějakým sankcím ze strany Evropské komise, takže si myslím, že by to bylo ku prospěchu věci. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další s přednostním právem se hlásí pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Vážený, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych nejdříve začal shrnutím toho, co budu navrhovat, potom bych to podrobněji rozvedl.

Za prvé tedy vzhledem k tomu, že jsme dospěli k politické dohodě o dalším postupu v této věci, bych navrhl, abychom opakovali druhé čtení tohoto návrhu zákona podle § 95, odst. 2, a následně tedy navrhnu vzhledem k tomu, že to je projednáno a odsouhlaseno všemi politickými kluby v Poslanecké sněmovně, abychom na základě usnesení 1231 ze 7. volebního období v této situaci, kdy nám hrozí sankce za neimplementaci a kdy s tím všechny kluby v Poslanecké sněmovně souhlasí, abychom opakovali druhé čtení neprodleně po skončení tohoto bodu, čili abychom to zařadili jako nový bod programu schůze v této mimořádné situaci.

Ještě bych krátce ale okomentoval to, co tady zaznělo od paní poslankyně Dostálové. My jsme probírali soulad těch pozměňovacích návrhů s evropským právem. Požádali jsme Ministerstvo spravedlnosti, aby zpracovalo stanovisko k otázce slučitelnosti zákazu zadávání veřejných zakázek společnostem vlastněným členem vlády s ústavním a evropským právem. Je k tomu potřeba předeslat, že touto otázkou se Ústavní soud zabýval a že Ústavní soud to posoudil tak, že v nálezu spisová značka Ústavního soudu 4/17, bod 205, uvedl Ústavní soud, že § 4b zákona o střetu zájmů představuje ve vztahu k zákonu o zadávání veřejných zakázek lex specialis posterior, který má aplikační přednost před lex generalis priori, a zdůraznil, že úmyslem zákonodárce nebylo stanovit pravidla pro střet zájmů s tím, že jim bude moci být uniknuto použitým jimi nesladěných jiných zákonů, takže jejich ustanovení nelze použít tam, kde by se dostala do rozporu s účelem úpravy v zákoně speciálním, který stanoví pro zvláštní předmět regulace, tedy střet zájmů, zvláštní pravidla. V této souvislosti někdy se objevující argument, že použití kolizního pravidla speciality nevede k jednoznačnému závěru, proto neobstojí. Již dle současné právní úpravy je ve světle rozhodovací činnosti Ústavního soudu postaveno najisto, že § 4b zákona o střetu zájmů má být aplikován jako samostatný a svébytný důvod pro vyloučení uchazeče o veřejnou zakázku ze zadávacího řízení, jsou-li naplněny podmínky uvedené v jeho hypotéze. To znamená, když to shrnu pro neprávníky: Ústavní soud už posuzoval jednou tuto materii, dospěl k závěru, že je v souladu s ústavou, a naopak nedospěl k závěru, že ji má předložit pro rozpor, že ji má předložit Soudnímu dvoru Evropské unie. To, co Ministerstvo pro místní rozvoj, které zpracovávalo tento návrh, chce, aby byla jasnější otázka interpretace těchto dvou právních předpisů - na jedné straně zákona o střetu zájmů, na druhé straně zákona o veřejných zakázkách, aniž by docházelo k zásadnímu významovému posunu. Čili už dneska ta právní úprava materiálně je jasná.

Jenom abych krátce ještě odůvodnil problematiku souladu s právem Evropské unie. Jde tam o precedent Soudního dvora Evropské unie v případě Michaniki AE, což je řecká společnost, a v daném případě šlo o jiné skutkové okolnosti. Tam to bylo daleko širší, kdy soudní dvůr skutečně dovodil, že v rozporu se zadávací směrnicí, a pokud členský stát stanoví svoje pravidla takovým způsobem, že vyloučí ze zakázek plošně všechny osoby, které mají nějakou funkci v mediálních společnostech. V té úpravě, kterou navrhujeme my, rozsah osobní působnosti je podstatně užší, vztahuje se pouze na členy vlády, a v podobě, ve které ji navrhujeme, už platí víceméně v Rakousku. Tam je potřeba říct, že ta úprava je maličko odlišná v tom, že vždycky ten zákaz se vztahuje pouze ve vztahu k příslušné úrovni subjektů veřejné správy, kterého se týká, nikoliv ke všem veřejným zakázkám, ale víceméně jde o obdobný princip, kde nejsou dány důvody, kterými je možné vyloučit to, že tam dochází ke střetu zájmů.

Nicméně vzhledem k tomu, že jsme byli i tady pod tlakem od opozice, aby vůbec byl projednán tento návrh zákona, tak jsme se dohodli. Je to i vstřícný krok z naší strany, aby bylo možné načíst pozměňovací návrh, který upravuje tuto záležitost ve druhém čtení.

Ještě řeknu jednu věc: ty parametry, které Soudní dvůr Evropské unie stanovil, se týkají odborné způsobilosti, takže ta aplikace by měla být, respektive ty důvody vyloučení by se měly týkat odborné způsobilosti. Tam se skutečně uplatní to, že ten výčet má být taxativní. ***