(Jednání pokračovalo v 6.03 hodin.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobré jitro, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Je 6.03, budeme tedy pokračovat v projednávání stavu legislativní nouze, respektive potvrzení stavu legislativní nouze. Eviduji zájem o vaše odhlášení, i když nebudeme nic hlasovat. Tak vás tedy prosím, abyste se opětovně přihlásili svými identifikačními kartami, protože jsem vás právě odhlásila.
S faktickými poznámkami je nyní přihlášená paní předsedkyně Schillerová, kterou tady ale nevidím, takže jí faktická poznámka propadá. Nyní je přihlášen pan poslanec Haas, kterého ale také nevidím. A pan poslanec Kolovratník. Ani ten není přítomen.
Protože se nacházíme v rozpravě, nikdo není přihlášen s přednostním právem, nyní by měl tedy vystoupit přihlášený pan poslanec Koten, který tady je přítomen. Prosím o ztišení. A předávám vám slovo.
Poslanec Radek Koten: Dobré ráno. Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení páni ministři, nebo ministře spíš...
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ministři. Jsou tady dva.
Poslanec Radek Koten: Jsou? Tak pardon. Tak ministři. Dámy a pánové, já se budu tedy vyjadřovat ke stavu legislativní nouze. Je to tedy stav ustanovený § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Já tady nyní tedy ještě pro jistotu zopakuji, jak je možné ho vyhlásit a za jakých mimořádných okolností. Kdy jsou tedy zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.
Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády, a to podle jednacího řádu, a může být vyhlášen na dobu určitou. Při vyhlášeném stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednáván ve zkráceném jednání. Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dále znovu ještě před projednáním návrhu zákona hlasuje, zda stav legislativní nouze trvá a zda jsou dány podmínky pro zkrácené jednání konkrétního zákona. Tato procedura projednávání návrhu zákona ve zkráceném jednání nemá první čtení. Předseda přikáže návrh přímo výboru a určí nepřekročitelnou lhůtu, do níž musí výbor předložit usnesení. Poté se koná rovnou druhé čtení návrhu zákona, přičemž může být upuštěno od obecné rozpravy, o čemž se usnese Sněmovna. Řečnická doba může být zkrácena na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona se může konat bezprostředně po druhém čtení.
Přesnější vymezení podmínek vyhlášení stavu legislativní nouze je možné nalézt v nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2011. Je to tedy nález Pl. ÚS 55/10 č. 80/2011 Sb.
Proč jsem to tady zopakoval? No protože je to důležité. Já jsem si tady totiž nálezy Ústavního soudu týkající se legislativní nouze vytáhl, a protože opakování je matka moudrosti, tak nyní si je tedy zopakujeme.
K nálezům Ústavního soudu týkajícím se legislativní nouze Ústavní soud rozhodl dne 1. března 2011 nálezem spisová značka Pl. ÚS 55/10 v závorce (80/2011 Sb.) o zrušení zákona č. 347 2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Důvodem pro zrušení zákona bylo neústavní použití institutu legislativní nouze Poslaneckou sněmovnou. Posléze ze stejných důvodů Ústavní soud zrušil i novelu zákona o stavebním spoření. Je to tedy Pl. ÚS. 53/10 č. 119/2011 Sb. Oba tyto nálezy rozšiřují zvláštní kostrbatou řadu rozhodnutí Ústavního soudu, která vytváří jeden z pilířů vzájemného vztahu Parlamentu České republiky a Ústavního soudu. Kromě toho jsou oba nálezy zajímavým případem použití některých doktrín Ústavního soudu. Dále jsou tyto nálezy nepominutelné tím, že v nich byla prozatím asi nejvíce narušena dominantní doktrína Ústavního soudu, kterou je doktrína materiálního pojetí právního státu.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já poprosím kolegyně a kolegy o ztišení.
Poslanec Radek Koten: Děkuji. Kdy je tedy legislativní nouze ústavně konformní? Ústavní soud se při posuzování obou případů nejdříve vyrovnával se svým tvrzením obsaženým v nálezu týkajícím se snížení platů soudců. Tady jsme zase opět u nějakých příjmů. Tedy za prvé, jednalo se v podstatě o shodný případ procesního jednání Poslanecké sněmovny jako v níže analyzovaných případech. Vláda iniciovala urychlení legislativního procesu novely zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Dále, za druhé, prostřednictvím návrhu na vyhlášení stavu legislativní nouze snížení svých platů poté napadli sami soudci, mimo jiné namítli i nesprávné použití procedury legislativní nouze. Ústavní soud aplikoval v předmětném nálezu ohledně stavu legislativní nouze v rámci svého předporozumění zásadu či doktrínu minimalizace zásahu vyslovenou již dříve, například v nálezu Pl. ÚS 7/03 č. 512/2004 Sb. Není-li úprava legislativního procesu, jež je součástí jednoduchého práva, vyjádřením ústavního principu i její případné porušení degradační důvod - tři tečky - pro nedodržení ústavně předepsaného způsobu přijetí zákona nebo jiného právního předpisu nezakládá. V nálezu tedy týkajícím se zrušení snížení platů soudců Ústavní soud konstatoval, že nebude vzhledem k uvedené zásadě zasahovat do procesních postupů Poslanecké sněmovny, pokud postupy neporušují některý z ústavních principů.
Pokud se týká přímo legislativní nouze, nebude Ústavní soud zasahovat zejména tehdy, pokud se pro legislativní nouzi vyslovila výrazná většina poslanců a zároveň se nezformovala výrazná menšina proti. ***
