(6.50 hodin)
(pokračuje Karla Maříková)

Podle nynějších pravidel průměrná starobní penze měla vzrůst od června o 1 770 korun. Vládní návrh počítá s růstem o 760 korun. Vláda má na jednu stranu dostatek finančních prostředků, aby poslala na Ukrajinu zbraně v hodnotě 40 miliard, z logiky věci budeme muset nakoupit nové zbraně, což není zadarmo. Podle vlády je v pořádku navýšení platů ústavních činitelů, ale navýšení důchodů, které plyne z vysoké inflace, podle vlády v pořádku není, tuto skupinu chce vláda okrást, a to ještě v legislativní nouzi. Vláda má peníze na uprchlickou krizi z Ukrajiny, ale nemá peníze pro důchodce. Nemám nic proti pomoci lidem v nouzi, ale nesmí být na úkor našich občanů. Výdaje státu a samospráv spojené s příchodem uprchlíků z Ukrajiny před válkou dosáhly do konce ledna 28,5 miliardy korun, z toho šlo 20,6 miliardy ze státního rozpočtu. Pokud tedy máme finanční prostředky pro občany Ukrajiny, tak musíme mít pro naše občany.

To, že máme dostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu pro valorizaci důchodů a nedojde k hospodářským škodám, jasně řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce sám ministr financí Zbyněk Stanjura. Už tímto jasně všechny utvrdil, že nejsou podmínky pro to, projednávat tento zákon v legislativní nouzi.

Zbrzdění červnové, a tím i následných valorizací penzí je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí. Proč tedy vláda nestabilizuje veřejné finance zmrazením platů politiků? Proč vláda nehledá úspory též kdekoliv jinde, kam sype peníze daňových poplatníků? Proč konečně nezačne redukovat nenasytný státní aparát? Proč podporuje politické neziskovky a dává dávky těm, kteří systém zneužívají? A co začít šetřit na zbytečných výdajích? Co předražené armádní zakázky? Proč vláda nešetří zde? Pokud tak vláda neučiní a chce šetřit na občanech, kteří celý život pracovali a podíleli se na chodu státu, tak nemá ve vedení naší země co pohledávat.

Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády, podle jednacího řádu může být vyhlášen na určitou dobu. Při vyhlášeném stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání...

Já se omlouvám, paní předsedkyně, ale mohla byste požádat pány ministry, aby si šli tedy povídat ven, protože je to nepříjemné, když slyšíte za zády, jak někdo hovoří.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji. Už se ztišili a učinili tak bez mé výzvy. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Karla Maříková: Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dále znovu, ještě před projednáním návrhu zákona, hlasuje, zda stav legislativní nouze trvá a zda jsou dány podmínky pro zkrácené jednání u konkrétního zákona. Procedura projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání nemá první čtení, předseda přikáže návrh přímo výboru a určí nepřekročitelnou lhůtu, do níž musí výbor předložit usnesení. Poté se koná rovnou druhé čtení návrhu zákona, přičemž může být upuštěno od obecné rozpravy, o čemž se usnese Sněmovna. Třetí čtení návrhu zákona se může konat bezprostředně po druhém čtení.

Přichází na řadu úprava čl. 17 legislativních pravidel vlády. Prvně si to pojďme ujasnit, k čemu nám legislativní pravidla vlády vlastně jsou. Tato pravidla, jak vychází z jejich názvu, mají za úkol sjednotit postup ministerstev a jejich ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů a přispět ke zvýšení úrovně tvorby právního řádu. Jsou to vlastně taková pravidla hry při přípravě vládních návrhů zákona, nicméně jimi se, byť nezávazně, řídí, nebo by se měly řídit - je to pak přece jen krapet jednodušší, když dodržují všichni stejnou štábní kulturu - i návrhy zákonů ostatních, jako poslanecké i senátní.

Ve zmiňovaném čl. 17 těchto legislativních pravidel vlády se říká, že je-li vyhlášen stav legislativní nouze a návrh zákona má být projednán ve zkráceném jednání, to je dle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, platí pro přípravu tohoto zákona následující výjimky. Za prvé, návrh zákona se vypracovává bez předchozího věcného záměru. Za druhé, návrh zákona vypracovává v případě, kdy je jinak k tomu příslušný ústřední orgán státní správy, vládou určené ministerstvo. Za třetí, návrh zákona se zašle k připomínkám hlavním připomínkovým místům, a považuje-li tento orgán, který návrh zákona vypracoval, za potřebné, zašle návrh zákona k připomínkám i dalším připomínkovým místům. Lhůtu pro sdělení připomínek stanoví člen vlády, který návrh zákona k připomínkám zašle. Za čtvrté, k návrhu zákona předloženému vládě zaujímá stanovisko předseda Legislativní rady. Současně vládní návrh zákona zasílá předseda vlády předsedovi Poslanecké sněmovny a k informaci předsedovi Senátu a prezidentovi republiky.

Takže když si to zkrátíme a zjednodušíme co nejvíce, stav legislativní nouze má za cíl za mimořádných okolností urychlit projednání vládních návrhů zákona ve zkráceném jednání. Je možné jej využít pouze tehdy, pokud je třeba zabránit nenávratným nebo obtížným, nenapravitelným škodám na základních zájmech společnosti nebo zabránit reálným značným škodám na majetku. Prostě a jednoduše tehdy, když hrozí nebezpečí či v nebezpečí už jsme a je třeba urychleně jednat bez zbytečných průtahů.

Moc zákonodárná by měla s aktivací režimu legislativní nouze souhlasit jen s největší zdrženlivostí, nejen proto, že tento režim dramaticky omezuje parlamentní debatu nad vládními návrhy zákonů, ale i proto, že tento režim zpětně legitimizuje stav, v němž vláda předkládá Parlamentu návrhy zákonů, které nebyly dostatečně diskutovány a jejichž dopady a souvislosti nebyly dostatečně vyhodnoceny.

Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadně mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na pouhé vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Nelze akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využije jednacím řádem stanovené prostředky.

Z hlediska zákonných podmínek změna zákona pro snížení valorizace důchodů nesplňuje podmínky přijetí v režimu legislativní nouze.

K institutu legislativní nouze se vyjádřil v minulosti i Ústavní soud. Nález Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2011. Podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze není jen hrozba určitých negativních důsledků, ale především existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.

§ 99 odst. 1 (zákona) č. 90/199 (1995) Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny: Za mimořádnou okolnost, posuzováno prizmatem ústavních principů, je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů, vnitřních i vnějších, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy.

Právě ona mimořádnost odůvodnění, nezbytnost bezprostřední reakce ze strany zákonodárce a s tím související omezení ústavních principů jež se vztahují k parlamentní proceduře. Závěr o existenci této mimořádné okolnosti tak musí mít rozumný základ a musí být předložen (podložen?) skutkovými okolnostmi. Její typová závažnost musí být přitom srovnatelná s čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Za mimořádnou okolnost nelze považovat, že vláda byla do této doby nečinná a nevyužila klasického legislativního procesu. Praxe Poslanecké sněmovny je nicméně taková, že důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze jsou formulovány velmi obecně a vykládány poměrně široce. Samotný stav legislativní nouze není rozhodně užíván výjimečně a s respektem jak k právům opozice, tak k základním demokratickým principům ovládajícím legislativní proces. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Bašta, není však přítomen, v tom případě následuje vystoupení pana poslance Kettnera, který přítomen je, a připraví se pan poslanec Síla. Prosím, máte slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP