(8.40 hodin)
(pokračuje Radek Rozvoral)

Vážené dámy a pánové, výdaje na vyplácení důchodů se v České republice dle údajů zveřejněných na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly v roce 2022 v částce 595 miliard korun. Dle uvedených statistik Českého statistického úřadu vychází dnes na jednoho seniora tři lidé v produktivním věku, za dvacet let to budou dle predikce Českého statistického úřadu už jen dva lidé v produktivním věku a za čtyřicet let to budou tři lidé, ale na dva seniory.

Vrátím se k tomu, proč trváme na řádném projednání této vládní novely, změny zákona o důchodovém pojištění, tradičním legislativním procesem upraveným jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Jde o velmi citlivou věc, neboť se týká 2 360 000 starobních důchodců a je mezi nimi i čtvrt milionu lidí, kteří pobírají tuto dávku sociální podpory v částce nižší, než je 14 000 korun. Z těchto peněz se opravdu nedá vyžít. Nyní podle platných zákonných pravidel by se měl od letošního června zvýšit v důsledku výše inflace v České republice průměrný důchod o 1 770 korun měsíčně. Fialova vláda ale chce pomocí této vládní novely změnit zákon o důchodovém pojištění, čímž by se průměrný měsíční důchod zvýšil pouze o 760 korun měsíčně. To by mělo za následek, že by připravila příjemce všech důchodů v České republice průměrně o více než 1 000 korun měsíčně. To považujeme v hnutí SPD za hanebnost, neboť vláda tímto sebere peníze těm nejvíce zranitelným čili seniorům v důchodovém věku, zdravotně postiženým a osobám pobírajícím vdovské a sirotčí důchody. Zásadně odmítáme všechny vládní argumenty obsažené v důchodové zprávě této novely vládního zákona snižující výši valorizačního příspěvku průměrně o více než 1 000 korun měsíčně každému příjemci této dávky, která mu je dle platných zákonů zajištěna.

Vláda by si měla veřejně přiznat, že k valorizaci důchodů dochází proto, že Fialův kabinet zcela zásadně a ve všech směrech podcenil boj s inflací. Vláda totiž měla jiné priority, jako je například předsednictví Rady Evropské unie, nadstandardní výdaje spojené s konfliktem na Ukrajině, prosazování projektu v rámci šíleného zeleného plánu Green Dealu a mohl bych pokračovat dále. Problémy českých občanů Fialova vláda neřešila, tak jak by měla, a proto by se měla všem našim lidem veřejně omluvit a v nejlepším případě sama podat demisi.

Za velmi smutné považujeme arogantní jednání a vystupování celé vlády a poslanců ze stran vládní pětikoalice, kdy už z počátku loňského roku bylo ze stran opozičních poslanců navrhováno plno hodnotných návrhů, pomocí kterých šlo zamezit tak vysoké inflaci. Jako jeden z mnoha uvedu návrh na zastropování cen u výrobců energií. Vláda ale volí jiné způsoby, jak čelit důsledkům tak vysoké inflace, nyní je to odebrání peněz našim seniorům a zdravotně postiženým.

Všichni poslanci za hnutí SPD budou hlasovat proti tomu, aby byla novela vládního zákona, která mění zákon o důchodovém pojištění, projednávána ve zkráceném jednání. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je tady faktická poznámka pana poslance Bendy, ale ten není ani přítomen v sále, tak tady se někdo musel splést... Kdo jste se hlásil s faktickou z místa? Ale... Tady je faktická poznámka pana poslance Bendy, pan Benda tady není... Vy jste se možná, protože jste byl... (Ukazuje k místu poslance Bendy.) Tak opravdu poprosím dávat si na takovéto věci pozor. Odhlašuji jej, ale pane poslanče, víme, jak je tady to citlivá záležitost. (Poznámka mimo mikrofon.) Tak, pan poslanec Juchelka se omylem opřel o šedé tlačítko u pana předsedy Bendy. Nicméně následuje vystoupení pana poslance Síly a připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, pane ministře, dovolte, abych se také vyjádřil k dnešnímu tématu, což je posouzení podmínek pro projednání sněmovního tisku 392 ve zkráceném jednání.

Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní lidská práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.

Vážené dámy a vážení pánové, dnes se nacházíme skutečně v mimořádné situaci, kdy jsou zásadním způsobem ohroženy základní životní podmínky, jako je bydlení, teplo, energie, potraviny a další, pro necelý milion našich spoluobčanů v důsledku inflace a z toho vyplývající drahoty, která by se dala přirovnat a přímo spadá do obrazu života padesátých let minulého století.

V této situaci nyní projednáváme novelu zákona, která má ještě zhoršit stávající již nedobré životní podmínky našich seniorů, a to přímo ve zkráceném jednání. V tomto přikáže předseda Sněmovny tisk jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. Navrhne též lhůtu, do které má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit. Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší. Ale pokud má vláda stoosmičku a chce jakýkoliv zákon protlačit, zruší projednávání k posouzení, zda stav legislativní nouze trvá, a odhlasuje si, že trvá, což je podmínkou toho, že si může ve stavu legislativní nouze protlačit, opět stoosmičkou, projednávání vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání.

Neshledá-li důvody pro mimořádný postup, návrh zákona ve zkráceném jednání neprojedná. Ale vláda má zásadní důvod, proč musí spěchat s projednáním protlačení odebrání důchodů 7 000 korun do konce roku našim důchodcům, protože možnost pro tento krok jí ze zákona končí 22. března tohoto roku, čili času již nemá mnoho.

Ve zkráceném jednání se neužije ustanovení § 90 a 91 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny o prvém čtení návrhu zákona. Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezí řečnickou dobu dokonce až na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtení druhém. Ustanovení § 54 odst. 4, věta pátá, šestá, sedmá a § 95a zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se pro třetí čtení ve zkráceném jednání nepoužijí.

Požádá-li vláda za stavu ohrožení státu nebo válečném stavu, aby vládní návrh zákona byl Parlamentem projednán ve zkráceném jednání, přikáže Sněmovna návrh zákona neprodleně jednomu z výborů lhůtu, do které má výbor předložit usnesení ve stanovené věci. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. K projednání návrhu zákona svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny, koná-li se již schůze Sněmovny, tak zařadí projednávání návrhu zákona přednostně na její pořad.

Ustanovení § 90 a 91 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu o prvém čtení návrhu zákona se při zkráceném jednání nepoužijí. Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezí řečnickou dobu jednání až na pět minut. Podání návrhu na opakování druhého čtení není přípustné. Poslanec může v obecné nebo podrobné rozpravě ve druhém čtení návrhu zákona vystoupit nejvýše dvakrát a v rozpravě ve třetím čtení nejvýše jednou.

Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení. V takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny. Sněmovna se o návrhu zákona usnese do 72 hodin od jeho podání. Ve zkráceném jednání nelze projednávat návrh ústavního zákona. Podrobnosti upravuje zákon číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP