(0.50 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Bez toho, aby nastala některá z výše uvedených situací, lze využít stav legislativní nouze tehdy, bude-li na tom panovat široký konsenzus v Parlamentu, to znamená souhlas většiny na úrovni nejméně kvalifikované většiny pro přijetí ústavního zákona a více. Za určitých specifických okolností spočívajících v tom, že by jinak došlo k výraznému zásahu do jiného základního práva chráněného ústavním pořádkem, lze tolerovat jako důvod pro vyhlášení stavu legislativní nouze pochybení člena vlády nebo vlády jako celku liknavým postupem, čímž by došlo k vytvoření nežádoucího legislativního vakua, pročež by se zrušení zákona jevilo jako neproporcionální a je třeba dát přednost efektivní ochraně ústavnosti.
U obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona uvádí vláda jako důvody pro využití instituce stavu legislativní nouze hrozbu značných hospodářských škod. K tomu je třeba uvést, že o existenci valorizačního mechanismu, o nepříznivém vývoji inflace v České republice vláda nepochybně věděla mnoho měsíců předtím, než byl mechanismus zvýšení procentní výměry vyplacených důchodů aktivován. 18. února 2022, dva dni po tom, co Slováci řekli, že zastropují na 1 500 korunách, jsem to tady navrhoval. Už je to víc než rok. Navíc z vyjádření vládních představitelů, naposledy ministra financí v rozhovoru pro Právo ze dne 25. února 2023, vyplývá, že o nastavení valorizačního mechanismu důchodů věděli, ale nevěnovali tomu dostatečnou pozornost, neboť řešili jinou agendu, předsednictví v Radě EU - no to nevím, co řešili, válka na Ukrajině, ano, každý den a podobně.
Z dostupných informací je také zřejmé, že nebylo s potřebnými finančními prostředky počítáno v rozpočtu na rok 2023, respektive nebyly pro tuto potřebu vyčleněny. Je však také zřejmé, že i bez přijetí návrhu zákona lze ve státním rozpočtu nalézt finanční prostředky na mimořádné zvýšení důchodů, jak se vyjádřil v České televizi ministr financí dne 26. února 2023 s odkazem na robustnost státního rozpočtu. Ano, odůvodnění využití legislativní nouze pro projednávání návrhu zákona tak nelze považovat za dostatečné, když nejsou vůbec potvrzeny okolnosti typově srovnatelné se stavem ohrožení státu nebo válečným stavem, ústavní důvody. A značné hospodářské škody, jakkoliv je tento pojem relativní, nejsou krom výše výdajů ze státního rozpočtu 34,4 miliardy na rok 2023, tak to je tak asi, nevím, 1,3 % výdajů, a 58,8 miliard na rok 2024. No na rok 2024 vláda schválila 2 % na obranu, původně to bylo 25, tak to skočilo 40 meziročně. Takže to nebylo vůbec vysvětleno, neboť obecné konstatování vymknutí se běžnému průběhu vnitřních a vnějších politických procesů ve vztahu k růstu inflace nelze za situace, kdy inflace dvoucifernými čísly roste mnoho měsíců v řadě a odborné predikce jednoznačně hovořily o vysoké lednové inflaci, přinejmenším s ohledem na nové ceníky dodavatelů energií považovat za legitimní odůvodnění tohoto postupu. Za těchto okolností lze jen stěží přijmout tezi o mimořádnosti situace, kterou nebylo možné při zachování zásad péče řádného hospodáře a dobré správy veřejných financí ze strany vlády předvídat. - Tak přeloženo jednoduše, vážení důchodci, vláda má peníze pro vás, ale nechce vám je dát.
Lze tedy uzavřít, že využití institutu legislativní nouze nesplňuje ústavní požadavky nastavené nálezovou judikaturou Ústavního soudu, kterou lze označit za konstantní - srovnání například nález 7. prosince 2021, spisová značka Pl. ÚS 2/21, zejména bod 88 a následné. Jde zejména o požadavek na velmi restriktivní výklad a přísné posuzování předpokladů pro vyhlášení stavu legislativní nouze a omezení jeho využití na případy, jak jsou blíže popsány výše v bodě 28.
Vzhledem k výše uvedenému jsem tedy názoru, že vyhlášení legislativní nouze je v tomto případě v rozporu s ústavněprávními požadavky stanovenými ústavním pořádkem, zákonem a judikaturou Ústavního soudu, a proto je jeho vyhlášení předsedkyní Poslanecké sněmovny třeba považovat za neústavní.
Dalším problematickým rozměrem posuzované problematiky je porušení principu zákazu retroaktivity právní normy. V právní teorii se rozeznává pravá retroaktivita a nepravá retroaktivita. Pravá retroaktivita -
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás trošku přeruším a poprosím kolegy, aby se ztišili. Já vás bedlivě poslouchám, oni mě ruší, tak je poprosím, aby byli trošku tišeji. Děkuju pěkně, můžete pokračovat.
Poslanec Andrej Babiš: Takže dalším problematickým rozměrem posuzované problematiky je porušení principu zákazu retroaktivity právní normy. V právní teorii se rozeznává pravá retroaktivita a nepravá retroaktivita. Pravá retroaktivita je definována jako případ, kdy zákonodárce zpětně zasahuje do skutkových stavů - to znamená, nárok důchodci už mají - které před platností právní normy započaly a také skončily, přičemž zásah je charakterizován tím, že se skutkovým stavem spojí jiné právní následky, než které stanovila dosavadní právní úprava. Nepravá retroaktivita je dána tehdy, kdy zákonodárce zasahuje do skutkových stavů započatých v minulosti, ale za staré právní úpravy nedokončených.
Ústavní soud ve své nálezové judikatuře uznává nepřípustnost pravé retroaktivity právních norem, když konstatoval, že její zákaz vyplývá ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 ústavy, k jehož znakům patří princip právní jistoty a ochrany důvěry občana v právo. Obsahem tohoto zákazu jako ústavního principu zároveň není vyloučení jakéhokoliv zpětného působení právní normy, nýbrž pouze takového, jenž současně představuje zásah do principu ochrany důvěry v právo, právní jistoty, respektive nabytých práv.
Uvedené zásady představují rovněž kritérium pro případné připuštění výjimek ze zákazu pravé retroaktivity, z nichž některé ve své dosavadní judikatuře konkretizoval i Ústavní soud. Například ve svém nálezu uvedl, že o oprávněné důvěře v právo, ve stálost právního řádu, nelze uvažovat v případě, kdy právní subjekt musí, respektive musel s retroaktivní regulací počítat. Za takovou situaci označil působení právní normy stojící v příkrém rozporu se zásadními obecně uznanými principy humanity a morálky, nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011, spisová značka Pl. ÚS 53/10. Porušení zákazu pravé retroaktivity považuje Ústavní soud za zásah do jedné z náležitostí materiálního právního státu ve spojení s principem ochrany oprávněné důvěry občanů v právo - srovnatelný nález Ústavního soudu ze dne 10. září 2029, spisová značka Pl. ÚS 27/09.
Přijetí právního předpisu, jímž dojde k výrazné změně nároku garantovaného dosavadním právním předpisem, který již dozrál, a právní následky tak nastaly a zároveň z hlediska časového i skončily, lze kvalifikovat jako pravou retroaktivitu. Nárok na zvýšení procentní výměry vyplacených důchodů vznikl již naplněným zákonem o důchodovém pojištění, předvídaných právních skutečností, § 67, odst. 3. Zpětná změna podmínek pro zvýšení procentní výměry vyplacených důchodů v mimořádném termínu nemůže obstát jako ústavně konformní, neboť je v rozporu s ústavním principem právní jistoty vyplývajícím z konceptu právního státu podle čl. 1 odst. 1 ústavy, srovnatelný bod 145, nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011, spisová značka Pl. ÚS 53/10. No, takže ten nárok vznikl, tak je to jasně protiústavní. ***
