(1.00 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
S uvedeným rozporem a zákazem právě zpětné účinnosti právní normy úzce souvisí i zásada legitimního očekávání. Její podstatou je oprávněné očekávání ve vztahu k ochraně majetku, majetkového zájmu spadajícího pod ochranu vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, dále jen Listina. Z tohoto konceptu nejvýrazněji vystupuje pojetí ochrany legitimní očekávání majetkového nároku, který již byl individualizován právním aktem nebo je individualizovatelný přímo na základě právní úpravy. Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2006, spisová značka Pl. ÚS 50/04. Nelze tak pominout případy, kdy by změnou zákona došlo ke znemožnění nabytí majetku, k němuž určitým subjektům svědčilo legitimní očekávání. No, tak to je, jak jsme... psala paní Pastuchové ta paní. Čekala ty peníze a teď ta vláda jim to nedá.
Ústavní soud přitom ve své judikatuře uvedl, že aplikace legitimního očekávání je možná i na sociální dávky, které tahle vláda vyplácí pozdě, a to jak příspěvkové, tak nepříspěvkové, ale jen za předpokladu, že vnitrostátní právo přiznává jednotlivci právo na sociální dávku. Samozřejmě u legitimního očekávání není totiž nezbytné, aby bylo o daném nároku rozhodnuto, nýbrž postačí, pokud by takový nárok (byl?) individualizovatelný na základě právní úpravy, respektive pokud jednotlivec v předmětném období splňoval všechny podmínky zákonem stanovené pro přiznání předčasného starobního důchodu. Jak vidno, oprávněně legitimní očekávání vhodné ochrany bude založeno ve vztahu k majetkovému nároku i tehdy, lze-li tento nárok odvodit z platné účinné právní úpravy, respektive zákona, a jsou k jeho nabytí naplněny všechny podmínky v hypotéze právní normy.
Vztaženo k návrhu zákona je zřejmé, že podle § 67 odst. 3 a následně zákona o důchodovém pojištění má za splnění podmínek v těchto ustanoveních uvedených dojít ke zvýšení procentní výměry u platných důchodů mimo pravidelný termín, tedy v mimořádném termínu, a na straně oprávněných osob vzniklo legitimní očekávání, že jim bude vyplaceno tolik, co jim zákon v době splnění podmínek přiznává a garantuje. Přesně.
Samotné vydání nařízení vlády podle § 67 odst. 16 zákona o důchodovém pojištění je nutno vnímat jako povinnost vlády toto nařízení přijmout, jakmile dojde ke splnění zákonných podmínek pro zvýšení důchodů. Vydání nařízení vlády nelze pojímat jako právní skutečnost, se kterou je spojen vznik nároku na zvýšení důchodu, nýbrž jako sekundární delegovanou normotvorbu, jejímž účelem je provedení zákona v jeho mezích, jak stanovuje čl. 78 ústavy. Nařízením vlády jakožto podzákonným právním předpisem nelze zasahovat do věcí vyhrazených zákonům, což by jinak znamenalo stanovení primárních práv a povinností podzákonným právním předpisem, a to je zapovězeno už na ústavní úrovni. Jedná se o limitaci legality výkonu veřejné moci, čl. 2 odst. 3 ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny. To platí rovněž u sociálních práv, kterých se lze domáhat nikoliv přímo na základě Listiny jako základní či politická práva, nýbrž se jich lze dovolávat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Srovnání čl. 41 odst. 1 Listiny.
Meze základních práv mohou být upraveny zákonem, čl. 4 odst. 2 Listiny, což také u práva na sociální zabezpečení podle čl. 30 Listiny je učiněno zákonem o důchodovém pojištění. Je tedy pouze a jedině záležitostí zákonodárce a zákona, aby stanovil podmínky pro zvýšení důchodu, a jsou-li splněny, vzniká nárok na zvýšení důchodu přímo ze zákona. Je vyloučeno, aby o vzniku nároku na zvýšení důchodu jako primárního práva, jehož úprava je vyhrazena zákonu, čl. 41 odst. 1 Listiny, byla svěřena výkonné moci, vládě, a formě podzákonného sekundárního právního předpisu. Takové pojetí výhrady zákona úprav upravených v hlavě 4 Listiny zapovídá Ústavní soud ve své judikatuře, srovnání například nález ze dne 10. července 1996, spisová značka Pl. ÚS 35/95, dále nález ze 14. února 2021, spisová značka PL. ÚS 45/2000.
Z výše uvedeného vyplývá, že vláda je povinna konat a vydat příslušné nařízení předvídané § 67 odst. 16 zákona o důchodovém pojištění, jakmile vznikne oprávněným osobám na základě tohoto zákona nárok na zvýšení důchodu, bez ohledu na skutečnost, jestli se jedná o zvýšení v pravidelném termínu, nebo mimořádném termínu. Nařízení však není oprávněna stanovit jinak, než dává pokyn zákon.
Povaha nařízení jako sekundárního právního předpisu předurčuje jeho vydání k provedení zákona v jeho mezích, čl. 78 ústavy. Tím je vyloučena úprava vedle zákona praetem legem a taktéž v rozporu se zákonem contra legem. V žádném případě však není vznik nároku na zvýšení důchodu vázán na nařízení vlády. Jeho účelem je pouze podrobnější provedení zákona.
Z výše uvedeného je možné učinit tyto závěry. Za prvé, vyhlášení stavu legislativní nouze rozhodnutím předsedkyně číslo 53 ze dne 20. února 2023 je v rozporu s ústavními požadavky, zákonnými podmínkami i judikaturou Ústavního soudu, neboť nebyly tvrzeny a doloženy závažné mimořádné okolnosti odpovídající typově stavu ohrožení státu nebo válečnému stavu podle čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a současně nebyla přezkoumatelně tvrzena a doložena hrozba značných hospodářských škod. - Absurdní! To fakt, říct, že důchodci je hospodářská škoda, to je... A ti novináři to ještě píšou.
Pouhá liknavost vlády v tomto případě není dostatečným legitimačním důvodem pro takzvanou efektivní ochranu ústavnosti, neboť neexistuje riziko vzniku legislativního vakua pro realizaci jiného ústavně chráněného práva.
Za druhé, návrh zákona, kterým má dojít ke změně valorizačního mechanismu jednorázově pro červen 2023, i přesto, že oprávněným osobám již vznikl nárok na zvýšení důchodu v mimořádném termínu na základě § 67 odst. 3 a následně zákona o důchodovém pojištění, je v rozporu s principem právní jistoty vyvěrající z čl. 1 odst. 1 ústavy, a z konceptu demokratického právního státu, z něhož plyne princip zákazu retroaktivity a také s ochranou legitimního očekávání. - No, já bych chtěl vidět toho zahraničního investora, který sem přijde investovat, když vláda něco říká, potom to nesplní, mění zákony. No neuvěřitelné.
Nárok na zvýšení důchodu v mimořádném termínu vznikl oprávněným osobám na základě splnění zákonných podmínek stanovených v § 67 odst. 3 a následně zákona o důchodovém pojištění. Vznik nároku na zvýšení důchodu v mimořádném termínu není vázán na vydání nařízení vlády podle § 67 odst. 16 zákona o důchodovém pojištění. Nařízením vlády jakožto podzákonným právním předpisem nelze přímo zakládat primární práva a povinnosti, neboť pro realizaci sociálního práva na sociální zabezpečení platí výhrada zákona podle čl. 41 odst. 1 Listiny.
Z výše uvedených důvodů lze považovat návrh zákona za protiústavní.
Tato právní analýza je zpracována s výhradou uplatnění přijatých závěrů v České republice a na základě právního stavu ke dni 27. února 2023. Mgr. David Rašovský.
No, tak to je zajímavé, když tedy právník ODS říká, že ten Ústavní soud má v tom jasno už teď. ***
