(7.40 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Bohužel to tam není, takže někteří poslanci si to holt vyhledali sami a zanalyzovali si to, abychom tedy měli to porovnání. A já považuju za zcela správné, když to neudělalo MPSV, aby to tedy tady udělal někdo z poslanců. A je teda smutné, že to musí dělat poslanec z opozičních lavic v rámci přednostního práva, protože žádný jiný poslanec, který by k tomu měl co říct, z opozičních lavic prostě mluvit nemohl.
Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měřených čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše, reprezentativních výrobků a služeb cca 450 ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha, respektive význam, která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácnosti. Tedy vždy měřená inflace je aproximací průměrného zástupce dané skupiny. Nejvíce medializovanou inflací, která taktéž vstupuje do výpočtu valorizace důchodů, je spotřebitelská inflace, také však samozřejmě indexy cen vývozu a dovozu, indexy cen výrobců.
Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen jsou často uváděna různá čísla, která, i když rozdílná, jsou správná. Je třeba uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna, a základ, k němuž se vymezené období porovnává. Nejčastěji se tedy používá míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen; vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců oproti průměru dvanácti předchozích měsíců. V lednu 2023 byla inflace 15,7 %, zveřejněno toto číslo bylo 10. února 2023. Průměrná roční inflace - jedná se o hodnotu téhož ukazatele v prosinci daného roku, to je pro rok 2022 - 15,1. Takže my už jsme v prosinci věděli, že ta průměrná inflace je 15,1, a hrozně nás překvapuje, že je mimořádná valorizace. To je opravdu velmi zajímavý počin. A znovu říkám, že kdyby došlo na ty analýzy v rámci tohoto zákona, tak jste tato čísla vyčetli i vy a věděli byste, že nejde o žádnou mimořádnou situaci, že jde prostě jenom o opomenutí vlády, protože z těchto čísel, která byla zveřejněna, jednoznačně vyplývá, že ta inflace byla známá už v prosinci 2022.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Leden 2023 - 17,5 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci: leden 2023 - 6 %. To jsou ta čísla, která se pak dají samozřejmě srovnat do grafu, a my nejčastěji používáme inflaci vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku, to je pro leden 2023 ve výši 17,5 %.
Spotřebitelský koš domácností České republiky se skládá ze stovek položek, které mají různou váhu a mění se v čase a které by měly reprezentativním způsobem aproximovat typickou českou domácnost. Inflace každé domácnosti však může být odlišná. Pro zajímavost, spotřebitelský koš platný od ledna 2023 je opravdu rozdílný oproti spotřebitelským cenám a spotřebitelskému koši důchodců. Jde opět o spotřebitelský koš, avšak tentokrát aproximovaný na domácnosti důchodců. Samozřejmě senioři vynakládají své prostředky na odlišné statky a služby než standardní české domácnosti, ale k tomu už jsem se vyjadřovala před chviličkou.
V roce 2023 i 2022 se potvrzuje, že inflace je dynamizovaná především cenami energií, což je bydlení, voda, energie, plyn, a potravin, a růst těchto položek však více dopadá na nízkopříjmové domácnosti. V našem pojetí domácnosti důchodců jsou ze své podstaty nízkopříjmové, byť i po valorizaci mají mít poměr k průměrné mzdě na úrovni poloviny průměrné mzdy. Je tedy zřejmé, že současná inflace nejvíce zasáhla ty nejchudší domácnosti, a právě jim nejvíce vzrostly životní náklady. Obyvatelé s vyššími příjmy mají navíc možnosti, jak následky inflace krotit. To je přesně to, co jsem před chvilkou říkala, že ti senioři prostě už nemají ty nástroje, jak tu inflaci krotit, protože si prostě už nejsou na tom trhu schopni více přivydělávat, pokud se samozřejmě jedná o lidi, kteří jsou staršího věku, 70 plus a podobně.
Průměrný index spotřebitelských cen je pro rok 2022 u domácností celkem ve výši 115,1, to je 15,1 %, a pro domácnosti důchodců 115,6. Je zřejmé, že rozdíl mezi indexem spotřebitelských cen domácností celkem a indexem spotřebitelských cen domácností důchodců se v čase výrazně zvyšuje. Já tady ty grafy mám, ale vám to takto ukázat nemohu, protože to samozřejmě ani neuvidíte, ale z těch grafů, z té analýzy je skutečně jasně vidět, kde se pohybuje spotřebitelský koš běžných domácností a kde je spotřebitelský koš důchodců.
Z těch grafů dále vyplývá, že je zřejmé, že v oddíle potravin a nealkoholických nápojů mají vyšší nárůst cen vzhledem ke složení spotřebitelského koše důchodců domácnosti právě důchodců. Je možné, že právě domácnosti důchodců budou substituovat potraviny za levnější, ale také méně kvalitní potraviny. Opět jsem o tom před chvílí hovořila.
To jsou opravdu výstupy podložené analýzou, to nejsou žádné domněnky. Ale bohužel tyto analýzy v tom návrhu zákona chybí. Stejně tak je zřejmé z té analýzy - ale samozřejmě bohužel ji nemám komu předat, protože tady prostě nic nefunguje, žádné výbory nejsou, nemáme o čem debatovat, tak to tady aspoň přečtu - je zřejmé, že v oddíle bydlení, voda, energie a paliva čelí domácnosti důchodců vyššímu nárůstu cen než domácnosti. Průměrný nárůst pro domácnosti celkem za rok 2022 byl 119 pro oddíl bydlení, voda, energie, paliva, pro domácnosti důchodců byl průměr za rok 2022 ve výši 123,2. Analýza pak obsahuje i dál tabulky, můžete se samozřejmě podívat na různé komodity, které do toho spotřebitelského koše a jak vstupují. Nicméně znovu opakuji, to by musel být prostor a chuť se o takovýchto věcech na půdě Sněmovny bavit.
Dostávám se tedy k samotné důvodové zprávě, k návrhu zákona o důchodovém pojištění, které se nečekaně mění v době, kdy již nabyl účinnosti, a tím retroaktivně zasahuje do práv seniorů vyplývajících z tohoto zákona. Pan ministr Jurečka se nás tady v režimu legislativní nouze snaží přesvědčit o tom, že je potřeba měnit parametry tohoto zákona. Jako důvod k tomu mimořádnému krácení legislativního procesu uvádí rychlý cenový vývoj ve druhém pololetí roku 2022 a zejména v lednu 2023. Už z této věty důvodové zprávy je jasné, že si toho ministerstvo bylo vědomo v roce 2022, takže není žádný důvod k takto mimořádným opatřením, jako je stav legislativní nouze. Nadto byla samozřejmě celá vláda, nejen pan ministr, již na podzim roku 2022 Národní rozpočtovou radou na toto upozorněna.
Vlivem vysokého růstu cen je nutné provést zvýšení důchodů a příplatku k důchodu v mimořádném termínu v měsíci červnu, vyplývá z důvodové zprávy. Toto zvýšení vyžaduje alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, které není v současné době možné saturovat. Ale není odpověď proč. Proč to není možné saturovat? No proto, že to nemáme ve státním rozpočtu, my jsme to tam - prostě vláda naše to tam nedala. ***
