(18.00 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Já mám v systému čtyři pozměňovací návrhy mezi čísly 2303 až 2306, kde jsou různé částky zvyšující ten základ v čl. 1 § 67 odst. 1, kde se to zvyšuje z té základny 400 korun. Ty částky jsou mezi 1 462 až 1 675. Já to potom vysvětlím. A protože nebyla otevřena obecná rozprava, tak teď ty pozměňováky nějakým způsobem obhájím, a celý jejich kontext. Třeba budu mít stejný úspěch u vás, kolegové, jako se včerejším procedurálním návrhem. A tam už bych si ten potlesk zasloužil na rozdíl od procedurálního návrhu.
Takže první věc, která mě vedla k tomu, abych dal procedurální návrh, abych zhojil, že vůbec vlastně se tady tímto zabýváme ve stavu legislativní nouze. Jediná šance, jak to zhojit, je dát pozměňovací návrh, a když projde, tak tím ta situace se vlastně jakoby napravila a otevírá se prostor pro ta jednání, o kterých my tady hovoříme celou dobu. To znamená, pojďme se bavit o tom valorizačním mechanismu a jak ho upravit, ale v normálním legislativním procesu.
Přijde mi, kolegyně, kolegové, abychom my tady v zásadě nonstop trávili čtyři dny kvůli úspoře 19 miliard, jak sami říkáte, tak mi přijde opravdu neúměrné. Protože je to 1 % rozpočtu, takže by váš bývalý kolega Miroslav Kalousek řekl, že to musíte v rozpočtu najít za pět minut. Já bych vám poradil. Například jste zrušili EET, tam se pohybujeme někde ve výběru mezi 8 a 13 miliardami. Záleží na tom, v jakém roce to bylo. Díky inflaci máte větší výběr prostředků. A docela by mě zajímalo, jak jsme na tom s výdaji kolem zastropování. Protože když jsem se díval, tak spotové ceny jsou nějakou dobu pod tou zastropovanou cenou, to znamená, že ty náklady nejsou takové, jaké byly, když jsme si to všichni, to vám nedávám za vinu, když jsme si to všichni představovali před třemi čtyřmi měsíci. A rázem si myslím, že těch 19 miliard tam bude. Mně prostě přijde neúměrné kvůli 19 miliardám - když to budete říkat někomu zvenku, že my tady čtyři dny jednáme fakt jako nonstop, den, noc, den, noc, kvůli 19 miliardám korun. V rozpočtu ale, a já jsem na to upozorňoval, v rozpočtu na rok 2023 vy jste pro valorizaci ale neměli ani korunu, takže i těch 15 tam vlastně musíte přidat, takže stejně tam dochází k nějakým přesunům. Takže by byla na místě logická otázka, jak to, že tam byla ta nula.
No a teď ten princip té valorizace. To je prostě nějaký zákonný automat, a my jsme se tady o tom bavili a my na to narážíme soustavně, to je automat, který v zásadě z mého úhlu pohledu, nemusíte se mnou souhlasit, má zabránit prostě vstupu politiků před volbami, po volbách. Jako jiný příklad bych uvedl mzdy, platy ústavních činitelů. Opakovaně, a máte to na stenozáznamu, také jsem se na to díval, jsem řekl, abychom to napojili na nějaký automat, například na růst nebo pokles HDP, a ne aby se to řešilo vždycky před volbami. V případě ale důchodů tam ten problém je opačný. Tam se vlastně ty změny toho automatu dějí po volbách. To je úplně zrcadlově opačné, což se tady mimochodem hezky naplňuje. A to si myslím, že je problém. To si myslím, že je problém, že ty automaty právě mají zabránit těm změnám, které za mě jsou nepřímou retroaktivitou. Můžeme se o nich bavit směrem do budoucna, protože se změnila kritéria, ekonomická situace a podobně, ale nikoli už do běžícího mechanismu.
Podobně kritický budu, když sem přijdete se změnou u stavebního spoření, která také, jak jsem pochopil, bude mít nepřímou retroaktivitu. S tím souvisí jeden základní argument, který vy jste tady... pan ministr Jurečka také zmínil, a to jest, že poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem - tamhle jste - že je teď nejvyšší za poslední dobu. A ukazoval jste tady ten graf. On tady možná někde je. Ale já jsem to vysvětloval. To samo o sobě jako číslo a jako důkaz předložení toho vašeho návrhu nestačí. Protože když tam se podíváte, tak v letech, kdy ty důchody také rostly relativně svižně, tak ale mnohem svižněji rostly reálné mzdy, protože byla nízká inflace a ekonomický růst. V momentě, kdy ekonomický růst není nebo je pokles, je vysoká inflace, tak najednou ten poměr se mění. Z toho ale absolutně nevyplývá, že by ti senioři na tom byli líp. Jinými slovy, já to přeložím, vy vlastně říkáte, že když ten senior předtím měl důchod 39 % průměru mzdy a teď má 49, tak je na tom o 10 procentních bodů lépe. V tomhle srovnání ano. Ale když se podíváme z hlediska jeho životních nákladů, tak to absolutně vůbec neodpovídá. Vůbec to neodpovídá.
Čímž se dostávám k tématu inflace. Totiž ta inflace, když se podíváte, tak ta se pohybuje, já jsem si to tady vyjel od července loňského roku, teď jedu po měsících, 17,5, 17,2, 18, 15,1, 16,2, 15,8, 17,5 v lednu. Takže dámy a pánové, od května loňského roku meziročně nepoklesla inflace pod 15 %. Ale ten spotřební koš u seniorů je úplně jiný. Ten je úplně jiný. Tam ta inflace je mnohem vyšší. A oni nemají tu možnost to nějakým způsobem obejít. Jak chcete obejít nákup léků, základních potravin, nájem, elektřinu? Tam jsou ty největší skoky. A to je ten problém. Čímž opakovaně, aby mě tady někdo nevytrhával z kontextu, nezpochybňuju, že se pojďme bavit o změnách toho valorizačního mechanismu.
Když takhle tady v noci jsem si projížděl různé svoje dokumenty, narazil jsem na takové zajímavé srovnání, když tedy chcete ta čísla, jak se vyvinul mezi rokem 1990 a rokem 2023 starobní důchod, průměrná mzda a plat poslance. Tak starobní důchod se zvýšil 12krát za tu dobu, průměrná mzda 13krát, plat poslance 14,5krát. Já tím nic nechci naznačovat, jenom v tomto poměru ten průměrný důchod stoupl nejpomaleji. Já jenom říkám, že vždycky se na to dá dívat z různých úhlů pohledu, že není jenom ten jeden správný, že těch čísel je spousta. A když si vezmu ta čísla, která se mi budou hodit, tak vám tady řeknu, že v těch věcech, které tady argumentujete, že v nich vůbec nemáte pravdu. ***
