(11.10 hodin)

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení pánové ministři, dámy a pánové, dovolte mi, abych požádala o zařazení dvou bodů, které se nebudou týkat pošty, ale pak zjistíme, že také. Jedná se, jak je v mém případě zvykem, o zdravotnictví.

První bod, který bych v případě, že bude schválen, prosila jako druhý bod dnešního jednání, se týká poskytované kvality zdravotní péče v České republice, kdy my už dneska nejsme schopni garantovat kvalitu, která byla ještě před tři čtvrtě rokem, a to proto, že nemáme léky. Nebudu hovořit pouze o antibiotikách, protože to snad, kdo tvrdí, že není pravda, asi nežije tady, ale budu hovořit o jiných lécích, zejména pro děti, jako jsou běžné kapky do nosu, které se dělají, které mají taky antibiotickou složku, ale on ten lékárník je nemůže namíchat.

Takže prosím pěkně, nebudeme bagatelizovat to, že nejsou léky. Před ještě tři čtvrtě rokem by bylo chybou na střední zdravotní škole, kdyby žák při maturitě řekl, že dá nějaké antibiotikum, tak ho vyhodili a vyhodili ho správně, protože tak to nemá být. Ale dneska v praxi lékař nemá léčit tím, co by měl, a proto prosím o zařazení tohoto bodu. Budeme tady mít vládu, budeme tady mít pana ministra, ať nám sdělí svůj záměr - já ho nevím. Ať nám řekne, jakým způsobem zaktivizoval Státní ústav pro kontrolu léčiv, jakým způsobem zaktivizoval další složky a kdy budeme mít nějakou naději na zlepšení. Zatím ji nevidíme a je to velmi obtížné. Máme tady diabetiky, kterým nemáme již co dávat, máme tady pacienty po transplantacích, pacienty, kteří čekají se závažnou chlopenní vadou na operaci, a v případě, že jdou na banální výkon, musí dostat antibiotika, a my je pro ně nemáme. Takže, prosím, již není dobrá kvalita péče zdravotnictví v České republice a to zhoršení už nastalo, ne že nastane. Prosím, pojďme si o tom povídat. Třeba má pan ministr už plán, záměr a ví, jakým způsobem z této velmi ošemetné situace ven.

A druhý bod, který bych v případě zařazení prosila jako bod číslo 3 dnešního jednání: jedná se ze zdravotního pohledu o zabezpečení vhodných potravin pro naše pacienty. Jak dobře víte, řada chorob - nemusí to být jenom diabetes, ale víc jak 10 % našich obyvatel trpí onemocněním ledvin, jsou tady lidé s poruchami tuků a podobně - musí dodržovat nějaká dietní opatření, která jsou nedílnou součástí léčby. Není možné každému napsat tabletu, protože on ji třeba ještě nepotřebuje, anebo přestože ji bere, musí dodržovat i stravovací opatření, a od ledna tohoto roku situace je velmi zhoršená. Denně mám pacienty, denně mi to říkají lidé z celé republiky - bohužel, oni už na tu doporučenou léčbu nemají peníze. Nejdříve jsem tomu nechtěla věřit, ale udělala jsem si opravdu v neděli průzkum po řetězcích na okraji Prahy a v tom nejlevnějším - nebudu jmenovat, nejsem klientem ani agentem žádného takového řetězce - běžná paprika stojí 100 korun! Jak já se mám podívat tomu důchodci nebo té matce do očí a říkat. Ne, vy si to máte koupit. Ona na to prostě už začíná nemít a to je špatně.

Pojďme si povídat - ceny potravin, které mohou vlastně v konečném důsledku opět vést ke zhoršení zdravotního stavu naší populace, což je pro mě naprosto nepřijatelné. Nechcete o tom hovořit? Mám jedinou otázku: Proč? Vám nezáleží na těch lidech? Je to zcela podle mě nekonfliktní otázka. Řeknete, co jste udělali, jak jste udělali, jaké jsou plány. Potřebujeme informace, protože ti lidé samozřejmě se ptají a ti lidé už jsou velmi nespokojení.

Takže jak vidíte, tady říkat o obstrukci by bylo opravdu zcela nesmyslné. Oba své příspěvky jsem shrnula do jednoho a vešla jsem se ani ne do tří minut. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z řádně přihlášených je paní poslankyně Maříková. Prosím, aby se ujala slova, a připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych využila toho, že jsem tady dneska viděla pana ministra Nekulu, a chtěla bych navrhnout bod s názvem Obilí z Ukrajiny drtí trh v Evropské unii, protože zemědělci žádají, aby vláda začala řešit situaci ohledně ukrajinského obilí.

Loni v rámci solidarity se mělo dopravovat obilí, kukuřice a řepka z válkou postižené Ukrajiny do států severní Afriky, kde měl hrozit kvůli výpadkům dodávek z Ukrajiny nedostatek jídla. Do této oblasti nakonec ale začalo dodávat obilí Rusko a ukrajinská produkce zůstala v Evropě, kde je nyní obilovin přebytek. Velké množství ukrajinského obilí, které je levnější než to vypěstované v Evropské unii, tedy skončilo ve středoevropských státech, aniž by splňovalo přísné kvalitativní parametry a aniž by bylo vypěstováno s takovým ohledem na životní prostředí, jaký vyžaduje po pěstitelích Evropská unie. Zemědělci se nacházejí v situaci, kdy sklady jsou plné, obchod s pšenicí se zastavil a obávají se, aby se podařilo pšenici vyprodat, aby byla kam naskladnit nová úroda. Česká republika pšenici vyváží a nemalá část směřovala do Polska, kde se kvůli dovozu z Ukrajiny nyní neprodá. Česko je prakticky čistým vývozcem obilovin. Je to jedna z komodit, která aspoň částečně vyvažuje zvyšující se negativní saldo agrárního zahraničního obchodu. Jenom loni se z České republiky vyvezla pšenice za 17,1 miliard korun.

Česká vláda se k této situaci, kdy ukrajinské obilí drtí evropský trh, staví liknavě. Zemědělci chtějí po vládě, aby omezila dovoz ukrajinského obilí nebo aby se využívalo ve spalovnách pro energetické účely. Ukrajinské obilí je také zbaveno cla. Evropská unie od 4. června 2022 na dobu jednoho roku pozastavila mezi oběma regiony dovozní celní kvóty na veškeré zemědělské a zpracované zemědělské produkty dovážené z Ukrajiny do Evropské unie. Hlavním cílem opatření byla podpora ekonomiky Ukrajiny. Zemědělci mají pochopení pro solidaritu vůči Ukrajině, ale ne za cenu snižování konkurenceschopnosti svých podniků.

Dovoz pšenice z Ukrajiny negativně ovlivňuje evropský trh, tvrdí Zemědělský svaz České republiky. Upozorňují na to také zemědělci z Polska nebo Slovenska. Podle svazu panují obavy, aby zemědělci dokázali prodat svoji produkci z loňské sklizně a měli kam uskladnit letošní úrodu.

Využila bych tedy toho, jak už jsem říkala, že je tady dneska pan ministr Nekula, a chtěla bych navrhnout zařazení tohoto bodu a navrhuji po pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Píši si po pevně zařazených bodech. Prosím dalšího a to je pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já si dovolím navrhnout nový bod, který se jmenuje Rušení poboček České pošty ministrem Vítem Rakušanem v Jihočeském kraji.

Podle informací se v Jihočeském kraji zavírá 18 poboček a z toho v Českých Budějovicích pět. Já jsem se díval na tiskovou konferenci, kterou pověřený ředitel České pošty dělal, díval jsem se na jeho analytiku a mě tam zaujala powerpointová prezentace, která řešila jeden bod, který se jmenuje Dopravní obslužnost. Fungovalo to ve stylu, že jsme zapíchli kružítko, udělali jsme kruh o průměru 2 kilometry a řekli jsme: Tady pošta bude a tady pošta nebude. To není dobrá analýza a v případě, že ty analýzy neumíme, dovolím si upozornit na to, že stejná analytika proběhla v německých poštách, v rakouských poštách a v poslední době v italských poštách. Ta analýza byla velmi sofistikovaná, trvala velmi dlouhou dobu a byla představena v takzvaném evolučním procesu, to znamená, že to mělo následné kroky, které s místní samosprávou byly konzultovány a odsouhlaseny. V prostředí České republiky nedošlo k žádné takové dohodě a přečetl jsem si na stránkách Ministerstva vnitra, že postupuje Ministerstvo vnitra dle zákona a že jim zákon neukládá žádnou povinnost informovat místní samosprávy. No, to je velmi problematické, protože já jsem za tento týden a minulý týden měl od oznámení rušení poboček spoustu telefonátů od starostů - podotýkám, ne od starostů z hnutí ANO, ale průřezově ze všech politických stran - a všichni se velmi podivují, že se udělá analýza, oznámí se jim a pak se jim řekne: Možná o tom budeme jednat. Kdybyste byli na půdě Českých Budějovic, tak by vás tam hned jako rodáka zarazilo rušení třeba jedné pobočky, která v globálu zahrnuje velké sídliště, na kterém demograficky bydlí velké množství důchodců, a tito důchodci budou přesměrováni do poměrně vzdálené pošty, která již dnes je obsazena.

Upozorňuji na to, že ta analýza, kterou byste nám měli představit a kterou byste především měli představit těm starostům, by měla zahrnovat přesně tato kritéria: demografickou křivku, obslužnost a tak dále. Ona ta veřejná služba nemůže fungovat ve stylu, kolik prodáme životních pojistek na jednotlivé pobočce. Proto si myslím, že je to velmi důležité. A jenom takové malé upozornění: kdybychom dostali příslib jednání o České poště, tak jsme si tady mnoho, mnoho vystoupení mohli ušetřit.

Poprosím o zařazení jako sedmý bod po již zařazených bodech. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP