(11.20 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poslední přihlášený je pan poslanec Bělica. Poprosím ho o jeho příspěvek. Máte slovo.
Poslanec Josef Bělica: Vážený pane předsedající, děkuji. Vážení zástupci vlády, já bych se krátce vyjádřil a poprosím o zařazení nového bodu na dnešní program jednání, který by se jmenoval Rušení poboček České pošty v Moravskoslezském kraji ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Já tedy bych chtěl pár věcí v rámci tohohle bodu projednat a rozdělil jsem si to do pár odrážek.
1. V Moravskoslezském kraji je navrženo ke zrušení 56 poboček. Je to úplně nejvíc na jeden kraj v rámci celé České republiky. Proč tolik? Proč ne 30? Proč ne 50?
2. Na základě jakých parametrů jste k tomuto rozhodnutí dospěli? Jaká data byla rozhodná pro toto rozhodnutí? Kdo je vybral? Na základě jakého klíče? Jaký je vlastně ten zázračný restrukturalizační plán České pošty, o kterém jsme už toho hodně slyšeli, ale nikdo ho nikdy neviděl, taková paní Colombová?
3. Zástupci municipalit napříč celou Českou republikou se o rušení poboček dozvěděli z médií. Proč tyto záležitosti nebyly se zástupci komunální politiky a se zástupci samospráv konzultovány předem?
Za další, 4. Jakým způsobem byla zohledněna místní specifika? Můžete mi, prosím, říci, který Pražák rozhodl o zrušení pěti poboček České pošty z osmi v mém rodném Havířově? A proč zrovna bezbariérová pobočka České pošty v Opavě? Který Pražák zná ty oblasti tak dobře, že je kompetentní k tomu to rozhodnutí udělat?
5. No, možná bylo, pane ministře Rakušane, jedno z kritérií, aby se nerušilo tolik poboček v Kolíně. Nebo je to, pane ministře, první krok před chystaným prodejem nebo rozprodejem tohoto státního podniku? Nevím. Kdo s tím bude případně radit? Někdo z okruhu pana Redla? To by bylo třeba zajímavé těm lidem říct.
6.. Nakonec prosím o zařazení tohoto bodu jako třetího po pevně zařazených bodech na dnešní jednání.
A ještě si dovolím, pane předsedající, mám na závěr ještě nějakých pár vteřin. Pane ministře Jurečko, prostřednictvím pana předsedajícího, mně to není úplně příjemné, ale budu se bavit s vámi tak jako vy s námi. Kde jste byl v minulém volebním období a co jste udělal pro to, aby se ty pobočky České pošty rušit nemusely tímto zcela bezprecedentním a arogantním způsobem? Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Byly vyčerpány všechny přihlášky a s přednostním se hlásil pan předseda Benda. Nevidím ho, ale hlásí se s přednostním pan předseda. Prosím.
Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl jménem všech pěti klubů koaličních zavetovat nově navrhované body. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Tím pádem nebudeme hlasovat o žádných bodech, protože žádné další body zde nebyly ve smyslu předřazení, a tímto tedy můžeme přejít k projednávání jednotlivých vládních návrhů zákona.
Jsme v bodě číslo
16.
Vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
a exekučních nákladů
/sněmovní tisk 377/ - prvé čtení
Z pověření vlády místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Marian Jurečka uvede tento bod a já ho prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, hosté, já si dovolím uvést tento návrh, který, jak už jsem tady anoncoval před chvílí, je návrhem, který je opravdu velmi důležitý, protože v principu navazuje na to, co bylo realizováno v rámci milostivého léta I a II. To znamená, je tady šance také v oblasti dalších oblastí exekucí, správních a daňových, dát tisícům, respektive přesně statisícům lidí šanci na to, aby dokázali splatit své závazky bez toho příslušenství, které za ty dlouhé roky jim nabylo. To znamená, cílem tohoto návrhu zákona je umožnit institut odpuštění či zánik buďto penále z pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů podle daňového řádu spojených s výkonem exekuce pojistného, spravovaných okresními správami sociální zabezpečení.
Těch důvodů je několik. Jednak je ten důvod jasný v tom, že je to určitá podaná, vstřícná a podaná ruka ze strany státu, aby lidé, kteří opravdu v minulosti někde v rámci svých úhrad vůči České správě sociálního zabezpečení nezvládli své závazky zaplatit včas a nakumulovali si tam velké další náklady na to příslušenství tak, aby v tomto případě mohli ten svůj závazek zaplatit a bylo jim to příslušenství odpuštěno. Musím říct, že se to týká opravdu velkého množství lidí, protože jen v případě fyzických osob je to 715 000 fyzických osob, které by potenciálně mohly tohoto institutu využít. Jde o to, že by tady v případě fyzických osob se jednalo o částku zhruba 20,7 miliardy korun možného doplaceného dluhu, který by mohl být takto doplacen, a s ním by mohlo být spojeno odpuštění zhruba 10,5 miliardy korun penále, které by mohlo být teoreticky promítnuto. To znamená, 715 000 fyzických osob tuto šanci může touto novelou zákona získat.
V případě právnických osob se jedná o 262 000 právnických osob, kde by mohl být teoreticky splacen dluh na pojistném až do výše 36 miliard korun a penále u toho činí dalších 7,5 miliardy korun. To znamená, celkem je tady prostor, abychom lidem a firmám dali šanci zaplatit až 56,7 miliardy korun, které dluží České správě sociálního zabezpečení, a u toho je možné prominout penále až ve výši 18 miliard korun.
Obsah návrhu zákona jasně definuje také i zákonné podmínky, to znamená, za kterých dojde k zániku penále a exekučních nákladů prostřednictvím mimořádného odpuštění. Odpuštění je určeno plátcům pojistného a bývalým plátcům pojistného, kteří v současnosti plátci pojistného nejsou, avšak dluží penále nebo exekuční náklady.
Co se odpouští? To je důležité: navrhuje se odpustit nezaplacené penále, které vzniklo z dlužného pojistného evidovaného u okresní správy sociálního zabezpečení ke dni 30. 9. 2022, to znamená, opravdu to, co bylo do tohoto data, nezaplacené penále evidované u okresních správ sociální zabezpečení ke dni 30. 9. 2022, bylo-li, pojistné uhrazeno nejpozději k tomuto dni, a nezaplacené exekuční náklady, které byly stanoveny exekučním příkazem vydaným do dne 30. 9. 2022. To datum je spojeno i také s tím, že to je období, kdy potom bylo už veřejně řečeno, že je tady vůle tady tuto legislativní normu realizovat, takže se to vztahuje proto z tohoto důvodu k tomuto datu.
Rozhodne-li se dlužník využít postupu podle tohoto zákona, musí v rozhodném období od 1. července 2023 do 30. listopadu 2023 oznámit tuto skutečnost prostřednictvím elektronické aplikace ePortál České správy sociálního zabezpečení, příslušné okresní správy sociální zabezpečení a v tomto období dlužné pojistné uhradit. Uhradí-li dlužník dlužné pojistné před začátkem rozhodného období nebo má-li k 30. 9. 2022 evidováno pouze dlužné penále či exekuční náklady a uhradí-li pojistné k tomuto dni, zaniká penále a exekuční náklady bez dalšího.
Návrh zákona připouští platbu dlužného pojistného také ve splátkách. To je důležité, je možné také sjednat za jasných podmínek splátkový kalendář a toto uplatnit i ve splátkách, ale je však podstatné říci, že tady nesmí dojít k prodlení nebo pozastavení splácení podle dohodnutých splátek. ***
