(14.40 hodin)
(pokračuje Věra Adámková)

Druhým bodem, který bych požádala o zařazení, je Dostupnost služeb České pošty jako dopad na kvalitu života českých občanů. Může se vám to zdát, že se zdravotnictvím toto nemá co do činění. Já vůbec nebudu tady brát logistiku a podobné věci, od toho jsou odborníci na tyto věci, ale toto jsou věci, na které se mě ptají pacienti - a opakuji, jestli jsou z malé vesnice, nebo velkého města - od minulého týdne, a já na to odpověď bez projednání nemám. Nemohu si osobovat právo za Sněmovnu, jakým způsobem se rozhodne nebo jakým způsobem bude dále pokračovat. Jedná se o to, že mnozí nemocní - a nemusí být úplně staří, nedělejte si představu, že to jsou jenom lidé 80+, ale bohužel nemoc si nevybírá a postihuje i občany mladé - a tito lidé bydlí i v menších městech, v menších vesnicích, a věřte mi, že jejich finanční situace není záviděníhodná. Oni jsou dlouhodobě na neschopence, poté v nějakém invalidním důchodu, nemohou si všichni zřizovat internety, nemají všichni ani chytrý telefon, takže tady potom zůstává situace, která opravdu bez komunikace s poštou nelze. Představa, všichni víte velmi dobře, že zdravotní správa, má-li být k dalšímu jednání - a u nich je to velmi často soudní jednání, jednání na úřadech práce, jednání v jiných věcech - musí být ukončená, musí mít razítko a podpis. Prosím pěkně, oni nemají, jak přijmout tuto zprávu jinak než poštou, takže jejich dotaz ke mně je: Kdo mi to přinese? Já se nedostanu na poštu, jestliže tu naši zruší. Já odpověď nevím, proto prosím o zařazení, abychom si o tom mohli povídat. Opravdu nevím.

Další věcí, která přišla včera i dneska, dotazy opět. Jedná se o osoby, které mají sníženou mobilitu, nemají prosím pěkně účty, a to proto, že mi sdělili, že nemá smysl si ho zřizovat, neboť v místě bydliště nemají dostupný bankomat, nedojdou tam, samozřejmě žijí sami, třeba nemají rodinu a nechtějí cizím lidem dávat žádné přístupové informace. Čili vidím to jako problém, který - zatím tady nepadl v této Sněmovně - je to zase jiný úhel pohledu, v každém případě velmi důležitý, protože tito lidé potřebují tyto služby a musíme se zamyslet, jak je nahradit. Takže prosím o zařazení jako první bod po pevně zařazených bodech dnes. Chci o tom jenom zahájit jednání, abyste mi řekli představy. Předpokládám, že vláda už má představy, jak je nahradí tyto služby. Já je jenom nevím, a proto v tom terénu nemůžeme je samozřejmě říkat. Takže poprosím o dalších pět minut.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, dalších pět minut.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji vám. A třetím bodem, kde bych chtěla obrátit vaši pozornost, je samozřejmě opět věc, která je velmi živá, velmi diskutovaná, stále se bráníte tomu, ji tady projednávat - což si myslím, že není dobře, protože to projednání by tedy do jisté míry ochránilo i ministra zdravotnictví, který je z koalice - a to je dostupnost zásobování léky na českém trhu. Nebudu vůbec hovořit o antibiotikách, tady se o tom řeklo mnoho, ale jsou i jiné léky. Takže teď jsme zjistili, že bohužel nejsou dostupné ani všechny léky vhodné na léčbu diabetu. Upozorňuji, že diabetes typu I občas potřebuje také parenterální podání léků, čili nikoliv tablety. Některé nejsou dostupné, a bohužel z těch informací, které plynou, to zjistím až v momentě, kdy je chci předepsat - to je pozdě.

Čili já bych tady o tom chtěla opravdu diskutovat, jakým způsobem ministerstvo už tady vstupuje do jednání nebo jakým způsobem je vyjednáno se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, jakým způsobem se dovíme tyto informace včas, ne když ten pacient u mě sedí v ordinaci, musíme tedy nějakým způsobem tuto situaci řešit a já se jí dovídám až momentě, kdy otevřu eRecept, to je pozdě. Samozřejmě že si poradíme, ale není to komfortní zejména pro toho pacienta, takže obvoláváme už z ordinace lékárny a snažíme se uzpůsobit léčbu, ale věřte mi, že nemoc opravdu nezajímá politické rozhodnutí nikoho a nějaká léčba musí být nastavena ta nejsprávnější. Ne každému se hodí úplně všechno, co má první lékárna. Takže je to velmi nekomfortní a prosím o tom pohovořit, o nic jiného nejde.

A tady bych toto poprosila, já jsem tamto řekla jako první bod, tu Českou poštu v uvozovkách, takže to bych prosila jako druhý bod, abych byla ve shodě s tím, co jsem dala paní předsedkyni, a tady ty léky bych prosila jako první bod dnes po pevně zařazených bodech. Děkuji.

Vidíte, že jsem zdaleka nevyčerpala limit, který by mi příslušel. Děkuji vám za to, že se nad tím pozastavíte, že eventuálně podpoříte projednání, a doufám, že přispějeme k zlepšení kvality života našich občanů.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Paní poslankyně, ještě se vás přece jenom optám, jestli to tedy chápu správně: tento bod - léky - jako první bod a pošta jako druhý bod. Naopak. Dobře, děkuji, ujasněno.

Nyní vystoupí se svým návrhem paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se paní poslankyně Oborná, která následuje. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní předsedkyně. Já vystoupím se svým tradičním bodem s trošku pozměněným názvem, a potom vysvětlím proč. Tento bod, který bych ráda zařadila na jednání této ctěné Sněmovny, se jmenuje Vládní strategie nakládání se státním majetkem k prodeji zámku Štiřín a ostatních.

Co mě k tomu vede? Vede mě k tomu pořád nedostatek informací k tomu, co se zámkem Štiřín bude. Já už jsem tady vystupovala několikrát a v médiích se pořád objevují ty samé informace. Pan ministr Lipavský se zbavuje zámku Štiřín, dává ho k dispozici vládě, pokud to shrnu, a co bude dál, nikdo neví. Tušíme asi, že vláda chce zámek prodat. Ale je tady mnoho a mnoho otazníků.

Mě by zajímalo, proč v loňském roce proběhly investice v zámku Štiřín za více než 20 milionů korun předtím, než zámek byl uzavřen. Zajímalo by mě, proč služby týkající se údržby golfového hřiště dostala externí firma, přestože v tuto chvíli jsou zaměstnanci doma ve výpovědní lhůtě a jsou placeni. Zajímalo by mě, jakým způsobem se vláda tohoto majetku bude zbavovat. Jakou metodou? Dražbou, nebo jak? To, co mě zajímá dále, a ony ty informace pomaličku ale jistě prosakují, je to, co třeba bude s historickou budovou České pošty v Jindřišské? Budeme prodávat státní podnik Budvar? Budeme prodávat další nemovitosti, kulturní památky, které jsou nevýdělečné? Dočkáme se třeba toho, že ve finále budeme prodávat Karlštejn, který jsme teď nákladně opravili? Co tedy bude? Proto předkládám tento návrh, abyste, vládo, seznámili tuto ctěnou Sněmovnu s tím, jakou máte strategii, která se týká nakládání se zbytným státním majetkem, a jakým způsobem ten prodej bude probíhat.

Prosím o zařazení tohoto bodu jako první bod dnešního jednání, protože ho považuji za velmi důležitý. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní poprosím o vystoupení s návrhem paní poslankyni Obornou a připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych vás poprosila o zařazení nového bodu na pořad schůze s názvem Opatření vlády na pomoc postiženým zemědělcům v souvislosti s přemnožením hraboše polního, protože je to téma, které aktuálně velmi trápí české zemědělce, a to zejména na jižní Moravě a na Vysočině. Jistě jste také zaznamenali několik televizních reportáží, takže mi dovolte, abych alespoň velmi stručně odůvodnila zařazení tohoto nového bodu na jednání Sněmovny.

Podle zemědělců sílí na jižní Moravě a Vysočině kalamita hraboše polního. Kritický je se začátkem jara počet 50 aktivních nor na hektar, na některých místech je jich ale v současné době až 350 a více. Téměř ve všech okresech na Vysočině přemnožení překročilo pětinásobek prahu škodlivosti. (V sále je hluk.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se moc omlouvám, paní poslankyně, ale kolegové a kolegyně, zejména v levé části sálu, ale i tady u míst, kde je paní ministryně, prosím o ztišení. A vy prosím můžete pokračovat.

 

Poslankyně Monika Oborná: Varoval před tím dokonce i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ten zároveň zmínil, že nebezpečí značných škod hrozí jak na Třebíčsku, tak na Jihlavsku, Žďársku a Pelhřimovsku, což je vlastně prakticky na celé Vysočině. Někteří zemědělci už museli zaorat v loňském roce vysázené plodiny. Postižena jsou nejen pole osetá obilovinami, ale i vojtěškou, jetelem a dalším plodinami. Reálně hrozí nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata, v nejpostiženějších oblastech zemědělci hlásí až 18 000 nor na hektar. Mnohá místa jsou postižená víc než před čtyřmi lety, kdy jsme tuto situaci ve Sněmovně řešili novelou zákona. Je sice hezké, že zemědělci mohou používat Stutox, ale je naprosto iluzorní si myslet, že by bylo možné do každé nory nasypat tři až pět granulí. Při takovém množství nor je to bez nasazení armády technicky neproveditelné. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP