(17.30 hodin)
(pokračuje Zdeněk Nekula)
Objem kontrol za jednotlivé orgány, je to ÚKZÚZ, SZPI anebo SVS, jsou to řádově desítky, ale máme paradoxně v uvozovkách problém v tom, že už není co kontrolovat, protože ten objem dovážených potravin nebo krmných plodin do České republiky je opravdu velmi malý a neodpovídá mediálnímu dopadu, který tady v současné době je. Abych to ilustroval na jednom konkrétním příkladu. Za loňský rok bylo z Ukrajiny do České republiky dovezených 4 000 tun pšenice a v České republice vyprodukujeme ročně zhruba 5 milionů tun pšenice, to znamená, že ani jedno necelé promile pšenice versus to, co se u nás vypěstuje, k nám doputovalo. Opravdu, problém není s ukrajinskou produkcí v České republice, ale je to v příhraničních státech. Týká se to zejména Polska, Rumunska a Bulharska, pak o trochu méně Maďarska, na Slovensku také to má určité dopady, ale ten největší zásah co do objemu produkce, která zůstává na území daného členského státu, je Polsko. Jsou určité odhady, že to, co překročí ukrajinsko-polskou hranici, že zhruba jedna třetina zůstává na polském území. Ale o tom problému polští představitelé vědí již tři čtvrtě roku a lze to i nějakým způsobem dohledat v monitoringu tisku. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a zeptám se pana poslance, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane ministře, za odpovědi. Ono by to zajímalo spotřebitele v České republice i z toho důvodu, že vzhledem k tomu, že ta pšenice nebo to obilí se dováží, jak říkáte, již delší dobu, tak zda je možné, zda jsou kontaminovány například už výrobky, zda to prošlo tedy buď českými mlýny, nebo na Slovensku, protože výměna potravin mezi jednotlivými státy Evropské unie může být daleko větší, a my tady nejsme schopni zkontrolovat takové penzum výrobků, které pochází v podstatě z pšenice, protože vzhledem k tomu, že pokud k nějaké výrobě nebo k nějaké operaci dojde v členském státu Evropské unie, samozřejmě automaticky tam je napsaná potom země, která to naposledy zpracovává. Takže i z tohoto důvodu by bylo asi vhodné zintenzivnit kontroly i těch finálních produktů v hypermarketech, protože tam to mohou přebalit (Předsedající: Čas, pane poslanče.) a může to být jinak. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a je zájem i o doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula: My kontrolujeme nejenom produkci, která jde z Ukrajiny, a je jí opravdu velmi málo, takže máme teď problém vůbec co kontrolovat, ale jsme si toho vědomi, že může tady docházet k nějakému sekundárnímu pohybu, ať z Polska, Slovenska či Maďarska, takže provádíme intenzivní kontroly zboží a potravin, které přichází z jiných zemí. Nejvíce kontrol provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ty rozbory jsou velice detailní, u každého vzorku se sleduje až 400 položek, a dneska měli novináři možnost se přímo podívat do laboratoří SZPI a seznámit se, jak to probíhá. Kontrolují se, ať jsou to mykotoxiny, zbytky pesticidů, těžké kovy, olovo, kadmium, je to opravdu detailní, ale bohužel nic jsme nenašli - nebo bohudík, tak bych to chtěl říct. Jsem velmi rád tomu, že jsme nic nenašli. Pokud bychom něco našli, samozřejmě zásilka nebo ta šarže bude zastavena a zlikvidována.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Knechtová, která interpeluje pana ministra Rakušana. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, měla jsem tu možnost osobně se zúčastnit jednání ve věci rušení pobočky České pošty. Realita je taková, že ve městech do 25 000 obyvatel Česká pošta po optimalizaci nechává jednu poštu. Jednání o grafech a tabulkách, které Česká pošta připravila ze svých dat, je nereálné v tak krátké době zpochybnit vlastním průzkumem. Zarážející je, že Česká pošta používá pro srovnávání data z doby covidu, kdy situace byla zcela nestandardní. Je patrné, že v úvodu bylo rozhodnutí pobočky zrušit a následně se hledaly argumenty pro tento postup. Pobočka se zruší k 1. 7. a zbylá pošta se neposílí ani personálně, ani otevírací dobou, protože o prázdninách je provoz slabší, a bude záležet na podzimu a vánočním čase, jak budou vypadat grafy a jak narostou čekací doby. Ve výsledku ale v praxi dochází k tomu, že nekomfort a přetlak v souvislosti se zvyšujícími se čísly přinese jen to, že lidé přestanou využívat služeb pošty a budou na to reagovat tímto způsobem. Lidé pochopí smysluplné změny prováděné logicky v postupných krocích, předvídatelně, ale tohle je pravý opak. Pokud chce radnice přejít na Poštu Partner Plus, musí zvládnout odkup budovy, sehnat zaměstnance, nechat ho proškolit. Může se to vlastně všechno stihnout za dva měsíce k 1. 7.? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní má slovo pan ministr. Pane ministře, prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, no, vycházelo se skutečně z návrhu toho, že bude zrušeno 300 pošt, a kritéria dostupnosti poštovní služby určuje Český telekomunikační úřad, který ve svém návrhu jako regulátor trhu posunul základní parametr, to znamená dostupnost poštovní služby, dochozí vzdálenost ze 2 na 3 kilometry. To určitě není jediné kritérium. Pokud jste se účastnila toho jednání, management pošty je schopen představit i další kritéria, jako je ekonomická výnosnost dané pobočky, pobočkohodiny strávené na té které pobočce, samozřejmě se přihlíželo i k dostupnosti MHD a samozřejmě se přihlíželo i k tomu, jakým způsobem se potom vede jednání s lokálními zástupci o tom, jestli ta pobočka, která byla vybrána ke zrušení, je tou pobočkou správnou. Mám dokázána i města, kde k těm změnám samozřejmě došlo, ale to už je skutečně rozhodnutí a činnost managementu České pošty, kde si naopak myslím, že politický zásah v tomto není správný.
Ještě jednou zopakuji čísla: jedná se o 113 měst a obcí, kde nějaké pobočky byly zrušeny, a my jsme naopak byli vedeni tím, aby pobočky jako takové nebyly rušeny na venkově, aby nebyly rušeny v městech a obcích, kde skutečně mnohokrát znamenají jediný dotyk státní správy. Pobočky byly zrušeny vždycky pouze a jenom tam, kde pobočková síť je stále zachována a dostupnost služby zachována.
A mimochodem, od 1. 7. vedení České pošty také přichází i s manažerskými rozhodnutími, která by měla zrychlit odbavování na pobočkách České pošty, například zřízení speciální přepážky pro složité operace znamenající delší dobu strávenou právě u přepážek. Je to jedno z operativních opatření, která po 1. 7. přijdou, samozřejmě i rozšíření počtu obsluhovaných poboček na poštách, kde pobočky jako takové zůstaly. Máme on-line objednací systém, který už funguje delší dobu a kterému lze udělat lepší reklamu v tom, že lidé dostanou konkrétní termín, kdy na poštu přijdou, a dostanou konkrétní čas, jako je to třeba mnohokrát v bankách a na jiných úřadech, na kterých jsou na České poště objednáni, a dostanou se tedy přednostně v danou dobu skutečně k přepážce, maximálně s rozdílem několika minut, pokud aktuálně bude obsluhován jiný klient. To jsou všechno věci, které by naopak měly život na Českých poštách jako takových zpříjemnit.
Já mimochodem projektu Pošta Partner obecně věřím. Koneckonců v době, když jsem byl na ministerstvu, bylo zřízeno v tomto konceptu více než 140 nových pracovišť. Na druhou stranu mu úplně nevěřím v téhle podobě. Vy určitě víte dobře, že Pošta Partner ze zákona, z toho, jak je to definováno, musí obsáhnout stejné penzum služeb jako Česká pošta kterékoliv jiné pobočky. Tenhle koncept nemůže být životaschopný, pokud třeba na venkově funguje Pošta Partner, kde není dostatečně kvalifikovaný personál, a my chceme koncept, kde v regionech Pošta Partner bude poskytovat nějaké základní definované služby. ***
