Co se týče toho, jaké auto využívám: tak ano, vozidlo se spalovacím motorem, disponuji ale také hybridem, občas jezdím do práce na kole, běžně se pohybuji v nejrůznějších dalších dopravních prostředcích včetně elektrifikované železnice a snažím se chovat racionálně, tak asi jako každý z nás, kdo sleduje zároveň, aby jeho kroky měly opravdu v rámci možností co nejmenší negativní dopad na okolí. (Předsedající upozorňuje na čas.) A tím teď nemyslím jenom životní prostředí.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto přistupujeme k další interpelaci, ovšem pan poslanec Koten není přítomen v sále, takže jeho interpelace propadá.

A dostáváme se k interpelaci pana poslance Miroslava Zborovského, připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, ujměte se slova.

Poslanec Miroslav Zborovský: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, mám interpelaci na pana ministra Mariana Jurečku. Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal na záležitost týkající se vládou navrženého úsporného balíčku. Předně bych chtěl říci, že tento balíček má moji plnou podporu, protože je pro budoucnost nás všech zásadní, začít snižovat zadlužování naší země a řešit strukturální deficit státního rozpočtu. To, že je potřeba začít šetřit, je naprosto zřejmé a v souvislosti s úsporami bych se vás chtěl zeptat, zda a v jaké míře dopadnou úspory na financování sociálních služeb. Děkuji za odpověď.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí pan vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče Zborovský, já musím říct, že tyto dotazy jsou teď poměrně aktuální, protože za poslední týden od oznámení parametrů ozdravného konsolidačního balíčku samozřejmě se skloňují velmi často otázky národních dotací a úspor v jednotlivých resortních kapitolách. Ano, pravdou je, že v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí máme celou řadu národních dotačních titulů, které jsou svým charakterem kvazimandatorní výdaje, to znamená, ministerstvo je opravdu musí realizovat a není tam prostor pro nějaké škrtání. Do této kategorie patří právě i financování sociálních služeb, protože to je dotační titul, například i financování pracovníků OSPODů, financování pracovníků sociálních a dalších. Tady já jednoznačně říkám, že nevidím u těchto dotačních titulů - a takto jsme se dohodli na vládě - že tady by byl prostor tyto dotační tituly v jejich objemech krátit, že by tam byl prostor pro nějaké škrtání.

Naopak v případě financování sociálních služeb jsme v situaci, kdy každý rok ten objem finančních prostředků roste. Když se podíváme na nárůst například mezi loňským rokem a letošním, na financování sociálních služeb jsme zvýšili objem prostředků o 12,12 %, je to na částku 26,5 miliardy korun. Samozřejmě teď jsme ve fázi, když už připravujeme společně s kraji i přípravu rozpočtu na rok 2024, jak abychom zabezpečili jak pokrytí potřeb financování sociálních služeb a jejich poskytovatelů, tak také abychom dokázali pokrýt i finanční prostředky, které jdou za tím, že ta síť se rozvíjí, protože populace stárne, každý rok přichází více a více klientů, kteří tuto formu pomoci, ať už terénní sociální služby, nebo pobytové, nebo nějakých jiných dalších typů, potřebují. Takže počítáme s tím, že tady také meziročně dojde k nárůstu ve financování sociálních služeb.

Cílem této vlády je, aby sociální služby byly stabilně fungující, aby jejich poskytovatelé mohli předvídatelně plánovat, a vlastně připravujeme i velkou novelu zákona o sociálních službách, která by měla potom od 1. 1. 2025 zavést i princip víceletého financování sociálních služeb tak, aby toto bylo předvídatelné, aby poskytovatelé mohli daleko lépe plánovat, rozvíjet své služby a nemuseli každý rok s obavou se dívat na ten další, jaká vláda tady bude, jak bude sociálně odpovědná a citlivá, jestli vůbec tady budou nějaké prostředky navíc. Myslím si, že za doby naší vlády, za tyto dva roky, za které neseme zodpovědnost, jsou sociální služby v situaci, kdy na to, aby dokázaly pokrýt plně svůj provoz, aby dokázaly rozvíjet svou síť a zvyšovat kvalitu sociálních služeb, na to finanční prostředky vláda uvolňuje. Mimochodem, ten nárůst je zhruba z 21 miliard korun během dvou let na 26,5 miliardy korun, takže nikdo z občanů, z lidí, kteří pracují v sektoru sociálních služeb, nemusí tady mít obavu, že by se v rámci škrtů, které se vláda rozhodla udělat v národních dotacích, že bychom se tady dotkli financování sociálních služeb nebo dalších sociálně důležitých a zásadních agend.

V rezortu MPSV jsme se dohodli na úspoře, která by měla být zhruba v objemu 300 miliard korun - 300 milionů, pardon, 300 milionů korun - to se týká dotačního titulu, který je směřován na rozvoj materiálně technické základny sociální infrastruktury, a to za situace, kdy víme, že v letošním roce jsme rozeběhli plně financování z operačního programu Zaměstnanost plus, z Národního plánu obnovy, a máme tady velký objem finančních prostředků v řádu miliard korun, které dnes jdou právě do investic do sociální infrastruktury, jejího rozvoje. To znamená, můžeme si v této situaci dovolit ty národní finanční zdroje výrazně utlumit a naplno využít v tento okamžik finanční zdroje, které jsou nám poskytovány z rozpočtu Evropské unie. Takže nikdo nemusí mít v tomto ohledu obavu, je tady stabilita a předvídatelnost v tom, že sociální služby budou v příštím roce i v letech následujících dostatečně finančně vykryty. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Ujistím se u pana poslance, že není zájem o doplňující dotaz. Je tomu tak, takže přistoupíme k další interpelaci, a sice interpelujícím bude pan poslanec Marek Novák a připraví se následně pan poslanec Jan Síla. Prosím.

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, můj dotaz zní, jak vnímáte alarmující situaci, kdy ještě nikdy nebyl o sociální dávky takový zájem. Konkrétně příspěvek na bydlení bralo letos v březnu rekordních 260 000 domácností, tedy nejvíc za posledních deset let. Meziročně tento počet stoupl o více než 50 %. Hlavním důvodem je samozřejmě zdražování, inflace, a lidé jsou nuceni o dávky požádat, jinak mají problém přežít. Vnímáte to jako ministr sociálních věcí a práce, že se jedná o skutečnou a správnou sociální politiku tak, aby lidé museli v takovém počtu žádat o dávky, z jedné kapsy přelít do druhé, a tím pádem o značnou část státních peněz přijít v rámci administrace těchto dávek? Místo aby stát dal například přímo důchodcům dostatek peněz, tak jim je prostřednictvím změny parametrů v důchodech sebere a zároveň je pošle na úřad práce pro dávku.

Totéž, jen mladší skupině občanů, způsobujete úsporným balíčkem. Jenže Úřad práce také stojí značné náklady a stát touto logikou přichází o velké množství peněz. Navíc úředníci nejsou v této tíživé situaci finančně motivováni, jsou vystavováni extrémnímu psychickému nátlaku všechny tyto žádosti vyřizovat, a samozřejmě vyřizování žádostí se zpožďuje. Je to trošku jako střílet se do vlastní nohy a spoléhat na to, že maraton testování trpělivosti občanů bude mít i konec. Jenže díky krokům, které postupně činíte, a představujete ještě další, to spíš vypadá, že je to teprve začátek konce. (Předsedající: Čas.) Děkuji vám za odpověď.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je prostor pro pana vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí. Prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, já si dovolím na vaši interpelaci zareagovat. Myslím si, že je důležité, abychom si uvědomili tu podstatu a princip, proč tady sociální systém je, a ten je tady právě na momenty, kdy buď pomáhá tam, kde ten člověk z objektivních důvodů si sám pomoci nemůže, nemůže mu vypomoci například rodina, a pak má přicházet stát, který v opravdu opodstatněných případech pomocnou ruku prostřednictvím sociálních systémů podá. Pak je tady sociální systém nutný v dobách, kdy přijde nějaká naprostá mimořádnost - mimořádnost, která prostě znamená jednorázový výrazný dopad na situaci občanů, rodin, domácností, a to jsou živelní pohromy, jako jsou povodně, tornáda, požáry, nebo například výrazná ekonomická krize, kdy dojde k propadu ekonomiky, nárůstu nezaměstnanosti, jako jsme tady viděli v období zhruba let 2009 až 2012, anebo když dojde k tomu, k čemu došlo v tom loňském roce, to znamená válka na Ukrajině, která přinesla obrovskou nestabilitu do globálních trhů s energiemi, do trhů s potravinami a která vedla k dramatickému nárůstu inflace v celé Evropě včetně České republiky. ***