(12.10 hodin)
(pokračuje Eliška Olšáková)
Co bych vyzdvihla jako velkou výhodu, bude elektronický informační matriční systém z toho důvodu, že požadování duplikátů rodných listů, oddacích listů a také někdy úmrtních listů bylo velmi komplikované pro občany, kteří nežijí v místě matriční události, to znamená v místě, kde matriční událost nastala, takže se museli komplikovaně do místa buď dostavit osobně, nebo vyřizovali plné moci, které musely mít ověřený podpis, a to samozřejmě komplikovalo život občanům.
Starostové menších obcí, kterých znám docela hodně, velmi vítají změnu, že mohou oddávat tam, kde není matrika, když snoubenci nemají trvalý pobyt z jejich obce. To je vnímáno i mezi samosprávami velmi pozitivně a jsem za to velmi ráda.
A jak už tady také zaznělo, že přichází v této novele i možnost přijmout prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství matrikářkou nejenom krajského úřadu, ale jakéhokoliv matričního úřadu, toto vzešlo, to tady musím sdělit, z připomínkového místa Sdružení místních samospráv, kde nám připadalo, že toto byla věc zbytná, protože neexistoval žádný legitimní důvod, proč by prohlášení osob vstupujících do partnerství nemohly přijímat všechny matriční úřady. Dostupnost této agendy pouze v krajských městech navíc působila jako nepřímá diskriminace obyvatel venkovských sídel, takže to nás také těší, že se do novely matričního zákona dostává. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji dvě přihlášky. Jako první je pan poslanec Robert Stržínek a jako druhý pan poslanec Jiří Navrátil. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, dámy a pánové, dovolte mi, abych se na problematiku novely zákona o matrikách podíval očima starosty dvacetitisícového města Valašského Meziříčí, kde náš městský úřad samozřejmě matriku provozuje taktéž.
Materie předloženého návrhu zákona se rozpadá na dvě podoblasti. Za prvé se jedná částečně o znovu předložený návrh zákona, který v minulém období předkládala vláda Andreje Babiše a jehož projednávání nebylo dokončeno. Jednalo se tehdy o sněmovní tisk číslo 593 v 8. volebním období. Za druhé se jedná o zavedení matričního informačního systému, tedy zcela novou úpravu, která součástí sněmovního tisku v minulém volebním období nebyla.
Nejprve tedy k praktické matriční oblasti. Navrhuje se úprava celé řady nedostatků stávající matriční praxe. Decentralizovanost státní matriční evidence neumožňuje efektivní a rychlé využívání údajů z ní. Nelze poskytovat údaje z matrik oprávněným osobám na kterémkoliv matričním úřadě, ale jednotlivé žádosti je možné vyřizovat jen na místně příslušných matričních úřadech.
Sněmovní tisk reaguje i na dílčí nedostatky na úseku nahlížení do matričních knih a sbírek listin a pořizování si dokladů z nich. Dále řeší problémy v příslušnosti matričních úřadů při narození nebo úmrtí v dopravním prostředku nebo nedostatky stávající právní úpravy v oblasti jména a příjmení.
Předložený návrh zákona sahá do celé řady zákonů, ale podstatná je novela zákona o matrikách a občanský zákoník. Nově například budou některé matriční úkony vykonávat i vybrané zastupitelské úřady České republiky. Upravuje se příslušnost matričního úřadu k zápisu narození a úmrtí, které nastalo v dopravním prostředku, včetně případů, kdy ani po následném dalším šetření nelze zjistit místo narození nebo úmrtí.
Zavádí se možnost uzavření manželství v jazyce národnostní menšiny za zákonem stanovených podmínek. A to, co už tady zaznělo, ruší se podmínka trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v nematriční obci pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této nematriční obce.
Ruší se také příslušnost matričního úřadu k přijetí prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství, což v praxi bude znamenat, jak řekla paní zpravodajka, že se zrušuje stávající řešení založené na čtrnácti registrujících matričních úřadech, a nově bude možné do registrovaného partnerství vstoupit před kterýmkoliv matričním úřadem.
Nově se také upravuje prohlášení o užívání jednoho, popřípadě dvou jmen osobou po nabytí státního občanství České republiky, má-li v matriční knize v České republice zapsána více než dvě jména, dále pak užívání jména či jmen a jména po otci po nabytí státního občanství České republiky.
Dalším významným cílem novely je promítnout do důsledku obecnější požadavek, podle něhož by mělo dítě, které dosáhlo určitého věku, souhlasit se změnou svého osobního jména nebo příjmení. Tento požadavek je v platné právní úpravě přítomen zatím jen dílčím způsobem, kupříkladu u změny příjmení dítěte, jehož otec není znám, v důsledku uzavření manželství jeho matky. Vychází se přitom z předpokladu, že osobní jméno a příjmení člověka tvoří svébytný prostředek jeho sebeidentifikace, tím spíše s postupujícím věkem, přičemž osoba, která dosáhla určitého stupně rozumové a volní vyspělosti, by měla mít kontrolu nad jeho případnými změnami v důsledku různých právních skutečností, například změny příjmení rodičů, osvojení a tak dále. Konkrétně se snižuje věková hranice, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas, a to ze současných 15 na 12 let.
Další úpravy zasahují do problematiky zápisu příjmení do zvláštní matriky, změny příjmení za trvání manželství, příjmení nezletilých dětí, příjmení po osvojení. Nově bude možno zapsat do matriční knihy i jména zdrobnělá nebo domácká.
Rozšiřují se v matriční problematice práva osob neslyšících, němých a hluchoslepých, aby jim matriční úřad bezplatně zajistil přítomnost tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž je to zákonem vyžadováno, například u prohlášení o uzavření manželství. Jako starosta tady mám jednu praktickou poznámku. Toto ustanovení má být účinné už od 1. ledna 2024. Týká se tedy osob neslyšících, němých a hluchoslepých, pro které má matriční úřad bezplatně zajistit přítomnost tlumočníka či prostředníka při takových úkonech, jakými jsou například prohlášení o uzavření manželství, vstup do partnerství, prohlášení o určení otcovství nebo například porod doma. Takoví tlumočníci však nejsou k dispozici. Nejde tedy jen o otázku bezplatnosti, tedy nákladů přenesených na jednotlivé obce, to by bylo to nejmenší, ale přímo o nemožnost dostát na straně obcí takto zákonem nově stanoveným povinnostem. Navrhoval bych proto, aby si tyto tlumočníky žadatelé, tedy oznamovatelé, zajišťovali v případě potřeby sami, jako je tomu u tlumočení z jazyků národnostních menšin.
Dalším problémem je zde odkaz na zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Velmi přísné požadavky tohoto zákona jsou snad odůvodnitelné pro soudní řízení, nepřijde mi však vhodné vyžadovat je i pro matriční události.
V oblasti určování rodičovství je navrhováno zjednodušení využití existující možnosti zjednodušeným způsobem konsenzuálně vyloučit domněnku otcovství svědčící manželu matky a současně založit vyvratitelnou domněnku svědčící jinému muži, který je biologickým otcem dítěte. Určení otcovství tedy půjde provést takzvanou trojdohodou neboli souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce. V současné době se toto činí v řízení pouze před soudem zahájeném na návrh některého z nich. To je, myslím si, dobrá změna plně v zájmu dětí.
V oblasti změn příjmení se navrhuje umožnit manželům i po uzavření manželství prohlásit, že příjmení jednoho z manželů bude příjmením společným, k němuž bude druhý připojovat své dosavadní příjmení. Spektrum možností se navrhuje rozšířit také v oblasti změn příjmení v souvislosti s osvojením. Předně se navrhuje nově umožnit i nezletilému osvojenci ponechat si za určitých předpokladů své dosavadní příjmení a naopak v případě osvojení zletilého se navrhuje připustit i možnost přijmout osvojitelovo příjmení. ***
