(12.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Kolegové, kolegyně, prosím, abychom se v sále zklidnili, není nás tady tolik, aby tu mohl být tak silný hluk. Na obou stranách sálu - jak v pravé části prosím, abyste když tak své diskuse přenesli do předsálí, tak v levé části sálu. Děkuji.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. My jsme svědky nálepkování ve veřejné debatě, na sociálních sítích. Přečetl jsem si mnohokrát vyjádření, že ten, kdo má jiný názor a nepodpoří manželství pro všechny, je homofob. Nebo tady od pana kolegy Exnera, že konzervativní pohled na věc je vlastně proruský. Nálepky nejsou namístě, to není fér! Zastánci stejnopohlavních manželství nazvali svoji kampaň Jsme fér, ale nálepkování opravdu fér není! Homofobie je pouze nálepka, kterou používají aktivisté pro názory, které jsou pro ně nepohodlné. Pokud chceme společnost skutečně spojovat, a nikoliv rozdělovat, je potřeba začít u tolerance názorů. Není možné vyžadovat toleranci netolerancí. Mám jiný názor než část z vás, respektuji ovšem váš názor, ač s ním nesouhlasím. A totéž očekávám od každého z vás.
Já jsem podepsal návrh na zakotvení manželství do ústavy jako svazku muže a ženy nikoliv v reakci na konkrétní návrhy změny občanského zákoníku, ale kvůli tomu, že se hodnota manželství jako takového vytrácí. Jsem přesvědčen, že naopak ochrana tradiční rodiny, manželství jako svazek jednoho muže a jedné ženy, může přispět ke stabilizaci čím dál více rozkolísané společnosti. Dnešní společnost je vychovávána v tom, mít co nejvíce práv, či spíše mít co nejvíce nároků. Otázkou je, zda tento přístup, když se začne uplatňovat uvnitř manželství, není jedním z důvodů rozpadu manželství. I v manželství musíme respektovat toho druhého, musíme respektovat jeho názory, a žádné manželství nebude dobře fungovat, pokud je v něm člověk příliš sebestředný, nerespektuje například přirozená omezení toho druhého a například si chce za každou cenu prosazovat své údajné nároky. Takové manželství nebude moc dobře fungovat a při tomto postupu nebude dobře fungovat ani naše společnost.
A zopakuji, co jsem řekl na začátku. Pravý význam manželství je zabezpečení přirozeného pokračování společnosti. Z tohoto důvodu je hodno zvýšené ochrany a výhod. To je jeho pravý význam, a proto je výjimečné. Není to pouhá technicko-právní úprava soužití dvou osob. Proto návrh na stejnopohlavní manželství nepodpořím, ale nemám problém s úpravou individuálních práv pro vzájemné soužití stejnopohlavních párů. Děkuji. (Potlesk části poslanců napříč sálem.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou vystoupí pan kolega Haas, poté bude následovat paní poslankyně Válková, nicméně upozorňuji, že ve 12.15 vás budu muset přerušit, protože máme pevně zařazený bod. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, pane předsedající. V návaznosti na proběhlou debatu i nabídku, která zazněla od více předřečníků, chci podat v souladu s § 90 odst. 7, aby to nezapadlo před koncem diskuse ve 12.15, návrh na vrácení zákona navrhovatelům k přepracování. Pokud jsou míněna vážně slova o hledání kompromisu, tak jsem zvažoval, jestli podat návrh na zamítnutí - ten tady padl od kolegů z SPD, já podávám v souladu s § 90 odst. 7 jednacího řádu návrh na vrácení zákona k přepracování. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče, znamenám si.
A nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Já jsem chtěla, pane místopředsedo, jenom upozornit na to, že problematika, která se týká výchovy dětí, a o to tady také hodně jde a souvisí i s problematikou osvojení, předpokládám, že bude ještě více v detailu řešena pozměňovacími návrhy, protože já tam vidím také prostor a nebála bych se toho. Je to odvážný krok, ale některé zahraniční právní úpravy mají v takových případech, o kterých tady můj předřečník hovořil, diferencovaný přístup. To znamená, když budou stejné - a jsem si vědoma toho, co říkám - poměry, stejné podmínky, s ohledem na sociální vnímání role rodiny v dané společnosti se upřednostní osvojení heterosexuálním párem. Takže není to nic, co by bylo diskriminující, a neměli bychom to z té debaty vylučovat, byť jsem si vědoma toho, že řada těch, kteří jsou stoupenci zakotvení institutu stejnopohlavního manželství, se teď můžou cítit dotčeni. Myslím si, že bychom se měli víc poučovat i z toho, co v zahraničí znají. A společnost očividně není připravena, ve svém celku určitě ne - troufnu si říct, že to bude tak půl na půl - na situace, kterou tady popsal můj předřečník, že v případě, kdyby byly oba páry - stejnopohlavní a heterosexuální - na tom úplně stejně, umožnit osvojení, dejme tomu, tomu stejnopohlavnímu páru se zdůvodněním, že jinak by to bylo diskriminační. Naše společnost taková není a v takovémhle případě bych si dovedla představit i právní úpravu, která by právě s ohledem na (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) sociální vývoj a tak dále upřednostnila někoho jiného. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše dvě minuty utekly. I tak jsme to trošičku natáhli, je 12.15. Musím přerušit bod číslo 71 a přerušuji ho, protože na 12.15 máme zařazen bod číslo 68. Jedná se o
68.
Návrh poslanců Andreje Babiše, Aleše Juchelky a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 232/ - prvé čtení
Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 232/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Andrej Babiš. (Není přítomen.) Ještě jednou, pan poslanec Babiš by měl uvést za navrhovatele sněmovní tisk. (O slovo se hlásí poslanec Juchelka.) Vy jste pan Babiš? (Poslanec Juchelka: Ne, já jsem pan Juchelka. - Smích.) Dobrá, tak za navrhovatele to nebude Andrej Babiš, ale pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Asi v únoru uvidíme, kdo se bude hlásit jako předseda hnutí ANO. (Směje se.)
Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 12.15. Já jsem se snažil navrhnout návrh zákona, to znamená trestní zákoník, tak jak ho už tady máme rok a půl. Jedná se o to, že pedagogičtí pracovníci v současné době stále častěji čelí různým útokům na svou fyzickou integritu, především ze strany svých žáků, a to samozřejmě v některých oblastech, a to jde ruku v ruce s tím, že jsou tyto osoby dnes a denně vystavovány různým stresovým a rizikovým situacím při výkonu své pedagogické činnosti, přesto jim současná právní úprava nepřiznává žádnou zvláštní ochranu pro případy páchání násilí na nich, ať už jde o násilí fyzické, nebo násilí proti jejich vůli. Tam jsme samozřejmě postupovali při tvorbě této novely zákona z praktických věcí v některých lokalitách, kde skutečně čelí pedagogičtí pracovníci zvýšenému tlaku nejen ze strany učitelů, ale třeba i jejich rodičů. Navrhuje se proto, aby pedagogičtí pracovníci byli obdobně jako zdravotnický personál zařazeni jenom mezi chráněné oběti v tom smyslu, že spáchání vybraných trestných činů, jako je těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, vraždy nebo nebezpečného vyhrožování, proti těmto osobám bude tvořit kvalifikovanou skutkovou podstatu daného trestného činu s možností uložení přísnějšího trestu jeho pachateli. Jedná se o koncept, který je současnému trestnímu právu znám, a nejde tedy v tomto ohledu o žádné novum. Nám jde jenom o to, aby tito pedagogičtí pracovníci byli přiřazeni k tomu seznamu. Jedná se opravdu o malou novelu.
Současně se nezdá vhodné zavádět pouze pro pedagogické pracovníky nějaký nový institut chráněných osob, jako je tomu třeba na Slovensku. O tom by bylo samozřejmě na místě uvažovat v okamžiku, kdyby do této kategorie měly být zařazeny pro tytéž účely například i další kategorie obětí, jako jsou těhotné ženy, senioři, zdravotně postižení, děti a tak dále. ***
