Základní informace je, že zatím to vypadá, že z oslovených osmi bank se počet chráněných účtů pohyboval v průměru 70 na jednu banku, což je dohromady nějakých, jestli dobře počítám, 560 chráněných účtů, což je málo. Takže můj základní dotaz je, jestli Ministerstvo spravedlnosti připravuje něco - a to si trochu posypu popel na hlavu i z hlediska toho, jaký návrh my jsme tady přijali, protože jsem se na tom podílel - tak jestli připravuje něco, co by zvětšilo popularitu a usnadnilo zakládání chráněných účtů, aby to nezůstalo jenom v zákoně, ale de facto se to vlastně nevyužívalo, protože nějakých 70 chráněných účtů na jednu banku je opravdu málo a neplní to ten účel. Tak předpokládám, že mi pan ministr znovu odpoví písemně, ale docela rád bych někdy tady s ním mluvil osobně, tak jako to bylo před chvilkou s panem ministrem dopravy, protože pak je vidět, že se ty věci pohnou dopředu.

Takže tolik ta interpelace, počkám na písemnou odpověď. Mezitím přišel pan ministr vnitra, takhle jsme byli domluveni, takže já tím můžu tu interpelaci ukončit.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To bylo velmi laskavé. Co se týče odpovědi, samozřejmě přijde do 30 dnů písemně v souladu s jednacím řádem.

A nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang se svou interpelací, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Tak dárek číslo dva pro pana ministra vnitra. Já bych se tentokrát chtěl věnovat dočasné ochraně občanů Ukrajiny. Po vypuknutí agrese na Ukrajině celkem k 1. 4. 2023 i po tom, co jsme upravovali ty jednotlivé lexy, máme zaregistrováno 325 266 aktivních registrací, to znamená, do celkového počtu vydaných víz, které byly pro běžence z Ukrajiny vydány, kdy jich bylo vydáno celkem 504 107, nám ještě chybí řádově 178 841. Je pravda, že tam ještě ta možnost do konce září.

Chtěl bych se zeptat i v souvislosti s tím, co jsme tady probírali včera, což je pakt povinné solidarity, kdy vy se odkazujete na to, že abychom nemuseli vlastně to, co jste vyjednali na té Radě ministrů, tak jsou tam ty tři varianty - buď je to technická podpora, nebo je to finanční spoluúčast, anebo je to relokace nějakého počtu azylantů, těch 30 000, potažmo více podle toho, kolik se v Evropské unii objeví. Mě by zajímalo, a vy jste to tam několikrát zmiňoval, že vlastně nevíme - máme lex Ukrajina, který tedy stanoví vízum dočasné ochrany do března příštího roku, a co bude potom dál s těmi Ukrajinci? Vy jste tady několikrát zmiňoval, že sám nevíte, jestli ten válečný konflikt bude pokračovat, jestli se tady udělá nějaký lex Ukrajina V, dejme tomu, kdy se prodlouží opět ta víza dočasné ochrany, anebo vy jste tady několikrát zmínil, že potom by se ti občané Ukrajiny mohli převést do azylového řízení. Tím pádem bychom jich tady měli těch 340 nebo 350 tisíc, a mohli bychom tedy logicky říkat: Ano, máme tady tolik azylantů, a nebudeme tedy dávat žádnou finanční částku. Já se ale ptám, kde jste na to přišel, pane ministře? Já se domnívám, že když skončí konflikt na Ukrajině, ti Ukrajinci se stanou opět občany, klasickými třetizemci, a oni tady nemůžou žádat o azyl, ale měli by se podrobit podle cizineckého zákona klasickému, případně dlouhodobému pobytu (Předsedající: Čas, poprosím!), takže ten status azylanta tady nebude možný. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan ministr vnitra vystoupí se svojí reakcí, slova se nyní ujme Vít Rakušan. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně, za slovo ještě jednou. Za tuhle otázku děkuju, protože tohle je zajímavá a důležitá diskuse, tohle určitě dává smysl a je potřeba se o tom bavit. Možná jenom informace pro vás, pane poslanče. Nově nejnovější statistiky hovoří o tom, že číslo Ukrajinců na našem území je 343 000. Jenom pro vás, to není žádná oprava, to jenom informace. To se vyvíjí celkem dynamicky a jasně. Vlastně interpretovat to tak, že nám nějakých 170, 165 tisíc osob chybí, to tak není. Oni už tady téměř jistě, velká většina z nich, není na území České republiky. Odchodovost byla také poměrně vysoká, nicméně stále jsme s tímto číslem vysoce vytíženou zemí, a to i z pohledu kritérií Evropské unie.

V současné době je to institut dočasné ochrany, o kterém vy hovoříte, a máte pravdu, že je implementován do našeho lex Ukrajina, nicméně je to norma, která byla aplikována celoevropsky. Evropská unie se na tom shodla a my jsme se tomu na té národní úrovni přizpůsobovali. Pokud si vzpomenete na začátek konfliktu, my jsme měli jakýsi vlastní právní titul, kdy už jsme v té době také dávali povolení k pobytu Ukrajincům přicházejícím sem, ale ještě to nebyla ta dočasná ochrana.

My jsme přijali aplikaci tohoto evropského legislativního prostředku z roku 2001, který byl poprvé implementován právě v souvislosti s ukrajinskou migrační krizí. Dočasná ochrana má končit podle zatím schválených pravidel na konci března roku 2024. Podle předběžných zpráv, a znovu prosím, předběžných, ať se tady nechytáme zase v nějaké příští debatě za slovo, podle předběžných zpráv chce Evropská komise prodloužit dočasnou ochranu do března 2025, protože bohužel to nevypadá, že ten konflikt jako takový by se chýlil ke konci. Objevují se i hlasy, ale nikde se o tom nehlasovalo, nerozhodovalo oficiálně, prodloužit dočasnou ochranu třeba na tři, na čtyři roky. Já to nepovažuju za šťastné řešení. Myslím si, že v případě konce konfliktu máme být schopni jako Evropská unie rychle zareagovat.

Evropská komise by chtěla právě s jednotlivými členskými zeměmi, a to je odpověď na tu vaši otázku nejdůležitější, koordinovat postup po skončení války a po konci dočasné ochrany z toho důvodu, aby nedocházelo k nedůvodným rozdílům v přístupu k jednotlivým Ukrajincům v jednotlivých zemích, a aby tak nedocházelo k druhotným pohybům. Teď si řekněme tu situaci reálně bez nějakého ideologického zabarvení. Pokud je tady 343 000 lidí, víme, že všichni z nich po dva, tři roky trvajícím konfliktu se domů nebudou chtít vrátit, a já předpokládám, že jedna třetina, a je to zase odhad, který říkají sociologové, tři roky trvání konfliktu - dvě třetiny se vrací, jedna třetina zůstává. Budeme se v té době třeba pohybovat na nějakých 120 000 lidech, kteří tady v České republice budou chtít zůstat, a Evropská komise chce přijít s jednotným principem, jak tyto lidi na všech územích evropských států zařadit nějakým způsobem do systému. Podle současného práva by to v České republice byl cizinecký zákon, anebo by se ti lidé museli vrátit na Ukrajinu, z Ukrajiny opět přijet sem a stali by se potom těmi azylanty. To je současný legislativní pohled na věc.

Ale Evropská komise zatím nepřišla s jednotným evropským rámcem, což není moje vina, moje lenost nebo něco takového, ale já říkám, že ta pravidla se mají v našem zájmu ve všech zemích pokud možno nastavit jednotně, protože pokud by se stalo, že je některé státy nastaví výrazně přísněji než ty ostatní, a to je jedno, jestli my budeme přísnější, nebo méně přísní, ale v rámci evropského prostoru nám opravdu dojde k sekundárnímu pohybu lidí, což je to, čemu chceme předejít. Prostě potom nějaká soutěž, kdo bude mít více nebo méně Ukrajinek a Ukrajinců na svém území, je něco, čemu se chce Komise vyhnout. My v tomhle jednání chceme být aktivní a chceme samozřejmě dospět k tomu, abychom mohli ty lidi zařadit do systému solidarity, do solidárního rámce.

A tady ještě upozorňuju na jednu věc, pane poslanče: ono to není schváleno. Tohle, co my jsme to přijali, je pozice Rady ministrů. Bude to schvalovat parlament a parlament se bude zabývat i postavením Ukrajinců.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. (Poslanec Lang: Český?)

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Evropský. Ten pakt není schválen na Evropské úrovni. Omlouvám se.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní tedy s doplňující otázkou pan poslanec. Prosím.

Poslanec Hubert Lang: Dobře, děkuji. To velmi částečně osvětluje to - má to logiku, co jste řekl. Samozřejmě už je to trošku odbornější téma, to znamená, jasně tady zaznívá to, že pakliže konflikt je ukončen, dneska rámcová pozice Evropské unie nebo ten narativ ještě není vytvořen, jak to bude, ale může se opravdu stát, že opravdu nedospěje Evropa k tomu, že je zařadíme do systému azylu. V tom případě bychom museli samozřejmě měnit i azylový zákon, protože ten o tom vůbec nehovoří, a můžou se opravdu překlopit do klasického cizineckého zákona. Když budou tady chtít zůstat, ano, souhlasím s tím, že většina, jedna třetina osob někde zůstává, když konflikt trvá víc jak jeden rok, prostě na to existují statistiky.

V tom případě ovšem, pane ministře, to, čím vy argumentujete u paktu povinné solidarity, že my tím, že vlastně tady máme tolik těch Ukrajinců, kteří potom, jak jste to několikrát řekl - a to mě zarazilo i další kolegy, že se překlopí do toho azylu, a nebudeme muset za ně tedy platit těch 20 000 euro za toho jednoho běžence, že existuje na to jakási výjimka, ale po dobu, kdy tedy ti Ukrajinci jsou tady, anebo potom, kdyby se překlopili do azylu. (Předsedající: Čas.) Ale chtěl bych vás upozornit, že když se překlopí z azylu do cizineckého zákona (Předsedající: Čas, prosím!), tak za první čtvrtletí roku 2028 (2018?) jsme měli jenom 251 žadatelů o azyl (Předsedající: Děkuji.), a potom bychom měli platit velké peníze.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, je to pochopeno, prosím opravdu o dodržování času. A pan ministr. ***