Stejně tak plníme sliby, pokud jde o to, že nebudeme tuto zemi zadlužovat, a chceme v této oblasti jít jinou cestou, než šla předchozí vláda, která pro snížení dluhu zejména v posledních letech neudělala téměř nic.

Dovolte mi tedy, abych stručně zejména odpověděl na některé věci, které tady zazněly, a vyvrátil zcela jednoznačně, že toto není žádná záležitost Pirátské strany, ale že je to opřeno o celou řadu mezinárodních doporučení. Já doufám, že tady nežijeme trochu v bludu, že všechno ovládá Pirátská strana přes Brusel a já nevím, co dalšího, že se koordinujeme s Marsem. Protože když uvidíme z těch dat, tak bude zcela jasné, že doporučení nastavit transparentní podmínky pro vlastnictví médií mají oporu u mezinárodních organizací.

Česká republika byla v indexu, který dělají Reportéři bez hranic, ohledně svobody médií v roce 2014 na 13. místě. Následně po tom, co hnutí ANO získalo pozici ve vládě a současně jeho předseda Andrej Babiš současně vlastnil nebo koupil velký list, Mladou frontu DNES a související iDNES, tak to samozřejmě ti novináři hodnotili velmi negativně a Česká republika se dostala během těch několika následujících let až na 40. pozici v tom žebříčku. Dokonce Češi podle mezinárodní organizace Reportéři bez hranic na tom byli ve svobodě médií hůř než Botswana a Burkina Faso. V roce 2023, teď když vyšla aktuální data, se tato situace zlepšila právě díky tomu, že nedochází k té kumulaci vlivu mezi předsedou vlády a vlastnictvím médií, a Česká republika má opět 14. místo v tomto žebříčku, což je poměrně dobrá situace. Byli bychom neradi, abychom se zpátky vraceli k tomu našemu špatnému hodnocení, které jsme tady měli v minulosti. A i ta mezinárodní organizace Reportéři bez hranic upozorňuje, že příčinou toho špatného hodnocení a zhoršení svobody tisku je ohrožení vysokou koncentrací vlastnictví soukromých médií, a také k tomu přidává tlak, který je vykonáván na veřejné vysílatele. Takže to jenom abychom se podívali, jak to hodnotí mezinárodní organizace Reportéři bez hranic.

Další část, kde jsme se zavázali jako Česká republika, že podnikneme opatření proti střetu zájmů, bylo v Národním plánu obnovy opatření 214. Tam jsme slíbili jako Česká republika, že abychom dostali peníze z Evropy, tak splníme závazek zpřísnit podmínky a to, aby nedocházelo ke střetu zájmů zejména v oblasti prevence a tak dále. A to je přesně návrh zákona, který tady máme.

Dále se podíváme na Zprávu o právním státu za rok 2022, kterou předkládala v Evropském parlamentu Věra Jourová, europoslankyně, která předtím byla tedy navržena hnutím ANO. Součástí té zprávy o právním státu, což je základní dokument, který je projednávaný na úrovni evropské a ptají se na něj všichni velvyslanci, zástupci jiných států, a hodnotí nás podle nich (?) i jiné státy, když vystupujeme jako Česká republika na těch jednáních, tak je i doporučení od Evropské komise, které tedy uvedla Věra Jourová, dokončit revizi právních předpisů týkajících se majetkových přiznání a střetu zájmů. Mimo jiné tím, že bude vyjasněna definice skutečného vlastnictví a pokročí se v dalších reformách týkajících se transparentnosti informací o vlastnictví sdělovacích prostředků. Paní Jourová se k tomu vyjádřila. Ona řekla, že je přesvědčena, že by politik neměl vlastnit média, považuje to za nešťastné, a několikrát radila, aby pan předseda Babiš to svoje médium prodal.

Další mezinárodní instituce, která opět kritizuje to, že tady není úprava střetu zájmů, je Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu, který ve své zprávě uvedl, že poslanci by měli posílit zákon o střetu zájmů, který by zabránil veřejným funkcionářům a členům vlády vlastnit média.

A teď k tomu, jak bylo napadáno, že ten zákon je protiústavní. Opravdu jsme všichni tady četli nález Ústavního soudu, který projednával ty základní myšlenky toho návrhu? Jednak hmotněprávně a jednak z hlediska legislativních.

Z hlediska hmotněprávního Ústavní soud uvedl, že ustanovení § 4a zákona o střetu zájmů plní poslání, které přesahuje rámec regulace střetu zájmů, neboť sleduje to, aby veřejný funkcionář nemohl ovlivňovat, či dokonce ovládat média, a to ať již jako vlastník, jako podnikatel, či jako vydavatel nebo provozovatel. Stát prostřednictvím § 4a zákona o střetu zájmů do volné politické soutěže nezasahuje, stejně jako zde neomezuje svobodu projevu ani necenzuruje, nýbrž naopak vytváří podmínky pro její průběh v zájmu ochrany práv a svobod jiných účastníků této soutěže, stejně jako její transparentnost, říká Ústavní soud. Z hlediska veřejného zájmu a ochrany demokratických hodnot je proto akceptovatelná snaha zákonodárce, který v reakci na koncentraci významné ekonomické a mediální moci činí v mezích ústavního pořádku opatření bránící možné postupné deformaci demokratického režimu do podoby nějaké z jeho fiktivních či neliberálních variant. Jde tak o jedno z opatření takzvané obranyschopné demokracie, které má svůj ústavní základ v ustanoveních v ústavě a Listiny.

Vy jste, prostřednictvím pana předsedajícího, tvrdili, že ten zákon byl protiústavní. Prezident Zeman ho tehdy napadl, vy jste to zpochybňovali a u toho soudu jste to prohráli, prostřednictvím předsedajícího. Takže jenom až budete příště říkat, že je zase nějaká část protiústavní, tak si na to vzpomeňme. Ten střet zájmů, kde jste to tvrdili, tak jste neměli pravdu, prohráli jste to. Stejně tak jste to tvrdili u pandemického zákona, u jeho novely. Neměli jste pravdu, prohráli jste to.

Budeme pokračovat výčtem mezinárodních institucí, které upozorňují na tuto problematiku, jak je to důležité, že to není myšlenka, která by tady spadla jenom z nějakých stranických zájmů.

Doporučení Výboru ministrů členským státům Rady Evropy o pluralitě médií a transparentnosti vlastnictví médií ze dne 7. 3. 2018. V něm na reakci na aktuální vývoj v dané oblasti se poukazuje na význam veřejných sdělovacích prostředků v demokratické společnosti a nezbytnost k zajištění jejich plurality. V souvislosti s nyní posuzovanou věcí je možné poukázat na bod 11 doporučení, kde se uvádí, že přijetí a účinné provádění regulace vlastnictví médií může hrát významnou úlohu v souvislosti s pluralitou sdělovacích prostředků, že taková regulace může zvýšit transparentnost vlastnictví médií a že se může zabývat otázkami, jako je vlastnictví napříč médii, přímé a nepřímé vlastnictví médií a účinná kontrola a vliv na sdělovací prostředky, a že může také přispět k zajištění účinné oddělení mezi výkonem politické moci nebo politickým vlivem a kontrolou sdělovacích prostředků nebo rozhodováním o mediálním obsahu.

V bodech 3.5 a 3.6 přílohy tohoto doporučení nazvané Guidelines on Media Pluralism and Transparency of Media Ownership se v návaznosti na výše uvedené vychází z oprávnění členským státům zavést kontrolu, stanovit spravedlivou rovnováhu zejména tam, kde vlastní média politické strany nebo jednotlivci, kteří se aktivně podílejí na politice, a zejména kdokoliv ve volených funkcích, aby byla zajištěna redakční nezávislost a transparentnost vlastnictví, přičemž redakční rozhodování je zásadně neslučitelné s výkonem politické moci. Takže po tom, co jsem tady přečetl závěry zprávy o právním státu od Věry Jourové, Národního plánu obnovy, Reportéři bez hranic, zprávy Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu, Ústavního soudu a doporučení Výboru ministrů členským státům Rady Evropy o pluralitě médií, tak si myslím, že je zcela jednoznačné, jakým směrem různé mezinárodní a významné ústavní instituce doporučují, aby se ubírala úprava v této oblasti. Takže není to čistě o jednom člověku.

Samozřejmě každý ví, že ten problém tady je. Ten problém vidíme velmi často. Typický příklad, jak informují média, která jsou vlastněna politiky, a myslím, že každému je jasné, když je médium vlastněné politiky, že nemůže být stále nezávislé. Dokonce tady máme i svědectví, jakým způsobem to bylo ovlivňováno, bylo to všechno v médiích. Také jakým různým způsobem přistupuje třeba list Mladá fronta k tomu, co dělala předchozí vláda, jejíž předseda byl majitel Mladé fronty. Skutečný majitel, jak je to zapsáno i teď v evidenci skutečných majitelů. To tady také bylo opakovaně zpochybňováno, ale teď je to zcela jednoznačně napsáno v evidenci skutečných majitelů, že MAFRA - její skutečný majitel je Andrej Babiš. ***