Taky když se podíváme na zápis, který je tam ohledně statutárního orgánu listu MAFRA, tak vidíme, že jedním z členů statutárního orgánu MAFRY je holding Agrofert. To jenom abychom si to dali do kontextu. Paní Procházková, finanční ředitelka Agrofertu, tam vykonává akcionářská práva.

Takže když vláda Andreje Babiše rozhodla o tom, že se dá důchodcům jednorázový příspěvek pět tisíc korun, tak vyšla takováto titulní stránka: Nižší daně a pět tisíc všem důchodcům. Takhle vypadaly titulky. Jednorázový příspěvek pět tisíc korun by měli senioři získat před Vánocemi. Takhle vycházejí titulky na Mladé frontě, když Babiš dává pět tisíc důchodcům. Když tato vláda rozhodla dát pět tisíc rodinám, které mají děti, tak jaký myslíte, že jim vyšel titulek? Myslíte, že vyšel titulek Pět tisíc všem rodinám, vláda pomůže? Ne, vyšel titulek Úplatek voličům, tepe i pravice vládu. Takže takovýmto různým způsobem vycházejí titulky v těch médiích. Samozřejmě i spousta z vás, kteří tady sedí z hnutí ANO, byli i obětí. Chápu, že to je nepříjemné. Když se třeba znelíbili, tak proti nim vycházely články. To jsou další věci, které jsou nepříjemné.

Ale já chci říct, že tento zákon, který tady předkládáme, ten pozměňovací návrh, se netýká zdaleka jenom této oblasti vlastnictví, ale týká se i druhé části. Týká se i pobírání dotací a veřejných zakázek členů vlády. Já tedy musím poukázat na to, že vláda se tady nerozčiluje, že by říkala ne, ne, ne, my tuhle regulaci nechceme, to je protiústavní, to je strašný, vy nám chcete jako vládní koalici zpřísnit zákon o střetu zájmů. To abychom si uvědomili, že ta druhá část toho zákona je zpřísnění na všechny členy vlády. Tato vládní koalice si dobrovolně zpřísňuje pravidla, pokud jde o střet zájmů u členů vlády.

Samozřejmě i v této oblasti se ta úprava opírá o mezinárodní dokumenty. Já teď opravdu tady nechci zas tolik zdržovat, takže uvedu jenom, že v evropském nařízení z roku 2018, kde došlo k revizi čl. 61 finančního nařízení, se výslovně rozšířila povinnost vyhnout se střetu zájmů na osoby podílející se na řízení finančních prostředků EU v členských státech v oblasti sdíleného řízení, obrovská část dotací, zakázek a tak dále. Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodu citových vazeb, z důvodů politických nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z jiného přímého nebo nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí osob podílejících se na plnění rozpočtu EU. Takže Evropská unie taky v této oblasti v rámci finančního nařízení požaduje, aby členské státy při nakládání s evropskými penězi učinily odpovídající opatření.

Dokonce se tomu věnoval i Evropský účetní dvůr, který na základě informací od Evropské komise věnoval České republice krásný boxík ve své zprávě, kde popsal vlastně problematiku toho střetu zájmů ohledně společností, které tehdejší předseda vlády řídil, jež byly příjemci pomoci EU v oblasti zemědělství a soudržnosti. Komise provedla koordinovaný audit na počátku roku 2019. Generální ředitelství vydalo svou závěrečnou zprávu auditu v prosinci 2019 a během let 2020 a 2021 generální ředitelství sledovalo provádění závěrů a doporučení svých auditů českými orgány. Takže této problematice se věnuje i Evropská komise.

Ony existují samozřejmě možnosti, jakými může politik v zahraničí učinit opatření, aby skutečně došlo k tomu oddělení. To je takzvaný slepý fond. Ve slepém fondu to ovšem funguje tak, že rada protektorů má za úkol dohlížet na správce fondu a zajistit, že dodržuje své povinnosti a spravuje fond v zájmu majitele. Současně ti členové rady protektorů musí být nezávislí na majiteli fondu a nesmí tam být možnost úzkého vztahu ovlivňování, tak aby to bylo stále možné považovat za slepý fond.

Teď bych se věnoval reakci na některé připomínky, které tady zazněly, protože určitě vítám věcnou debatu, pokud se bude soustředit na ty záležitosti. My jsme měli jednání s panem předsedou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí právě k těm výhradám, které úřad poslal na kontrolní výbor, kde byly diskutovány. Na základě těch připomínek jsme se rozhodli, tak jak už tady načetl pan předseda Výborný, upravit dobu nabytí účinnosti, kde úřad poprosil, jestli by bylo možné, aby ta úprava nabyla účinnosti až k 1. 1. Takže tady úřadu vycházíme vstříc, aby byl dostatečný čas se připravit na tu novou úpravu, než to najede, aby mohli nabrat lidi, kteří jsou potřeba na novou agendu. Stejně tak jsme diskutovali požadavek navýšení o jednoho nebo dva lidi na tuto problematiku. Myslím si, že tady v tom opravdu problém není. Pokud Poslanecká sněmovna schválí tento záměr, tak se na to samozřejmě bude reagovat potřebnými rozpočtovými opatřeními, systemizací a dalšími kroky.

Nyní k těm otázkám, které se týkají legislativy. Já už jsem tady na jednom z minulých jednání odkazoval na sněmovní dokument, kde jsou podrobně zodpovězeny ty připomínky. Já samozřejmě vystoupím, pokud tady padnou ještě nějaké další věcné připomínky, tak jsem na to připraven odpovědět.

Ty připomínky, které tu jsou. Navrhované znění bodu 7 pozměňovacího návrhu. Za § 19h se vkládají 19ha, hb, hc, které jsou včetně nadpisu, znění a tak dále. Podle připomínek to odporuje legislativním pravidlům a svým obsahem to patří do důvodové zprávy, nikoliv právního předpisu. To tak ale nicméně není, protože ta ustanovení zakládají pravomoc úřadu pro dohled, logicky. Pokud zavádějí povinnosti, je nezbytné to činit zákonem podle čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že tato ustanovení dále upravují konkrétní právní důsledky nedodržení povinnosti veřejného funkcionáře ukončit postavení skutečného majitele podle § 4a odst. 2 zákona o střetu zájmů, především povinnost prodat podíl právnické osobě, povinnost přestat být jejím skutečným majitelem nebo provést jiná opatření ke splnění povinností veřejného funkcionáře uvedených v odst. 2. Toto nelze činit v důvodové zprávě a je potřeba to udělat zákonem.

Druhá připomínka, doplnění § 19ha odst. 1. Úřad posoudí na základě oznámení veřejného funkcionáře nebo dalšího podnětu doručeného úřadu, zda jsou splněny podmínky podle § 4a zákona o střetu zájmů. To byla ta připomínka k personáliím. Navrhovaná změna zákona nevyžaduje po ÚDHPSH, aby činil časově a odborně náročné kontroly majetkových struktur skutečných majitelů a provozovatelů rozhlasových a televizních služeb, popřípadě skutečných majitelů veškerých periodických tiskovin. To jsme si s úřadem vysvětlili. Tam šlo o to, že dochází v rámci té novely k doplnění určité kvalifikační podmínky, jakých médií se to týká. Týká se to těch médií, která mají povinnost zakládat výroční zprávu. Čili tam dochází k výraznému zúžení právě těch médií, kterých by se to mělo týkat tak, aby to bylo reálně administrativně proveditelné v podmínkách úřadu pro dohled.

Zároveň je nutné podotknout, že současný model dozoru nad dodržováním zákona o střetu zájmů je postaven na dualitě orgánů veřejné moci. Zatímco úřady obce s rozšířenou působností vykonávají pravomoc sankčního orgánu, Ministerstvo spravedlnosti naplňuje úkoly orgánu evidenčního, zároveň spravuje registr oznámení jako informační systém veřejné správy. Dnes (je) již zavedenou praxí, že při výkonu dozoru nad zákonem o střetu zájmů Ministerstvo spravedlnosti úzce spolupracuje se sankčními orgány, kterým nově bude také pro určitou vymezenou skupinu veřejných funkcionářů ÚDHPSH.

Další připomínka, za třetí, byla k doplnění § 19ha odst. 2, která se týkala lhůt, to znamená té 60denní lhůty pro vykonání potřebných opatření. Ta potřebná opatření jsou specifikována vlastně už dneska v zákoně o střetu zájmů. To je všechno, co je potřebné k tomu, aby došlo k naplnění cíle toho zákona, aby v té dané lhůtě bylo převedeno vlastnictví. Čili z logiky věci, pokud uzavřu třeba smlouvu o smlouvě budoucí, že do nějakých 40 dnů přejde to vlastnictví, tak určitě to lze považovat za naplnění toho zákona. Pokud by ta smlouva o smlouvě budoucí byla datovaná třeba až za deset let, tak z logiky věci to naplnění není. Je potřeba to posuzovat právě optikou té lhůty, která je uvedena v zákoně. ***