K tomuto propočtu je možné ještě dodat, že samo nastavení této hranice 21,5 roku je nesmyslné. Patrně vychází z toho, že se očekává, že doba pobírání důchodu se samovolně sníží na tuto hranici, dnešních 23,92 roku. To ovšem nebude dlouho trvat, možná do pěti, sedmi let, protože ženy, které prodlužují dobu pobírání důchodů, do té doby zemřou, bohužel.

Je také zřejmé, že toto snižování doby pobírání důchodů bude dál pokračovat. To je nevyhnutelné vzhledem k charakteru tohoto souboru, protože ženy vstupují do tohoto souboru ve stále vyšším věku a přitom jejich věk dožití se v podstatě nezvyšuje. Navíc myšlenka, že člověk by měl čtvrtinu svého života pobírat důchod, se vylučuje s nápadem prodloužení odchodu do důchodu. Pokud by lidé měli odcházet do důchodu v 68 letech a současně mělo platit, že mají čtvrtinu svého života pobírat důchod, pak by se průměrný věk české populace musel zvýšit na více než 90 let. Takový průměrný věk obyvatel v dosud žádné zemi na světě není, ani pro nejbližší století nebude. Nejdelší průměrný věk má Japonsko - 84, v Evropě pak Švýcarsko a Španělsko - 83. Pokud by měl platit vládou navržený propočet pro důchodový věk, pak by hranice pro odchod do důchodu byla nižší než 60. Co tedy platí? Od tohoto zásadního problému, který se vzájemně vylučuje, to je navzájem v rozporu, se pak odvíjí další.

Je ještě nutno dodat, že v prezentaci, kterou MPSV předložilo na jednání tripartity 15. května, se již návrh odečítat od věku dožití 21,5 roku neobjevuje. Nicméně se zde hovoří o tom, že bude stanoven automatický mechanismus zvyšování důchodového věku, pokud bude docházet k prodlužování doby dožití. Kolik pak bude onen sporný odečet let, se nikde neuvádí.

V druhém návrhu se uvádí: Do předčasného důchodu bude možné odejít po nejméně 40 letech pojištění. Lidem, kteří si platili pojištění aspoň 45 let, se zmírní krácení předčasného důchodu. Sociální pojištění se vztahuje na osoby od 18 let věku. Doba přípravy na povolání je započtena. Pojištění, tedy pokud lidi platí pojištění, mohou jít nejdříve do předčasného důchodu v 58 letech, ale pokud si platili pojištění až do 63 let věku, pak bude jejich předčasný důchod krácen méně.

Smysl tohoto nařízení není dost jasný, protože zjevně umožňuje odejít do předčasného důchodu již v 58 letech, ale není jasná výše redukce jeho důchodu. Toto nařízení nedává velký smysl, pokud není doprovázeno propočtem úspor. MPSV si ve své prezentaci také stěžuje, že ve skupině 20 až 24 let je dnes ekonomicky aktivních jen kolem 45 % osob, naproti tomu před 20 lety to bylo 70 %. To je důsledek zrušení učilišť a snahy dát každému vysokoškolské vzdělání. Potom je těžké dosáhnout minimální dobu pojištění 45 let pro předčasný důchod.

Třetí návrh. Lidé, kteří nesplnili 35 let pojištění, si budou moci o penzi zažádat už dva roky po řádném termínu důchodového věku, pokud platili pojištění aspoň 30 let. Dosud to mohli udělat až po pěti letech. Je to v podstatě technický problém. Pokud by platila hranice pro odchod do důchodu 68 let, jak původně MPSV navrhovalo, pak to znamená odchod do důchodu v 70 letech. Opět bez propočtu přínosu, těžko posuzovat. Jak obě tato nařízení budou vykládána v souvislosti s flexibilní hranicí pro odchod do důchodu, je velkou otázkou.

Čtvrtý návrh. Lidé ve fyzicky náročných profesích budou moci nastoupit do důchodu dříve, ale zaměstnavatelé za ně budou muset odvádět více na pojištění. Na seznamu profesí se ještě pracuje. K tomuto problému již bylo mnoho napsáno. Největší výhrady lze mít k tomu, že zvýšený příspěvek bude začleněn do průběžného důchodového systému. Znamená to, že bude v daném roce také spotřebován, nebo bude evidován a vyčleněn z průběžného systému? Není přece možné spotřebovat tyto vyšší příspěvky do důchodového fondu v daném roce a pak, až pojištěnec půjde do předčasného důchodu, jako budoucí důchod financovat z příspěvku na ostatní důchody? To by bylo možné pouze tak, že by tyto ostatní důchody byly náležitým způsobem kráceny. Důchodový systém, respektive systém sociálního pojištění, musí být připraven evidovat tyto budoucí závazky na předčasné důchody pro náročné profese. O těchto zvýšených příspěvcích by proto mělo být účtováno zvlášť, mimo dosavadní systém. Se zavedením systému předčasného důchodu tohoto typu, při kterém jsou zachovány veškeré nároky na důchod a ten je vyplácen ve stejné výši, jako kdyby došlo k odchodu do důchodu v zákonem stanovené lhůtě, musí být současně vytvořen zvláštní důchodový fond. Tento zvláštní fond bude soustřeďovat vyšší příspěvky, respektive přesněji rozdíl mezi řádným příspěvkem podle výše platu pojištěnce a vyšším příspěvkem stanoveným pro náročné profese. Je zcela nepochybné, že zavedení možnosti předčasného důchodu bez zkrácení důchodu se do systému průběžného financování důchodů vkládá prvek kapitálového zhodnocování důchodových nároků, a ten by proto měl být ze systému průběžného financování důchodu oddělen.

Samozřejmě že je tam ještě problém oného flexibilního data pro odchod do důchodu. To jen dále tenhle systém znepřehlední. Není dost dobře možné evidovat zvýšené příspěvky zaměstnavatelů, současné (nesrozumitelné) jako budoucí závazky a přitom provozovat vše v rámci současného průběžného systému. Navíc zde je ještě problém, který vláda dosud neuzavřela: okruh profesí zesílí tlak na rozšíření tohoto souboru.

Kromě toho je tam i podstatně snížen oproti předchozím úvahám počet let, které je nutno odpracovat k dosažení předčasného odchodu do důchodu. Započítává se zpětně pouze 10 let, maximální snížení počtu let za odpracovanou dobu je nejvýš 1,5 roku. Původní představa, že každých 10 let profesí v profesi se bude promítat do jednoho roku snížení věku pro odchod do důchodu, zjevně padla.

Pátý návrh. Garantovaný důchod má nově dosahovat 20 % průměrné mzdy, z toho 10 % bude základní část, na dalších 10 % se zvedne zásluhový díl. Má to pomoci lidem s nejnižšími penzemi. Vykládat tento návrh, který je sám o sobě málo jasný, lze zřejmě takto: K dosavadnímu garantovanému důchodu ve výši 10 (10 %) průměrné mzdy bude přidáno ještě dalších 10 % z průměrné mzdy. V současné době by byl tento takzvaný garantovaný důchod ve výši 8 080 korun, když desetina průměrné mzdy je 4 040 nebo 4 100. Tohle je rukopis paní Nerudové z poslední reformy penzí, kdy si myslela, že je nutno co nejvíce zvýšit nízké důchody i těm, kteří si neplatili sociální pojištění nebo jen minimum pojistného. Zásadní problém je v tom, že pokud se zvýší minimální důchody, co se stane s vyššími důchody? Také se takto jednorázově zvýší. Prezentace MPSV uvádí, že ostatní důchody se nezmění, což povede k tomu, že se opět oslabuje zásluhovost.

To je zásadní problém. Pokud lidé platí pojištění, mají dostávat důchod odpovídající výši jejich příspěvku. Tento návrh směřuje k tomu, zvýšit nejnižší důchody a přitom ponechat beze změn vyšší důchody, tedy směřuje k tomu, přejít do systému jednotného důchodu pro všechny bez ohledu na výši příspěvku do sociálního pojištění. V takovém systému se pak bude snadno řešit valorizace, protože se bude moci náležitě omezit. Všem se důchod zvýší o stejnou částku a hotovo.

Tento systém jednotného důchodu pro každého důchodce je dlouhodobě deklarovaným cílem ODS. Nelze vyloučit, že se tento návrh znovu neobjeví (objeví?), protože i tak nový systém může být deficitní. On totiž jednotný důchod znamená taky snížení sociálního pojištění, především na straně zaměstnavatelů, tedy snížení ceny práce, po kterém podnikatelská sféra tolik volá a co má i SPOLU v programu, 2 % tam mají, ale na to zapomněli. Jednotný důchod otevírá možnost mít dva zdroje starobního důchodu - první, který bude ze státem garantovaného systému s relativně nízkým důchodem, druhým zdrojem pak bude důchod z kapitálového pojištění, který si bude každý sjednávat samostatně. To rozvine byznys v řádu desítek až později stovek miliard ročně pro všechny kapitálové skupiny působící na našem trhu.

V dalším návrhu je také zvýšení důchodu pro osoby, které pobírají důchod a stále pracují. Taky se argumentuje tím, že to dnes znamená zvýšení důchodu o 80 korun - to zjevně převzali z argumentů ANO - i když zvýšení 80 korun se týká jen průměrného příjmu, a pokud je příjem vyšší, pak i zvýšení důchodu je vyšší, je to přesně 0,4 % výpočtového základu.

Další návrh je na zvýšení bonifikace slevou na pojistném, ovšem není známo jak. Připomínám, že návrh ANO byl na zvýšení 1,5 % výpočtového základu důchodu. Jinou možností je návrh na snížení pojistného pro takového člověka a taky pro OSVČ. Očekávám, že takové snížení by se týkalo i snížení pojistného na straně zaměstnavatele. Prezentace MPSV na tripartitě ukazuje, že možná některé nesmysly již byly opuštěny, ovšem některé další mohou být skryty v konkrétních propočtech, především však chybí konkrétní data, která prezentace obchází nejrůznějšími grafy bez podkladových dat.

Teď bych se chtěl vyjádřit k důchodům k 30. dubnu tohoto roku a je tady k dispozici informace o vyřizování agend České správy sociálního zabezpečení. Zachycuje stav k 31. 3. 2023 a současně porovnává tento stav s údaji za předchozí roky 2022 (2002?) až 2018, stav vždy na konci roku. ***