(19.50 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Naše vláda se právě v minulosti snažila snížit propast mezi generacemi důchodců tím, že hnutí ANO prosadilo od roku 2018 automatické zvýšení důchodů o 1 000 korun měsíčně pro lidi ve věku 85 plus, tedy pro ty, jejichž důchody jim nedovolovaly žít stejně důstojně jako mladším penzistům. V tomto směru je třeba pokračovat, vážená pětikoalice.
Třetí úprava v rámci valorizace novely zákona počítá s odstraněním sledování dvou statistických indexů změn cenové hladiny, a to CPI indexu, indexu spotřebitelských cen a indexu životních nákladů důchodců. Toto povede - a teď prosím cituji důvodovou zprávu: "dlouhodobě ke snížení výdajů na důchody" - což se opětovně potvrzuje, že je jedním z hlavních cílů navrhovaných změn.
Valorizace penzí čistě na základě indexu životních nákladů domácností důchodců vypadá zdánlivě logicky. Problém je ale v tom, že spotřební koš pro výpočet indexu životních nákladů důchodců není dobře nastaven. Nízkou, respektive nevyhovující váhu v něm mají například náklady na bydlení, které právě v této době činí důchodcům, a nejen jim, velké potíže. Navíc ještě vím z období, kdy jsem byla na Ministerstvu financí, že se diskutovalo o tom, že index CPI a index životních nákladů důchodců nezohledňuje správně realitu, a pětikoalice opětovně místo řešení skutečného problému jenom odsuzuje důchodce k nižším valorizacím. Navíc využívání obou typů indexu, tak jak je tomu dnes, to znamená index spotřebitelských cen pro důchodce a pro zbytek ekonomicky činného obyvatelstva, kdy valorizujeme dle indexu, který má vyšší hodnoty, má své opodstatnění i v tom, že penzisté zdaleka nejsou homogenní skupinou.
Dalším bodem, který současná novela mění, je způsob odchodu do předčasných důchodů a valorizace těchto předčasných důchodů. Zde se shodujeme v jednom bodě - a já se tomu věnuji také, protože jsme konstruktivní opozice a přiznám to, v čem se shodujeme - že způsob výpočtu, kdy se předčasný důchod vyplatí více než jít do penze ve standardní dobu, není dobrý a je třeba ho napravit a přenastavit. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že přísná penalizace předčasných důchodů staví do velice nevýhodné pozice pracující, kteří jsou v takzvaném předdůchodovém věku a kteří v případě ztráty zaměstnání, kterou dopředu nezamýšleli, mohou být trvale kráceni na svých penzích i přesto, že drtivou většinu života pracovali. Penalizace nastavená v návrhu zákona je skutečně relativně přísná. Navíc ještě navrhuje, že možný předčasný odchod do důchodu bude zkrácen na tři roky. Také minimální potřebná doba pojištění pro nárok na předčasný důchod má být navýšena z dosavadních 35 let pojištění až na 40 let, a to včetně náhradních dob pojištění. Takto významný skok může být komplikací pro ty, kdo na možnost odejít do předčasného důchodu z jakéhokoliv důvodu čekají. Problematická je právě krátká lhůta, kterou by v případě přijetí novely měli dnes pracující na změnu své životní strategie. Ano, prodloužení doby sice není podle dat České správy sociálního zabezpečení zásadním problémem pro současnou generaci, ale mohl by to být problém pro aktuálně mladší ročníky, které nastupují do procesu ekonomické aktivity mnohem později, než tomu bylo dříve, tedy alespoň tak to je v současnosti. Bohužel s aktuálním přístupem pětikoalice k mladým se to může do budoucna výrazně změnit.
To, v čem pětikoalice dnes zcela selhává a s čím vůbec nepracuje, je aktivní politika zaměstnanosti, která má zabránit předčasnému a vynucenému odchodu z trhu práce. V tom pětikoalice zcela selhává a zjevně si toho ani není vědoma. Nechala se ukolébat nízkou mírou nezaměstnanosti, kterou jim předala vláda Andreje Babiše, a o problematiku trhu práce za poslední rok a půl ani nezavadila. Až jedna třetina žadatelů žádá o předčasný důchod. To je obrovské číslo, se kterým pětikoalice vůbec nic nedělá. Pětikoalice se vůbec nezabývá otázkou, proč tomu tak je, proč až jedna třetina lidí je ochotna si zkrátit svoji penzi. Z dat, která jsou předložena v důvodové zprávě, vyplývá, že lidé, kteří odchází do starobního důchodu předčasně, jsou ze zhruba dvou třetin ti, kteří byli těsně před odchodem výdělečně činní, více než čtvrtina byla v evidence úřadu práce a ze zbytku byla zhruba polovina těch, co pečovali o závislou osobu, a druhá polovina byla invalidní. Proč s tímto nepracujete? Proč úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti cíleně nepracují s generací 60 let a více? Ostatně mělo by to vysoký počet pozitivních benefitů, a to od benefitů pro veřejné rozpočty až pro lepší psychický stav starší části populace, která by byla ještě stále pracovně aktivní.
Bohužel, a to bych chtěla dnes zdůraznit zejména, pětikoalice vykopává zákopy, příkopy mezi důchodci a zbytkem společnosti, kdy na jedné straně se snaží vzbudit dojem, že kvůli zákonnému nároku penzistů současná pracující generace nebude mít na slušné důchody, a navíc v argumentaci pětikoalice zcela opomíjí - já osobně se domnívám, že záměrně - fakt, že důchody nejsou milodar, že důchody jsou něco, co si generace penzistů plně zasloužily léty své poctivé práce.
Dnešní balíček opatření však není první snahou pětikoalice ušetřit na českých důchodcích. V dnešních dnech je na Ústavním soudu žaloba, která se týká změny valorizačního schématu, kdy jste průměrného českého důchodce připravili v průměru o 1 000 korun měsíčně, a to v rozporu s českou ústavou. Důvod, proč k tomu došlo, je jednoduchý. Zbyněk Stanjura, ministr financí, se rozhodl upřednostnit baťovský schodek minus 295 miliard před odpovědným promítnutím valorizace důchodů do rozpočtu. Představte si, že při plánování svého rodinného rozpočtu nezapočítáte například výdaje na nájem či výdaje na splátku hypotéky, se kterými musíte bezpodmínečně počítat. To je, věřím, pro všechny zcela nemyslitelná situace. Toto však nastalo ve státním rozpočtu pro rok 2023. Ministr financí z údajně rozpočtově odpovědné koalice nezapočítal ani korunu do plánovaných výdajů na mimořádnou valorizaci důchodů.
Existuje tady řada důkazů, které ministra Stanjuru usvědčují z toho, že o potřebných výdajích na mimořádnou valorizaci věděl, a to z odborných podkladů z jeho vlastního Ministerstva financí, ve kterých se o valorizaci píše. Konkrétně jsou zmíněny již ve fiskálním výhledu z listopadu 2022. Tyto informace mohl čerpat také od Národní rozpočtové rady, která již 8. prosince 2022 upozornila, že k mimořádné valorizaci v roce 2023 dojde. Pokud by se pan ministr rozhodl naprosto ignorovat podněty ze svého vlastního ministerstva či volání Národní rozpočtové rady, tak se tuto informaci mohl dozvědět dokonce z médií nebo z jednání Poslanecké sněmovny, kde jsme já a mí kolegové na problém nepromítnutí výdajů spojených s mimořádnou valorizací upozorňovali opakovaně. Ministr financí však na naše rady opakovaně nereagoval, a tak jsme došli - zcela náhodou až po prezidentských volbách - do situace, kdy k úpravě mimořádné valorizace došlo. Protože ministr financí neměl na tento výdaj vyčleněnou ani korunu, rozhodl se ve stavu legislativní nouze snížit zákonnou valorizaci, a to již v době, kdy nárok na valorizaci vznikl a kdy jsme byli tedy v časovém intervalu, který měl sloužit k administrativní přípravě ministerstev. ***
