(0.10 hodin)
(pokračuje Igor Hendrych)
Tuhle zkušenost v podstatě budeme teprve získávat. A empirická zkušenost se dá v podstatě nějakým způsobem získat až zpětně, to si myslím, že je známá nebo jasná věc. A my už teď dopředu říkáme - 64, 65 je málo, musíme to zvyšovat ještě dál. Nemáme k tomu žádná data a v podstatě když to vezmeme zpátky ve vazbě na to, kolik lidí už, řekněme nějakých 10 - 15 let, dobrovolně odešlo do předčasného důchodu, tak máte zřejmě, pane ministře, teorii, že ti lidé v podstatě chodili do toho důchodu z nějakého plezíru, protože se jim nechtělo pracovat, protože jim stačily ty předčasné důchody, že klidně oželeli i několik tisíc korun měsíčně jenom tak z plezíru. Já si to nemyslím. Žádnou studii k tomu jsem od vás neviděl, ani nikde jinde že by se někdo zabýval tady tím. Je to možná škoda, protože když se mění legislativa, tak je vždycky ideální, když jsou k tomu nějaká data z nějakých analýz. Tady o žádné takové nevím. A já se opravdu vážně obávám, že lidé budou už v těch 65 letech skutečně na hraně, v průměru samozřejmě, individuální schopnosti každého člověka se velmi liší, ale v průměru v těch 65 letech to bude skutečně na hraně, aby stačili těm mladším na trhu práce a aby těmi mladšími nebyli z toho trhu práce ještě před důchodem, před oficiálním důchodem, vytlačováni. Já si myslím, že to je důvodná obava, a proto tak nějak trošku s předstihem bych vás chtěl tady před tím varovat, abyste se zamyslel nad tím, jestli skutečně navyšování věku do důchodu nad 65 let je relevantní.
V téhle souvislosti si právě troufnu formulovat jakési doporučení možná. Vy určitě budete silou koaliční, předpokládám tedy, tlačit to navyšování věku do starobního důchodu nad 65 let, my budeme protestovat, budeme zásadně proti, budeme hlasovat proti. Možná že vás nakonec přesvědčíme, že ta hranice 65 let je skutečně nepřekročitelná. Ale pokud budete neoblomní a silou to budete tlačit dál, tak mám návrh, ten se samozřejmě ještě vyprecizuje a případně načte v konkrétní chvíli jako pozměňovací návrh, pokud si ho neosvojíte, aby ta hranice mezi 65. rokem věku a tím novým odchodem do důchodu, který vy plánujete řekněme v těch 67, 68 letech, aby se při konstruování výpočtu toho důchodu brala jako náhradní doba pojištění v případě, že je to pro toho pojištěnce výhodnější. Spočítá se mu důchod normálně za celou dobu a zároveň se spočítá i varianta B, kdy se od 65. roku do toho odchodu konkrétního do toho důchodu bude počítat jako náhradní doba. A ta, která bude výhodnější, tak ta nakonec bude tím jeho reálným starobním důchodem.
Opakuju, proč mám takovýhle návrh: protože si skutečně myslím, že v mnohých případech budou i vysoce kvalifikovaní lidé, kteří celý život pracovali ve vysoce kvalifikované profesi, v situaci, kdy budou vytlačováni ze svého zaměstnání a budou končit na takzvaném sekundárním trhu práce, pokud vůbec, můžou být i nezaměstnaní samozřejmě, i to může být motivace si, já nevím, posledních pár let, rok dva, takzvaně odsedět na pracovním úřadě, aniž by se jim snížil důchod, můžou odcházet účelově na delší nemocenské a tak dál. A tenhleten můj úmysl, který samozřejmě není ještě momentálně žádným oficiálním návrhem, by se měl tady s tímhle popasovat, vyrovnat tak, aby měli jistotu, že pokud půjdou do hůře placeného zaměstnání po tom 65. roku, tak jim to nesníží výpočet starobního důchodu.
A poslední věc, kterou ještě tady mám, která se už trošku týká něčeho jiného. Vím, že budete brzy jednat - nebo tak jsem se to aspoň zaznamenal z médií - s odbory o jakémsi seznamu náročných profesí, ten zatím tady ještě ve Sněmovně na stole nemáme, ale rád bych připomněl to, o čem jsem tady hovořil už asi před půl rokem, abyste nezapomněli na městské policisty, protože na ty se zapomíná velice často. Je to rovněž náročná profese, jsou to lidé, kteří pracují ve velmi těžkých podmínkách, pracují na směny a nemají na rozdíl od příslušníků bezpečnostních sborů to sociální zabezpečení v podstatě žádné jiné, není možné odejít na výsluhový příspěvek. Myslím si, že zrovna i tahleta profesní skupina by si zasloužila zařadit na seznam náročných profesí. To je ode mě všechno dneska. Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Jako další je přihlášený pan poslanec Radek Vondráček, kterého tady nevidím. V tom případě půjdeme dál a vystoupí v rozpravě pan poslanec Miroslav Zborovský, připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím.
Poslanec Miroslav Zborovský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já chci reagovat na to, že celý den tady slyšíme projevy opozičních politiků, a já si říkám, že ale přece oni byli ve vládě předchozích osm let. Seděli ve vládě, sami věděli, že je nutné důchodový systém řešit, a přesto neudělali vůbec nic. Kdybych to chtěl k něčemu přirovnat, tak bych řekl, že náš důchodový účet postavený na průběžném financování si představme třeba jako takový obrovský parník, který neomylně míří do ledovce. To se ví už dlouhou dobu. V roce 2013 se ke kormidlu dostane nový kapitán se svou posádkou a o situaci jsou dokonale informovaní. Oni vědí, že srážce s ledovcem je možné se vyhnout, ovšem museli by začít točit kormidlem, a tím trochu snížit pohodlí cestujících. Oni to však neudělají. Udělají pravý opak. Ještě přidají pod kotlem, aby ke srážce došlo dřív a ve větší rychlosti. A pročpak to dělají? Protože kapitán moc dobře ví, že až dojde ke srážce, tak už na lodi nebudou. Ještě před nárazem opustí parník na záchranném člunu a nechají loď napospas osudu. Už je nebude zajímat, co se stane a kdo loď zachrání. Prostě se zachovají jako zbabělci a neudělají vůbec nic. A i kdyby třeba teď mohli pomoci odvrátit katastrofu, tak stále chtějí, aby ten pomyslný parník směřoval přímo do ledovce. Tolik k vládám předchozím.
Nicméně na závěr mi dovolte říct pár slov k vládě současné, která právě důchodovou reformu dnes Sněmovně předkládá. Můžete této vládě vyčítat spoustu věcí, ale rozhodně nemůžete říct, že je to vláda zbabělců na rozdíl od jiných. Důchodová reforma nikdy nebude populární, nepřinese politické body, ale je to něco, co je potřeba udělat. Další generace to ocení. A já za tuto odvahu vládě děkuji. Díky za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a eviduji dvě faktické poznámky. První paní poslankyně Berenika Peštová, potom pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem tak celou dobu koukala do toho spolku tamhle, kde sedí pan ministr Jurečka, jak jste se tam hezky bavili a rozebírali a čekal jste asi na svoje vystoupení. V každém případě to není důchodová reforma. Víme to všichni. Mění se akorát nějaké parametry. Na důchodovou reformu čekáme už několik let, a nejenom vláda předtím, i vlády předtím. Prostě každý si to vzal za cíl, že udělá důchodovou reformu, ano, je to nepopulární, a nikdo zatím tu důchodovou reformu nepředložil. Takže buďme otevření, když už teda máme tady ty krásný srdceryvný projevy. Prostě není to důchodová reforma! Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji. No, mně to nedalo, já musím reagovat na kolegu Zborovského. Pane kolego, vy jste z KDU-ČSL. Tak já připomenu, že v té první vládě, mezi roky 2013 - 2017 jste byli také v té vládě. Tak proč říkáte osm let? Z těch osmi let jste se na čtyřech letech podíleli vy. Vy jste byli i na těch předchozích vládách, to ještě hnutí ANO ani neexistovalo. Tak buďte fér a řekněte, že penzijní reforma se nedělala ani předtím, ani potom, ani v době, kdy jste tady byl. Ale vy, jak to teď jako pustíte... Osm let jste na to měli. Z těch osmi let vy jste čtyři roky byli vedle nás. A to už tam neřeknete. ***
