(17.20 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Nad rámec rámcové pozice, kterou schválila vláda Andreje Babiše, se nám podařilo dojednat závazek, že zemí, které čelí migračnímu tlaku kvůli uprchlíkům z Ukrajiny - a tady prosím pěkně jde o jiný režim, to je prostě jiný režim než azylové řízení, takže to nemůžeme dát dohromady - ale podařilo se dosáhnout toho, že zemí, které čelí migračnímu tlaku kvůli uprchlíkům z Ukrajiny, se nové povinnosti týkat nebudou. A tato výjimka bude trvat. A je to logické. Jenom se poslouchejme, ať si zbytečně nemusíme klást ty otázky znova. Tato výjimka bude trvat, dokud budeme válečným uprchlíkům poskytovat pomoc v té podobě, v jaké je tomu dnes. Pokud by se ukázalo, že válka bude trvat déle, část ukrajinských uprchlíků u nás bude chtít zůstat delší dobu, přestane fungovat dočasná ochrana, budou si muset požádat o azyl. A v tom okamžiku Česká republika bude moci žádat o solidaritu, tedy o finanční pomoc ostatních zemí.
Tak mně řekněte, co je na tomto nevýhodné, ale i co je na tom nesrozumitelné? Kvóty nejsou. Solidarita - tu můžeme uplatňovat ve formě, v jaké jsme ji uplatňovali. Nemusíme, dokud tu máme dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků. Až požádají o azyl, budeme mít stejné možnosti, jako mají jiné země. Co je na tom pro Českou republiku nevýhodné?
Jistě, můžete namítnout, ano, to je málo, mohli jste ještě vyjednat něco dalšího. Opoziční politici dnes kritizují vládu, že v migrační politice neděláme dost. Já jsem viděl prohlášení pana předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a tak dál, a tak dál. Ale já právě i proto, že jsem slyšel ty argumenty v médiích, tak tady chci jasně zdůraznit, že naše výsledky neodrážejí jenom české zájmy v podobě, jakou definuje naše vláda, ale odrážejí i výsledky v podobě, kterou Česká republika prosazuje dlouhodobě. A každý se může přesvědčit, že to, co jsme prostřednictvím pana ministra vnitra Víta Rakušana dosáhli, je plně v souladu s tím, co předtím požadovala česká vláda, které předsedal Andrej Babiš. O to absurdnější a podivnější jsou ty útoky, které tady zaznívají.
A připomeňme si tyto konkrétní požadavky, konkrétní požadavky z roku 2018, jak se zrcadlí v textu toho kompromisu, který domluvil pan ministr, první místopředseda vlády, ministr vnitra Vít Rakušan 8. června 2023. To jsou ty principy.
Za prvé. Dohoda pracuje s širokým výkladem principu solidarity. Díky práci českého předsednictví se definice solidarity v průběhu vyjednávání rozšířila o možnost finanční pomoci a expertní pomoci. Máme tedy možnost nadále spolupracovat na zajištění bezpečnosti Unie takovými prostředky, které sami zvolíme a které nám budou dávat smysl. O čem se tu bavíme? Česká republika je solidární už teď. Sami jste to říkali. Je solidární už teď. Zemím na vnější hranici dlouhodobě pomáháme. Pomáháme jim s ostrahou hranic, pomáháme jim budovat obranné kapacity, přispíváme jim finančně, posíláme do těchto oblastí experty, policisty, vojáky. A to je přesně ten alternativní model - buďto kvóty, nebo finanční pomoc, anebo alternativní forma pomoci. Tato pomoc je součástí nové dohody. V této pomoci budeme pokračovat. Je to v našem dlouhodobém zájmu. Ani tady jsem nezaslechl ze strany ANO - SPD to vkládat do úst nebudu - že bychom tuto formu solidarity měli opustit.
Za druhé. Pořád srovnávám s rámcovou pozicí vlády z roku 2018. Za druhé. Evropská komise nemá možnost nařídit členským státům relokaci. Povinný flexibilní solidární mechanismus neobsahuje požadavek na redistribuci osob, nezavádí povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků. Česká republika bude nadále rozhodovat sama, koho a za jakých podmínek přijme. A to byla věc, na které jsme se shodovali a s kterou jsme jednoznačně souhlasili a kterou jsme nechtěli tedy i my, kteří jsme tehdy byli v opozici.
Za třetí. Návrh vychází vstříc státům, které jsou pod velkým migračním tlakem, jako je dnes Česká republika. A tak to prostě je. Už jsem to tu říkal, ještě to jednou připomenu. Dojednaná výjimka je součástí kompromisu. Pamatuje na to, že i my už řešíme svoje problémy s uprchlíky, které jsme předtím neměli. Evropská unie tady přislíbila dodatečnou finanční podporu na pomoc ukrajinským válečným uprchlíkům, což uvádějí i závěry Evropské rady z února letošního roku. Nikoho se nedoprošujeme. My jsme normálním způsobem vyjednali mechanismus, který je pro nás a pro české občany výhodný.
Za čtvrté. Další princip. Odpovědnost za průběh azylového řízení nesou jednotlivé státy a žadatelé o azyl nemají možnost druhotného pobytu. To je přece velký průlom. Státy na hranicích Schengenu budou muset po migrantech, kteří vstoupí na jejich území, vyžadovat plnění přísně nastavených povinností. A jednou z těchto povinností je nemožnost pohybu po Evropě. A k tomu přispěje i výrazně zrychlené azylové řízení.
Za páté. Pořád srovnávám s principy roku 2018, s rámcovou pozicí české vlády, tehdy vedené Andrejem Babišem. Dohoda zefektivňuje azylové řízení, navracení do bezpečných zemí a boj proti nelegální migraci. Nařízení zavádí hraniční proceduru, která významně urychlí celý proces azylového řízení. To by mělo trvat řádově týdny, maximálně jednotky měsíců. Velká změna. A další velká změna: Dohoda umožňuje vracet migranty do zemí, s nimiž nemají pouto. To je přece také něco, po čem se tu dlouho volá, co nebylo prosaditelné. To znamená, můžete vrátit například Nigerijce do Tuniska. Nařízení zároveň zabraňuje zneužívání azylového systému. Tak nejsou toto významné změny?
Za šesté. Dohoda zachovává koncept hraničního, azylového a návratového řízení. Žadatelé během hraniční procedury nadále nebudou mít povolen vstup na území členských států. A hraniční procedura bude zároveň povinná.
Za sedmé. Institut azylového a návratového řízení je posílen a s ním i celkové řízení migrace v rámci Evropské unie. To například znamená, že z azylového řízení nejsou vyňati nezletilí.
A tak bych mohl pokračovat. A posilujeme spolupráci se třetími zeměmi. Vždyť to byl také dlouhodobý zájem České republiky. To je přece podle všech expertů jeden z klíčů k tomu, abychom si s nelegální migrací poradili. A posilujeme spolupráci se třetími zeměmi z hlediska efektivní návratové politiky, návratového sponzorství, readmisních dohod a dalších věcí. A to je přece něco, co také bylo dlouho neprůchodné a co se v této dohodě podařilo dosáhnout.
Já myslím, že si můžete velmi snadno ověřit, ale může si to ověřit každý, nejenom poslanci a poslankyně, ale může si to ověřit i veřejnost, že ve všech těchto případech se pozice vyjednaného kompromisu, tedy pozice naší vlády a pozice předcházející vlády, shodují. A tak je to v zahraniční evropské politice dobře.
Ještě tady připomenu tu rámcovou pozici vlády Andreje Babiše. Tam se například uvádí, co se týče solidarity v případech, kdy se členský stát nachází pod migračním tlakem. Česká republika v rámci vyjednávání bude podporovat rozšíření možností solidarity například skrze expertní či finanční podporu. Konec citátu. Vždyť to tam všechno je. Ale já nemohu k tomu dodat nic dalšího než to, že to je přesně to, co bylo dohodnuté. Je v tom samozřejmě jistá ironie, že se naší vládě daří plnit nejenom sliby, které jsme si sami stanovili, ale i sliby našich předchůdců, které tehdy nevyjednali nebo nemohli vyjednat. Takže pokud nás chce za tuto dohodu pan předseda hnutí ANO nadále kritizovat, tak kritizuje sám sebe. Měl by začít u své rámcové pozice. Měl by si ji dobře přečíst. A možná by dospěl k tomu, že výhodnější dohody, než jaká byla teď dosažena v rámci Evropské unie, dosáhnout nejde a že ta dohoda odpovídá dlouhodobým zájmům České republiky. ***
